43. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 21. října ve 14:39 SELČ. V úterý 22. října jej najdeme ve společnosti hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. 25. října (v pátek ráno) vystoupí zpoza neosvětlené strany Měsíce hvězda 6,7 mag ze souhvězdí Lva. Stane se tak krátce před půl šestou. Za výborných podmínek by mohl jít vidět srpek Měsíce a Mars ráno 26. a 27. října.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou krátce po kulminaci nad jižním obzorem. Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je asi 5° nad východem v souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Naše hvězda prodělává hluboké minimum aktivity beze skvrn, erupcí či množství protuberancí. Zatím co v roce 2008 bylo 73 % dní z roku beze skvrn, letos je to už 74 %. Možná na konci roku zaznamenáme nejhlubší minimum moderní historie. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

V neděli 27. 10. se mění čas. Ve 3 hodiny letního času se změní čas na 2 hodiny SEČ. Tato změna není poslední, ale Slunce bude opět vrcholit poblíž jižního obzoru přibližně ve 12 hodin (pro obvatele kolem 15. poledníku).

Kosmonautika

18. října proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu. Christina Koch a Jessica Meir měly za úkol domluvit vadné jednotce starající se o dobíjení a vybíjení baterií nacházejících se na výložníku solárních panelů.

Ve čtvrtek 17. října vynesla čínská raketa CZ-3B tajnou vojenskou družici TJSW-4 na geostacionární dráhu.

V týdnu představila nové skafandry NASA pro misi Artemis a Virgin Galactic pro lety s turisty na SpaceShipTwo.

Výročí

23. října 1969 (50 let) se narodil čínský amatérský astronom Daqing Zhang (čti Čchang), jehož jméno nese kometa 153P/Ikeya-Zhang, kterou si mnozí pamatují jako jasnou kometu jara 2002. Objevil ji vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.

25. října 1789 (230 let) se narodil německý astronom Heinrich Schwabe, známý především v oblasti studia slunečních skvrn, díky nimž objevil cyklus sluneční aktivity (Schwabe-Wolfův cyklus). Jeho cílem původně nebylo pozorovat skvrny, ale zaznamenat jako černou tečku domnělou planetu Vulcan. Nicmně jeho 17leté snažení mělo mnohem zajímavější výsledek. Jeho objev desetileté periody ve výskytu slunečních skvrn, jak tehdy uvedl v článku z roku 1843, zpočátku nikoho nezajímal, ale naštěstí zaujal Rudolfa Wolfa z Bernu, který v pozorování výskytu skvrn pokračoval a jeho objev potvrdil.

Výhled na příští týden 

• Zákryt hvězdy planetkou Sylvia
• Více měsíců a stínů na Jupiteru
• Výročí: Luna 23
• Výročí: sonda Wind

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.