43. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 28. října ve 22:24 SELČ. Tou dobou bude probíhat jeho částečné zatmění. Průběh tohoto úkazu shrnuje obrázek. Vstup do polostínu nastává po 20. hodině, kdy je Měsíc s nedaleko zářícím Jupiterem asi 20° nad východem. Ztmavení jeho části si zřejmě všimneme až kolem deváté večer, kdy se začne blížit zemskému úplnému stínu, do něhož se ponoří od 21:35 do 22:53. Nejvíce ukousnutý se bude jevit ve 22:14. Polostínová fáze zatmění pak končí až po půlnoci.

Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor po 20. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem je po jedné hodině ráno. Venuše (−4,7 mag) vychází kolem 3:30 a je nepřehlédnutelně jasnou „hvězdou“ na východě.

Aktivita Slunce je nízká. Vyskytují se jen ojedinělé a menší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na obloze bylo v uplynulém novoluní k vidění i několik středně jasných komet. Příkladem může být 103P/Hartley, přesouvající se z Blíženců do Raka, kterou vidíme na přiložené animaci od Miroslava Lošťáka. Aktuálně má asi 9 mag a začíná jí zdatně konkurovat další kometa C/2023 H2 (Lemmon). Ta se pohybuje směrem ke konci oje Velkého vozu. Kometa 2P/Encke byla 22. 10. v přísluní, ale už nám zmizela ráno ve sluneční záři. Nyní komety přezáří Měsíc, tak si na ně musíme počkat do dalšího týdne večer. O těchto i slabších kometách pojednává kometární okénko.

Změna času na středoevropský. V neděli nad ránem se vracíme ke standardnímu času 15. poledníku. Ve 3:00 SELČ se vracíme na 2:00 SEČ.

Kosmická sonda NASA Juno prolétla na své velmi protáhlé dráze už po 55. bodem poblíž Jupiteru (perijovem). Tentokrát to bylo okořeněno tím, že se zároveň přiblížila k měsíci Io a pořídila tak detailní záběry po dlouhých dvaceti letech od sondy Galileo, která obíhala Jupiter od roku 1995 do roku 2003. Ještě bližší průlet bude následovat.

Kosmonautika

Indická agentura úspěšně otestovala záchranný systém kosmické lodi Gaganján, která pak na třech padácích úspěšně dosedla do vln Indického oceánu. Raketa odvozená od urychlovacího stupně rakety PSLV nejprve neodstartovala podle plánu. Automatická startovní sekvence zastavila start během náběhu motoru. Po vyhodnocení závady se zanedlouho start povedl.

Výstup astronautů z paluby ISS v podání O’Harové (NASA) a Mogensena (ESA) byl odložen na prosinec, protože v listopadu bude na ISS moc velký provoz. Mezitím se k výstupu chystají Rusové Kononěnko a Čub, kteří se chtějí zaměřit na poškozený radiátor na modulu Nauka. Jejich výstup je v plánu 25. nebo 26. 10. Poté na 30. 10. je v plánu čistě ženská EVA v podání O’Harové a Moghbeliové.

21. 10. startoval Falcon 9 s 21 družicemi Starlink. Byl to 16. úspěšný start a přistání prvního stupně číslo 1061. Taktéž stupeň číslo 1062 byl v uplynulém týdnu použit po šestnácté. Při startu 18. 10. pomohl vynést 22 Starlinků. Celkově již proběhlo letos 48 startů se Starlinky. Podle dat Jonathana McDowella bylo k 13. 10. vypuštěno celkem už 5 265 Starlinků, z toho 4 905 je stále na oběžné dráze a 4 874 je funkčních.

SpaceX se mezitím marně snaží vypořádat připomínky všech organizací, majících na starosti bezpečnost a ochranu přírody. Proces se natahuje a sestava SuperHeavy B9 se Starship 25 marně čeká na letový test. Ten pravděpodobně již letos neproběhne, a to je velký problém i pro NASA, která zvolila Starship jako prostředek pro přistání na Měsíci v programu Artemis. Fanoušci se mohou alespoň kochat pěknými snímky a dalšími zajímavými testy vedle stojící testovací Starship 26, která provedla zážeh simulující vstupní zážeh při návratu do atmosféry.

Výročí

24. října 1978 (45 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.

24. října 1998 (25 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.

25. října 1968 (55 let) proběhl start nepilotované kosmické lodi Sojuz 2. Po nešťastném letu Sojuzu 1, po kterém zahynul Vladimir Komarov, bylo třeba vyzkoušet všechny systémy nové kosmické lodi.

29. října 1998 (25 let) proběhl start raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95. Zajímavostí této mise bylo, že na palubě raketoplánu byl také první Američan, který oblétl Zemi, tedy John Glenn. Hlavním účelem jeho mise bylo prozkoumat vliv kosmického letu na lidský organismus v pokročilém věku. Glenn byl v té době v perfektní kondici, ale protože byl také senátorem, hledali za tím někteří záminku, že letět neměl. Mise raketoplánu splnila spoustu vědeckých úkolů a i let Johna Glenna lze hodnotit pozitivně.

Výhled na příští týden 

• Jupiter v opozici se Sluncem
• výročí: Oldřich Pelčák
• výročí: Mariner 10
• výročí: Mars Orbiter Mission, Mangalján

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).