Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2019

44. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 30. října 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11. 2019. Měsíc bude v novu. Večerní soumrak je ozdoben planetami Jupiter a Saturn, později pozorujeme Neptun i Uran a za ranního svítání Mars. Nezapomeňme na Jupiter 31. 10., je tu úkaz tří měsíců. Slunce dosáhlo nejhlubšího minima aktivity. Svátek Sylvie přinese zákryt hvězdy planetkou Sylvia. Sonda InSight nejprve hlásila, že krtek se konečně zavrtal, aby v neděli přišly fotografie, že doslova vyskočil ven. Po 780 dnech ve vesmíru přistál miniraketoplán X-37. Curiosity zkoumá zajímavé jílovité horniny. Před 45 lety startovala sonda Luna 23 k Měsíci, ale přistání se jí nezdařilo.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 28. října ve 4:39 SEČ. 29. října je v konjunkci s Merkurem a Venuší, ale na tyto planety si musíme ještě chvíli počkat. Při elongaci 20° a nízkém sklonu ekliptiky jsou téměř nepozorovatelné. Velmi pěkná konjunkce je nachystána na 31. říjen, kdy se nedaleko vyskytne Jupiter. Více níže.

Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019 (simulace podle fotografie) Autor: Martin Gembec
Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019 (simulace podle fotografie)
Autor: Martin Gembec

Vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru a jejich stínů 31. 10. 2019 (Stellarium)
Vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru a jejich stínů 31. 10. 2019 (Stellarium)
Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Vzhledem k jeho jasnosti je však z míst s dobrým výhledem snadno viditelný. Výzvou bude úkaz, který je nachystán na 31. říjen. Kromě konjunkce s Měsícem nás budou zajímat jeho měsíce, protože pouze Ganymedes bude opodál, zatímco ostatní budou zrovna přecházet přes jeho kotouč, což platí pro Io a Europu, a Callisto se jej dotkne. Na povrchu budou navíc stíny Io a Europy. Úkaz probíhá už za večerního soumraku, kdy je planeta ještě relativně dobře vidět. Saturn (0,5 mag) je po setmění po kulminaci nad jižním až jihozápadním obzorem. Během první poloviny noci je dobře vidět Neptun (7,8 mag) a Uran (5,7 mag). Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je asi 5° nad východem v souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jestliže v roce 2018 nastalo 221 dnů beze skvrn, letos jsme tohoto čísla dosáhli už 25. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

V noci z úterý 29. na středu 30. října proběhne zákryt hvězdy plantkou (87) Sylvia. Podrobnosti k zákrytu najdete na Astronomickém fóru. Zákryt hvězdy o jasnosti 10 mag nastane přibližně v 00:39:15 SEČ. Hvězda 10. velikosti se na 23 sekund zeslabí o 3,3 mag. Shodou náhod má v úterý v našem kalendáři svátek Sylvie.

Kosmonautika

Denný tranzit ISS Autor: Slavo Odziomek
Denný tranzit ISS
Autor: Slavo Odziomek
V minulém týdnu vědci provedli úspěšný pokus o zavrtání krtka (přístroje HP3) sondy InSight. V neděli však přišla studená sprcha, když po dalších úderech kladiva došlo k přesně opačnému jevu a krtek doslova vyskočil zpátky ven.

V neděli po 780 dnech ve vesmíru přistál raketoplán USAF X-37B. Šlo o pátou a dosud nejdelší misi tohoto vojenského stroje.

Curiosity se nyní nachází v oblasti s jílovitými horninami, které vznikaly ve vodním prostředí. Mohly by také obsahovat organické látky. Proto byly vzorky přesunuty do těla robota a budou zkoumány i mokrou cestou. Obvykle se jen zahřívají na vysokou teplotu a zkoumá se jejich složení, ale Curiosity je schopna použít i jinou metodu, která by mohla vést nepřímo k detekci zajímavého materiálu organického původu. Informace o tom, včetně selfie snímku, přinesl Kosmotýdeník.

V sobotu 2. listopadu má odstartovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus NG-12 k ISS.

Výročí

28. října 1974 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 23. Jejím cílem bylo měkce přistát v Moři nepokojů, odebrat vzorky a vrátit se zpět na Zemi. Při přistání však došlo k selhání, které vedlo k tvrdému dosednutí a pádu sondy na bok. Cíl mise splnila až nedaleko dosednuvší Luna 24.

1. listopadu 1994 (25 let) odstartovala kosmická sonda Wind. Ta je umístěna spolu třeba se SOHO nebo DSCOVR v Lagrangeově bodě L1 mezi Zemí a Sluncem a sleduje zde sluneční vítr.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Janne Rydberg
  • Výročí: Carl Sagan
  • Výročí: Azur

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vítr, Luna 23, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »