Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2020

45. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. listopadu 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2020. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše, přidá se i zjasňující Merkur. Aktivita Slunce se zvýšila. Sonda OSIRIS-REx úspěšně uložila vzorky s odebraným materiálem planetky Bennu do návratového pouzdra. NASA potvrdila výskyt molekul vody i na sluncem ozářených místech Měsíce. Připravuje se start rakety Atlas V s tajným nákladem a novým typem motorů na tuhé palivo. Před dvaceti lety přiletěla na ISS první stálá posádka. Od té doby je stanice nepřetržitě obydlena.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. listopadu ve 14:46 SELČ.

Mars Autor: František Spiššiak
Mars
Autor: František Spiššiak
Planety:
Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už kolem 22. hodiny. Díky příznivé výšce nad obzorem jsou stále dobře viditelné detaily, jako vidíme i na snímku vpravo.

Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag). Postupně vylézá také Merkur (cca 0 mag), jehož jasnost se přehoupne z plusových do záporných magnitud, takže bude každým dnem lépe viditelný, a to i díky tomu, že bude stoupat výše nad obzor. Najdeme jej poblíž hvězdy Spica asi 15° od Venuše.

Mars s Mesiacom Autor: Ľubomír Janoštiak
Mars s Mesiacom
Autor: Ľubomír Janoštiak

Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Poměrně velkým překvapením byl překotný růst co do počtu i velikosti skvrn v aktivní oblasti AR2778, která se pomalu přesouvala k západnímu okraji Slunce. Skvrny se zde objevily během neděle a už v pondělí zde byla velká skupina skvrn. Jakmile zapadne, bude možná Slunce opět úplně čisté. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

26. listopadu úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-2C se třemi vojenskými družicemi Yaogan-30. Ze startu byly uveřejněny velmi hezké snímky.

28. listopadu odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron s nákladem 9 malých družic firmy Planet a jedné pro Canon Electronic.

NASA uveřejnila animaci ze snímků navigační kamery, které pořídila během odběru vzorků z planetky Bennu. Také máme záběry, že uložení odběrné hlavy do pouzdra pro návrat bylo úspěšné.

Molekuly vody lze nalézt opravdu i na těch místech povrchu Měsíce, kam svítí Slunce. Potvrdila to měření dalekohledu SOFIA.

3. listopadu má odstartovat raketa Atlas V s tajnou družicí NROL-101. Raketu budou pohánět také tři vylepšené motory na tuhé palivo GEM 63 (Graphite-Epoxy Motor). Jejich prodloužená verze má být později používána i na nové raketě Vulcan. ULA mezitím provádí úpravy obslužných ramen startovní rampy, kde čeká na start odložená Delta IV Heavy. Rampa už je poměrně stará a potřebuje větší údržbu. Problém s odklápěním ramen způsobil odklad startu této silné rakety. Nyní se měnily pumpy i hydraulická kapalina.

4. listopadu má odstartovat po odkladu raketa Falcon 9 s družicí GPS III (SV04).

5. a 6. listopadu jsou v plánu čínské starty. První start čeká raketu Gushenxing-1 (Ceres-1) s několika družicemi a raketa CZ-6 má startovat s deseti družicemi Satellogic 9 až 18.

7. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicí RISAT-2BR2 a několika dalšími družicemi.

Výročí

2. listopadu 1885 (135 let) se narodil americký astronom Harlow Shapley. Známý je jeho spor z období „Velké debaty“ o povaze spirálních mlhovin. Edwin Hubble a další je považovali za vzdálené hvězdné ostrovy daleko za branami Mléčné dráhy, ale Shapley je považoval za útvary uvnitř naší Galaxie. Sám však svou chybu uznal, když mu Hubble poslal svá měření galaxie M 31 v Andromedě. V pozdějším období života se zasadil také o vědeckou stránku organizace UNESCO, čímž do jejího názvu přibylo S jako Scientific. Hovořil také o zónách tekuté vody kolem hvězd, které dnes nazýváme obyvatelnými zónami.

2. listopadu 2000 (20 let) vstoupila na palubu ISS tříčlenná posádka a začalo tak trvalé osídlení této stanice, které pokračuje až doposud. Na palubě Sojuzu TM-31, který startoval 31. 10. 2000, byli tehdy dva Rusové (Jurij Pavlovič Gidzenko, Sergej Konstantinovič Krikaljov) a Američan William McMichael Shepherd.

3. listopadu 1930 (90 let) se narodil japonský lovec komet Tsutomu Seki. Kdo by dnes neznal slavnou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která se stala jednou z nejlépe viditelných komet ze skupiny lízačů Slunce. Komet jinak objevil, či spoluobjevil celkem šest. V dalším období se věnoval asteroidům a znovuobjevům periodických komet, v čemž byl velmi úspěšný.

4. listopadu 2010 (10 let) proletěla sonda Deep Impact v rámci prodloužené mise EPOXI kolem jádra komety 103P/Hartley 2. Sonda nejprce v červnu 2005 uvolnila projektil, který zasáhl kometu Tempel 1, poté byla její mise prodloužena a podařilo se nasnímat zblízka zajímavé jádro komety Hartley 2. Také bylo změřeno její složení, kde nechyběl led oxidu uhličitého i vodní led a byla pozorována hmota unikající do okolí v podobě výtrysků i jakéhosi sněžení.

8. listopadu 1935 (85 let) se narodil americký astronom Graham E. Bell. O něm jsme referovali minulý týden jako o spoluobjeviteli periodické komety 178P/Hug-Bell.

8. listopadu 1940 (80 let) se narodil americký astronom Charles T. Kowal. Známý je především z období jeho práce na Mt. Palomaru. Objevil například novou kategorii těles, nazvanou Kentauři, což jsou tělesa na neobvyklých drahách v oblasti velkých planet. Objevil také dva měsíčky Jupiteru a podílel se na měření vzdáleností galaxií pomocí supernov typu Ia, které se ukázaly být standardními svíčkami při měření vzdáleností vzdáleného vesmíru.

8. listopadu 1960 (60 let) startovala americká raketa Little Joe 5. Šlo o test záchrany kabiny chystané lodi Mercury během startu rakety. Nicméně k zapálení motorů záchranné věžičky došlo předčasně a posléze se správně neoddělila kabina od rakety, takže trosky pak dopadly na hladinu Atlantského oceánu po letu do výšky pouze 16 km.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce, Venuše a Merkuru
  • výročí: Venus Express
  • výročí: John Bevis
  • výročí: Luna 17 - Lunochod 1
  • výročí: Vesto Slipher
  • výročí: Carl A. Wirtanen
  • výročí: Ben Gascoigne
  • výročí: Voyager 1 u Saturnu
  • výročí: objev komety Kirch

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Little Joe 5, Charles Kowal, Graham E. Bell, Mise EPOXI, 103P Hartley, Tsutomu Seki, ISS, Harlow Shapley, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »