Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2019

44. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 30. října 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11. 2019. Měsíc bude v novu. Večerní soumrak je ozdoben planetami Jupiter a Saturn, později pozorujeme Neptun i Uran a za ranního svítání Mars. Nezapomeňme na Jupiter 31. 10., je tu úkaz tří měsíců. Slunce dosáhlo nejhlubšího minima aktivity. Svátek Sylvie přinese zákryt hvězdy planetkou Sylvia. Sonda InSight nejprve hlásila, že krtek se konečně zavrtal, aby v neděli přišly fotografie, že doslova vyskočil ven. Po 780 dnech ve vesmíru přistál miniraketoplán X-37. Curiosity zkoumá zajímavé jílovité horniny. Před 45 lety startovala sonda Luna 23 k Měsíci, ale přistání se jí nezdařilo.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 28. října ve 4:39 SEČ. 29. října je v konjunkci s Merkurem a Venuší, ale na tyto planety si musíme ještě chvíli počkat. Při elongaci 20° a nízkém sklonu ekliptiky jsou téměř nepozorovatelné. Velmi pěkná konjunkce je nachystána na 31. říjen, kdy se nedaleko vyskytne Jupiter. Více níže.

Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019 (simulace podle fotografie) Autor: Martin Gembec
Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019 (simulace podle fotografie)
Autor: Martin Gembec

Vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru a jejich stínů 31. 10. 2019 (Stellarium)
Vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru a jejich stínů 31. 10. 2019 (Stellarium)
Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Vzhledem k jeho jasnosti je však z míst s dobrým výhledem snadno viditelný. Výzvou bude úkaz, který je nachystán na 31. říjen. Kromě konjunkce s Měsícem nás budou zajímat jeho měsíce, protože pouze Ganymedes bude opodál, zatímco ostatní budou zrovna přecházet přes jeho kotouč, což platí pro Io a Europu, a Callisto se jej dotkne. Na povrchu budou navíc stíny Io a Europy. Úkaz probíhá už za večerního soumraku, kdy je planeta ještě relativně dobře vidět. Saturn (0,5 mag) je po setmění po kulminaci nad jižním až jihozápadním obzorem. Během první poloviny noci je dobře vidět Neptun (7,8 mag) a Uran (5,7 mag). Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je asi 5° nad východem v souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jestliže v roce 2018 nastalo 221 dnů beze skvrn, letos jsme tohoto čísla dosáhli už 25. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

V noci z úterý 29. na středu 30. října proběhne zákryt hvězdy plantkou (87) Sylvia. Podrobnosti k zákrytu najdete na Astronomickém fóru. Zákryt hvězdy o jasnosti 10 mag nastane přibližně v 00:39:15 SEČ. Hvězda 10. velikosti se na 23 sekund zeslabí o 3,3 mag. Shodou náhod má v úterý v našem kalendáři svátek Sylvie.

Kosmonautika

Denný tranzit ISS Autor: Slavo Odziomek
Denný tranzit ISS
Autor: Slavo Odziomek
V minulém týdnu vědci provedli úspěšný pokus o zavrtání krtka (přístroje HP3) sondy InSight. V neděli však přišla studená sprcha, když po dalších úderech kladiva došlo k přesně opačnému jevu a krtek doslova vyskočil zpátky ven.

V neděli po 780 dnech ve vesmíru přistál raketoplán USAF X-37B. Šlo o pátou a dosud nejdelší misi tohoto vojenského stroje.

Curiosity se nyní nachází v oblasti s jílovitými horninami, které vznikaly ve vodním prostředí. Mohly by také obsahovat organické látky. Proto byly vzorky přesunuty do těla robota a budou zkoumány i mokrou cestou. Obvykle se jen zahřívají na vysokou teplotu a zkoumá se jejich složení, ale Curiosity je schopna použít i jinou metodu, která by mohla vést nepřímo k detekci zajímavého materiálu organického původu. Informace o tom, včetně selfie snímku, přinesl Kosmotýdeník.

V sobotu 2. listopadu má odstartovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus NG-12 k ISS.

Výročí

28. října 1974 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 23. Jejím cílem bylo měkce přistát v Moři nepokojů, odebrat vzorky a vrátit se zpět na Zemi. Při přistání však došlo k selhání, které vedlo k tvrdému dosednutí a pádu sondy na bok. Cíl mise splnila až nedaleko dosednuvší Luna 24.

1. listopadu 1994 (25 let) odstartovala kosmická sonda Wind. Ta je umístěna spolu třeba se SOHO nebo DSCOVR v Lagrangeově bodě L1 mezi Zemí a Sluncem a sleduje zde sluneční vítr.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Janne Rydberg
  • Výročí: Carl Sagan
  • Výročí: Azur

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vítr, Luna 23, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »