Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Galaktické vetry spomaľujú formovanie nových hviezd

Galaktické vetry spomaľujú formovanie nových hviezd

Obrázok z pera umela zachytáva galaktický vietor vychádzajúci z jasného kvazaru.
Autor: Johns Hopkins University illustration

Vedci vytvorili počítačové simulácie udalostí, ktoré sa odohrali krátko po Veľkom tresku. Ich cieľom je lepšie pochopenie toho ako sa formujú hviezdy. Za týmto účelom vytvorili doposiaľ najlepší obrázok masívnych výbuchov, ktoré riadili tvorbu galaxií (vrátane našej Mliečnej dráhy), a dodnes ovplyvňujú formovanie hviezd.

Štúdia publikovaná skupinou vedcov z Cambridskej univerzity a univerzity  v Nottinghame  v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society opisuje simulácie, ktoré poskytujú veľmi presné popisy vlastností tmavej hmoty a plynu, ktorý sa nachádza medzi galaxiami. Pochopenie toho, ako sa tvoria nové galaxie predstavuje veľkú výzvu, pretože fyzikálne procesy, ktoré sa na tom podieľajú sú veľmi komplexné. Nové výsledky naznačujú, že sme na správnej ceste.

Nové zistenia potvrdzujú dlhodobo uznávanú teóriu o následkoch týchto veľkolepých výbuchov, ktoré nazývame supernovy a o tom, ako spomaľujú proces formovania nových hviezd. Vedci z Edinburghu tvrdia, že supernovy spôsobujú silné nárazy vetra, ktoré spomaľujú rýchlosť, akou prúdi plyn potrebný pre vznik nových hviezd do vyvíjajúcich sa galaxií. 

Tím použil superpočítač na vytvorenie simulácií temnej hmoty, vodíka a hélia, ktoré sa vytvorili po Veľkom tresku. Ide o kľúčové prvky, ktoré zohrávajú hlavnú rolu pri tvorbe galaxií. Tieto výsledky porovnávali s množstvom vodíka, ktorý dnes obklopuje galaxie, pričom zistili, že väčšie množstvo vodíka sa nachádza mimo galaxií. To naznačuje, že vetry produkované supernovami spomaľujú tok plynu do galaxií.

Umelecká predstava o rozpínaní vesmíru, kde sú jednotlivé etapy vývoja vesmíru (vrátane hypotetických neviditeľných častí) reprezentované kruhovými úsekmi. Autor: NASA
Umelecká predstava o rozpínaní vesmíru, kde sú jednotlivé etapy vývoja vesmíru (vrátane hypotetických neviditeľných častí) reprezentované kruhovými úsekmi.
Autor: NASA

Vedci však neboli schopní reprodukovať vodík okolo najhmotnejších galaxií, medzi ktoré patria aj kvazary – najenergetickejšie objekty vo vesmíre. Domnievajú sa, že kvazary môžu mať na tvorbu hviezd ešte väčší vplyv ako supernovy tým, že produkujú obrovské prúdy plynu poháňané čiernymi dierami.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Aktivní galaxie, Hvězdy, Vítr


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »