Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2013

44. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. října 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. října 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11.

Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce výrazně zvýšilo aktivitu. Ráno je vidět několik zajímavých komet. V Africe nastane hybridní zatmění Slunce. ISS může přeletět přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. října v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět ráno jako zmenšující se srpek. V úterý a ve středu prochází nedaleko Marsu v souhvězdí Lva. Pěkný úzký srpek připadá na ranní pozorování před šestou hodinou v pátek a ještě lépe v sobotu 2. listopadu. Nov nastává 3. 11. odpoledne. V Africe nastane hybridní zatmění Slunce. Zčásti prstencové, na malém území i kratinké úplné. Chystá se tam i expedice z ČR.

 

Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Uran a Neptun, mapa pro 28. říjen 2013, podobně platí i v dalších dnech po půl osmé večer. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,4 mag) je v největší východní elongaci. To by normálně znamenalo, že bude bez problému viditelná a jsou elongace, kdy zapadá dlouho za tmy. Letos je situace nepříjemná tím, že večer má ekliptika malý sklon k obzoru a jakmile se stmívá, Venuše, která je navíc přes tři stupně pod ní, zapadá poměrně brzy po Slunci. Přesto je díky svému vysokému jasu za dobrého počasí nepřehlédnutelnou večernicí.
Po setmění můžeme také vyhledat planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři). Na obě se vyplatí vzít do ruky dalekohled, ačkoli Uran je na tmavé obloze dobře patrný i pouhým okem.
Ráno vrcholí nad jihem Jupiter (−2,4 mag), který se nachází v Blížencích. Mars (+1,5 mag) pokročil pod výrazný obrazec Lva.
Přechody Velké červené skvrny (GRS) připadají nejlépe na následující dny (časy jsou v SEČ): 29. 10. v 6:35, 1. 11. ve 4:05 a 3. 11. v 5:45.

Slunce nás překvapilo, neboť skvrny na jeho povrchu se rozmnožily výrazným tempem a navíc začalo docházet k silnějším erupcím. Na sklonku pracovního týdne se pak natočila jedna nenápadná aktivní oblast, kde se okamžitě spustil ohňostroj největších erupcí třídy X. Ani víkend nám nejspíš nevyřeší otázku, jestli právě tento týden přinese další silnou erupci, tentokrát s výronem plasmy směřujícím přímo k Zemi. Jistě netřeba připomínat, že taková situace by nejspíše přinesla jasnější polární záře, možná viditelné i od nás. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. V první řadě je to pochopitelně kometa C/2012 S1 (ISON), ale je třeba upozornit, že ta nyní ještě není tou nejjasnější. Zde se vyplatí zaměřit svůj dalekohled na krátkoperiodickou kometu 2P/Encke, která vypadá jako velký rozplizlý flek a je snadno viditelná dalekohledem se širokým zorným polem. Z dalších komet je třeba nezapomínat na C/2013 R1 (Lovejoy), která je v bohatším hvězdném poli Mléčné dráhy, ale také patří mezi ty jasnější dostupné triedrem. A aby toho nebylo málo, tak o rozruch se postarala kometa C/2012 X1 (LINEAR), která prošla výrazným zjasněním poté, co se začal uvolňovat nový materiál. Také její jasnost umožňuje viditelnost i menšími dalekohledy, ale je nízko, takže lépe to půjde fotograficky. Mapka k vyhledání komety.

Tento týden končí aktivita meteorického roje Orionid, těch bychom mohli spatřit nad ránem ještě kolem 5 za hodinu. Naopak nastupují Andromedidy, částice rozpadlé komety 3D/Biela, které způsobily famózní meteorické deště v 19. století. Tyto meteory jsou velmi pomalé, ale uvidíme stěží jeden za hodinu. Trochu rychlejší a početnější budou částice komety Enckeovy, severní a jižní větev Taurid. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů, ale to nejlepší od nich můžeme čekat nejspíš koncem tohoto a v dalším týdnu.

Kosmonautika:

  • ATV-4 Albert Einstein je připravena k odpojení od stanice v pondělí 28. října a posléze shoří v atmosféře.
     
  • Vrcholí přípravy dvou marsovských oběžnic. K Marsu se totiž má vydat indický orbiter a také americký MAVEN, který má zkoumat klima Marsu. Indové se chystají ke startu na oběžnou dráhu Země už na začátku listopadu, ale k Marsu se sonda vydá až na konci měsíce, americký orbiter odstartuje přímo k Marsu někdy po polovině listopadu.
     
  • Rusové předvedli další úspěšný start rakety Proton, tentokrát s geostacionární družicí Sirius FM-6. Vše proběhlo bez problémů a další starty Protonu na sebe nenechají dlouho čekat. Jeden je nachystán na listopad a jeden na začátek prosince.
     
  • Čína překvapivě vypustila nějaký tajný satelit. Vynesla jej raketa Dlouhý pochod 4B a mnoho se o něm neví. Jeho jméno je Shijian-6 a mělo by jít o vědecky zaměřenou družici.
     
  • Pokud vás zajímá geologická minulost Marsu, rozhodně si přečtěte odkazovaný článek, nebo se alespoň prokousejte obrázkem, který je tam uveden, kde je odspodu nahoru vidět nejstarší období, kdy Mars měnily dopady velkých těles, přes éry sopečné činnosti především v oblasti Tharsis až po novou éru tvorby záplavových údolí a polárních usazenin.
     
  • Raketoplán Dream Chaser měl nehodu při zkoušce přistávání, protože mu selhal podvozek. Určitě je to nepříjemná zkušenost, ale je to přeci jen první test.
     
  • Čína chystá ke startu sondu Chang'e 3, která má za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a vysadit zde 140 kg těžké lunární vozítko. Rover je nyní na cestě na kosmodrom, start je v plánu někdy během prosince.
     
  • Evropská vesmírná observatoř Planck ukončila svou misi. ESA ji musela ukončit, avšak družice byla velmi úspěšná, neboť se jí podařilo zpřesnit mapy reliktního záření po Velkém třesku.
     

Výročí:

  • 3. listopadu 1973 (40 let) odstartovala americká kosmická sonda Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Nyní však planetu obíhá sonda MESSENGER a tak se naše poznatky výrazně prohloubily.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální viditelnost ranních komet
  • Nejvíce meteorů Taurid
  • Start Sojuzu TMA-11M k ISS
  • Start indické sondy k Marsu
  • Výročí: Pioneer 9
  • Výročí: Zond 6

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »