Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2022

45. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 9. listopadu 2022 v 18:00 SEČ

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 11. do 13. 11. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho úplné zatmění, které u nás nebude pozorovatelné. Večer je vidět Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, možná se zvýší s natočením nových skvrn. Raketa SLS je opět na startovní rampě. Z té vedlejší odstartoval v uplynulém týdnu Falcon Heavy. K ISS míří nákladní loď Cygnus. Před 450 lety byla pozorována supernova v Kasiopeji.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 8. listopadu ve 12:02 SEČ. Nastane úplné zatmění Měsíce, které vrcholí v našich 12 hodin, takže je pro nás zcela nepozorovatelné. Na dálném východě během zatmění zakryje „krvavý úplněk“ planetu Uran.

Planety
Večer můžeme pozorovat Saturn (0,7 mag), který je nad jihem již po 18. hodině, a jasný Jupiter (−2,7 mag), který vrcholí nad jihem kolem 21. hodiny. Mars (−1,2 mag) je večer nad východem a podobně vysoko jako Jupiter stoupá již po 22. hodině. Nad jihem je až v druhé polovině noci po 2:00 SEČ.
Jupiterovy měsíce (časy v SEČ):
neděle 6. 11. 19:02 Ganymed – konec zatmění,
středa 9. 11. 23:40 Io – začátek zákrytu Jupiterem,
čtvrtek 10. 11. Europa – přechod 0:02 až 2:40, stín Europy od 2:04, Ganymed přechod od 1:16,
čtvrtek 10. 11. Io – přechod 20:54 až 23:08, stín Io 21:56 až 0:12,
pátek 11. 11. 18:06 Io – začátek zákrytu, 18:40 Europa začátek zákrytu,
pátek 11. 11. 21:24 Io – konec zatmění, 23:30 Europa konec zatmění,
sobota 12. 11. 17:34 Io – konec přechodu, 18:40 konec přechodu stínu,
neděle 13. 11. 17:44 Ganymed – konec zákrytu, 18:00 Europa konec přechodu stínu,
neděle 13. 11. 19:18 až 22:04 Ganymed – zatmění.
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru:
7. 11. v 0:40 a 20:30, 8. 11. v 16:20, 9. 11. ve 22:10, 10. 11. v 18:00, 11. 11. ve 23:50 a 12. 11. v 19:40 (vše v SEČ).

Aktivita Slunce je lehce nízká, ale natáčí se k nám další oblast se skvrnami, takže snad bude na co se dívat a aktivita se zvýší. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V úterý 1. listopadu proběhl z floridské rampy LC-39A start, který se jen tak neokouká. Raketa Falcon Heavy při něm obsloužila tajnou misi USSF-44. Synchronizovaný návrat bočních stupňů na přistávací plochy nedaleko místa startu, který byl doprovázen sonickými třesky a následným lomozem motorů, byl opravdu nevšedním zážitkem.

NASA provedla vývoz superrakety SLS. Ta se 4. listopadu během 9 hodin přesunula z haly Vehicle Assembly Building na startovní komplex LC-39B.

V sobotu 5. listopadu vynesla čínská raketa CZ-3B s vylepšeným prvním stupněm družici ChinaSat 19. Ta se pomocí vlastního pohonu dostane na geostacionární dráhu a nahradí družici ChinaSat 18, která v roce 2019 nedosáhla geostacionární dráhy a zůstala „uvězněna“ na přechodové dráze ke geostacionární.

Firma Rocket Lab má za sebou další úspěšnou misi rakety Electron z Nového Zélandu. Ta při misi Catch Me If You Can vynesla švédskou družici MATS pro průzkum atmosféry. Název mise měl zřejmě odkazovat na další pokus o zachycení prvního stupně rakety pomocí vrtulníku, ale po ztrátě telemetrie mezi řídícím střediskem a stupněm byla helikoptéra odvolána. Jak se ukázalo, stupeň úspěšně přistál do moře a měl by být vyloven. Mise Catch Me If You Can (chyť mě, když to dokážeš) se nechtěně pozměnila na „catch me, if you can catch my telemetry“ (chyť mě, když zachytíš mou telemetrii) ;-)

3. listopadu vynesla raketa Falcon 9 družici Hotbird 13G, která se vlastním pohonem přesune na geostacionární dráhu.

V neděli 6. listopadu měl proběhnout start rakety Antares 230+ s nákladní kosmickou lodí Cygnus Sally Ride v rámci zásobovací mise NG-18 k ISS. Loď je nazvána podle první americké kosmonautky, která letěla na dvou misích raketoplánu Challenger (poprvé v roce 1983 jako třetí žena ve vesmíru). Star rakety byl odložen na pondělí.

Výročí

7. listopadu 1932 (90 let) se narodil RNDr. Pavel Mayer, dlouholetý pracovník Astronomického ústavu Univerzity Karlovy. V roce 2009 obdržel nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Nušlovu cenu, za jeho celoživotní vědeckou, odbornou a pedagogickou práci v astronomii. Věnoval se výzkumu Slunce a poté hvězd a naší Galaxie. Zabýval se fotometrií a spektroskopií těsných dvojhvězd, přitom jich několik nových objevil. Podílel se na výrobě dalekohledů, např. 0,6m v Ondřejově. Jako jeden z mála měl možnost pozorovat také na významných observatořích La Silla (ESO) v Chile a ve Spojených státech (Yerkes, Kitt Peak).

7. listopadu 1967 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky, a dokonce popoletěla o 2,5 metru.

8. listopadu 1982 (40 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu. A to se stalo i při předchozím dopadu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.

9. listopadu 1967 (55 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob – Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 šlo o velký úspěch.

11. listopadu 1572 (450 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Ví se, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v těsné konjunkci s hvězdou Porrima
  • výročí: Henry Gellibrand
  • výročí: Surveyor 6 popoletěl na Měsíci
  • výročí: Eleanor Helin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Meteorit Wethersfield, Apollo 4, Surveyor 6, Saturn V, Pavel Mayer, Supernova 1572, Tychonova supernova, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »