Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 23. října 2019 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Obloha

Měsíc  a letoun Autor: Jiří Spilka
Měsíc a letoun
Autor: Jiří Spilka
Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 21. října ve 14:39 SELČ. V úterý 22. října jej najdeme ve společnosti hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. 25. října (v pátek ráno) vystoupí zpoza neosvětlené strany Měsíce hvězda 6,7 mag ze souhvězdí Lva. Stane se tak krátce před půl šestou. Za výborných podmínek by mohl jít vidět srpek Měsíce a Mars ráno 26. a 27. října.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou krátce po kulminaci nad jižním obzorem. Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je asi 5° nad východem v souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Naše hvězda prodělává hluboké minimum aktivity beze skvrn, erupcí či množství protuberancí. Zatím co v roce 2008 bylo 73 % dní z roku beze skvrn, letos je to už 74 %. Možná na konci roku zaznamenáme nejhlubší minimum moderní historie. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

V neděli 27. 10. se mění čas. Ve 3 hodiny letního času se změní čas na 2 hodiny SEČ. Tato změna není poslední, ale Slunce bude opět vrcholit poblíž jižního obzoru přibližně ve 12 hodin (pro obvatele kolem 15. poledníku).

Kosmonautika

18. října proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu. Christina Koch a Jessica Meir měly za úkol domluvit vadné jednotce starající se o dobíjení a vybíjení baterií nacházejících se na výložníku solárních panelů.

Ve čtvrtek 17. října vynesla čínská raketa CZ-3B tajnou vojenskou družici TJSW-4 na geostacionární dráhu.

V týdnu představila nové skafandry NASA pro misi Artemis a Virgin Galactic pro lety s turisty na SpaceShipTwo.

Výročí

Kometa 153P/Ikeya-Zhang 4. dubna 2002 z Jizerských hor Autor: Martin Gembec
Kometa 153P/Ikeya-Zhang 4. dubna 2002 z Jizerských hor
Autor: Martin Gembec
23. října 1969 (50 let) se narodil čínský amatérský astronom Daqing Zhang (čti Čchang), jehož jméno nese kometa 153P/Ikeya-Zhang, kterou si mnozí pamatují jako jasnou kometu jara 2002. Objevil ji vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.

25. října 1789 (230 let) se narodil německý astronom Heinrich Schwabe, známý především v oblasti studia slunečních skvrn, díky nimž objevil cyklus sluneční aktivity (Schwabe-Wolfův cyklus). Jeho cílem původně nebylo pozorovat skvrny, ale zaznamenat jako černou tečku domnělou planetu Vulcan. Nicmně jeho 17leté snažení mělo mnohem zajímavější výsledek. Jeho objev desetileté periody ve výskytu slunečních skvrn, jak tehdy uvedl v článku z roku 1843, zpočátku nikoho nezajímal, ale naštěstí zaujal Rudolfa Wolfa z Bernu, který v pozorování výskytu skvrn pokračoval a jeho objev potvrdil.

Výhled na příští týden 

  • Zákryt hvězdy planetkou Sylvia
  • Více měsíců a stínů na Jupiteru
  • Výročí: Luna 23
  • Výročí: sonda Wind

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Heinrich Schwabe, 153P Ikeya-Zhang, Daqing Zhang, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »