Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2019

44. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 30. října 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11. 2019. Měsíc bude v novu. Večerní soumrak je ozdoben planetami Jupiter a Saturn, později pozorujeme Neptun i Uran a za ranního svítání Mars. Nezapomeňme na Jupiter 31. 10., je tu úkaz tří měsíců. Slunce dosáhlo nejhlubšího minima aktivity. Svátek Sylvie přinese zákryt hvězdy planetkou Sylvia. Sonda InSight nejprve hlásila, že krtek se konečně zavrtal, aby v neděli přišly fotografie, že doslova vyskočil ven. Po 780 dnech ve vesmíru přistál miniraketoplán X-37. Curiosity zkoumá zajímavé jílovité horniny. Před 45 lety startovala sonda Luna 23 k Měsíci, ale přistání se jí nezdařilo.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 28. října ve 4:39 SEČ. 29. října je v konjunkci s Merkurem a Venuší, ale na tyto planety si musíme ještě chvíli počkat. Při elongaci 20° a nízkém sklonu ekliptiky jsou téměř nepozorovatelné. Velmi pěkná konjunkce je nachystána na 31. říjen, kdy se nedaleko vyskytne Jupiter. Více níže.

Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019 (simulace podle fotografie) Autor: Martin Gembec
Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019 (simulace podle fotografie)
Autor: Martin Gembec

Vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru a jejich stínů 31. 10. 2019 (Stellarium)
Vícenásobný úkaz měsíců Jupiteru a jejich stínů 31. 10. 2019 (Stellarium)
Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Vzhledem k jeho jasnosti je však z míst s dobrým výhledem snadno viditelný. Výzvou bude úkaz, který je nachystán na 31. říjen. Kromě konjunkce s Měsícem nás budou zajímat jeho měsíce, protože pouze Ganymedes bude opodál, zatímco ostatní budou zrovna přecházet přes jeho kotouč, což platí pro Io a Europu, a Callisto se jej dotkne. Na povrchu budou navíc stíny Io a Europy. Úkaz probíhá už za večerního soumraku, kdy je planeta ještě relativně dobře vidět. Saturn (0,5 mag) je po setmění po kulminaci nad jižním až jihozápadním obzorem. Během první poloviny noci je dobře vidět Neptun (7,8 mag) a Uran (5,7 mag). Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je asi 5° nad východem v souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jestliže v roce 2018 nastalo 221 dnů beze skvrn, letos jsme tohoto čísla dosáhli už 25. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

V noci z úterý 29. na středu 30. října proběhne zákryt hvězdy plantkou (87) Sylvia. Podrobnosti k zákrytu najdete na Astronomickém fóru. Zákryt hvězdy o jasnosti 10 mag nastane přibližně v 00:39:15 SEČ. Hvězda 10. velikosti se na 23 sekund zeslabí o 3,3 mag. Shodou náhod má v úterý v našem kalendáři svátek Sylvie.

Kosmonautika

Denný tranzit ISS Autor: Slavo Odziomek
Denný tranzit ISS
Autor: Slavo Odziomek
V minulém týdnu vědci provedli úspěšný pokus o zavrtání krtka (přístroje HP3) sondy InSight. V neděli však přišla studená sprcha, když po dalších úderech kladiva došlo k přesně opačnému jevu a krtek doslova vyskočil zpátky ven.

V neděli po 780 dnech ve vesmíru přistál raketoplán USAF X-37B. Šlo o pátou a dosud nejdelší misi tohoto vojenského stroje.

Curiosity se nyní nachází v oblasti s jílovitými horninami, které vznikaly ve vodním prostředí. Mohly by také obsahovat organické látky. Proto byly vzorky přesunuty do těla robota a budou zkoumány i mokrou cestou. Obvykle se jen zahřívají na vysokou teplotu a zkoumá se jejich složení, ale Curiosity je schopna použít i jinou metodu, která by mohla vést nepřímo k detekci zajímavého materiálu organického původu. Informace o tom, včetně selfie snímku, přinesl Kosmotýdeník.

V sobotu 2. listopadu má odstartovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus NG-12 k ISS.

Výročí

28. října 1974 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 23. Jejím cílem bylo měkce přistát v Moři nepokojů, odebrat vzorky a vrátit se zpět na Zemi. Při přistání však došlo k selhání, které vedlo k tvrdému dosednutí a pádu sondy na bok. Cíl mise splnila až nedaleko dosednuvší Luna 24.

1. listopadu 1994 (25 let) odstartovala kosmická sonda Wind. Ta je umístěna spolu třeba se SOHO nebo DSCOVR v Lagrangeově bodě L1 mezi Zemí a Sluncem a sleduje zde sluneční vítr.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Janne Rydberg
  • Výročí: Carl Sagan
  • Výročí: Azur

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vítr, Luna 23, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »