44. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 1. 11. ve 13:47 SEČ. Ráno by mohl být jeho ubývající srpek dobře viditelný díky velkému sklonu ekliptiky vůči obzoru. 31. října ráno vychází současně s hvězdou Spica, dokonce se zdá, že z východních částí střední Evropy by krátce po východu Měsíce měl být pozorovatelný výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce, ale to by se musel pozorovatel dívat v místě s ideálním obzorem a pozici Spiky včas najít.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,8 mag) vrcholí nad jihem před 21. hodinou. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i Mars (0,2 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Opět se natočila aktivní oblast s mnoha skvrnami, která před měsícem přinesla erupce, jež vrcholily viditelností jasných polárních září. Impozantní je už samotný přehled silných erupcí minulého týdne, kterými se tato oblast uvedla, sotva se vynořila zpoza východního okraje Slunce. Nejprve nastala silná erupce X3,3 doprovázená vyhozením hmoty z koróny a následně se to zopakovalo 26. října, tentokrát však šlo o dvojitou erupci, kdy maximum erupce M9 překryla silnější erupce 1,86. I v tomto případě se vydal do okolí oblak částic z koróny. V noci na neděli nastala slabší polární záře, a i druhý oblak částic by měl zčásti zasáhnout i Zemi, takže nelze vyloučit polární záži ani kolem státního svátku vzniku Československa 28. října. Skvrny a jejich aktivitu je tedy třeba nadále sledovat, například v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla. Viditelnost pouhým okem se omezila již jen na odlehlé oblasti bez výrazného světelného znečištění. Stále je na tmavé obloze krásná při pohledu dalekohledy všech velikostí a stále se vyjímá především v triedru (v sobotu 26. 10. za ideálních podmínek z Krkonoš okem ohon délky tři stupně a v triedrech asi pět stupňů). Pokud můžete pozorovat pouze u měst, zkuste ji spíše zachytit na fotografii jako slabou šmouhu v souhvězdí Hadonoše, nebo vykoukat dalekohledem alespoň její jádro a kousek ohonu.

Kometa C/2024 S1 (ATLAS) se dostala do zorného pole koronografu SOHO a její vzhled potvrzuje poslední pozorování rozpadu kolem 20. října. Ke Slunci nyní letí jen malý úlomek, zbytek komety se roztrousil do oblaku částic tak malých velikostí, že nejsou v koronografu pozorovatelné.

Meteory z roje Orionid mohou nyní vystřídat občasné přelety jasných meteorů roje Taurid. Nejhezčí divadlo však vytvořil náhodně letící kus meziplanetární hmoty, který vstoupil do atmosféry nad Rakouskem a byl dobře pozorovatelný i od nás 24. 10. ve 21:24 SELČ. Podle našich odborníků z Ondřejova šlo o meteoroid o hmotnosti přibližně 55 kg a jeho průlet byl doprovázen i dopadem meteoritů, které se nyní hledají. Podle vypočítané dráhy a zjištěného složení šlo o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Kosmonautika a sondy

Mise Crew-8 skončila úspěšným přistáním čtyřčlenné posádky z ISS 25. 10. Kabina lodi Crew Dragon si zapsala prvenství v délce pobytu pilotované lodi v kosmickém prostoru po dobu 235 dnů. Důvodem prodloužení mise byla souhra okolností. Nejprve to bylo dáno problémy s odletem lodi Starliner, následně nutné s tím související snížení členů posádky Crew 9 na dva a poté se přihlásil o slovo hurikán Milton a obecně špatné počasí v přistávací oblasti v následujících dnech.

21. října bylo oznámeno, že na geostacionární dráze se rozpadla družice Intelsat 33e. Její úlomky začaly následně putovat podél celé této významné dráhy a rozhodně to není situace, která by vzbuzovala nadšení. Revizí musí projít i další družice sdílející platformu BSS 702MP, na které byla tato družice založena. Je smutnou shodou okolností, že jde o výrobek firmy Boeing, která se nyní potýká s tolika problémy.

Kanonáda Falconů 9 pokračuje a není překvapením, že jejich nákladem jsou družice sítě Starlink. Přesto se mezi tyto starty vklínil i vojenský náklad NROL-167, který byl vynesen 24. 10. Mimochodem nové Starlinky nyní přináší další zajímavost pro pozorovatele. Nejde jen o vláčky družic, ale i jejich samotný vzhled. Některé družice jsou zřetelně modré při pohledu okem i na fotografiích. Minimálně dva starty družic Starlink budou následovat i v tomto týdnu.

Ke startu se chystá raketa CZ-2F/G s kosmickou lodí Šen-čou 19 s další dlouhodobou posádkou čínské stanice Tiangong. Start je v plánu 29. října.

Výročí

28. října 1974 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 23. Jejím cílem bylo měkce přistát v Moři nepokojů, odebrat vzorky a vrátit se zpět na Zemi. Při přistání však došlo k selhání, které vedlo k tvrdému dosednutí a pádu sondy na bok. Cíl splnila později Luna 24.

1. listopadu 1994 (30 let) odstartovala kosmická sonda Wind. Ta je umístěna spolu třeba se SOHO nebo DSCOVR v Lagrangeově bodě L1 mezi Zemí a Sluncem a sleduje zde sluneční vítr.

Výhled na příští týden 

• Měsíc a Venuše na večerní obloze
• Výročí: Janne Rydberg
• Výročí: Azur (1. německá vědecká družice)
• Výročí: Carl Sagan

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).