Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2021

46. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 17. listopadu 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 11. do 21. 11. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká a jsou vidět jen menší skvrny. Aktivita roje Leonid vyvrcholí kolem 17. listopadu. U ISS se vyměnily lodě Crew Dragon – mise Crew-2 skončila přistáním u břehů Floridy a začala Crew-3. Planetum chystá vlastní družici. Vzpomínáme výročí meteorických dešťů Leonid a 110 let narození Aloise Vrátníka, astronoma z dob začátků České astronomické společnosti, nositele Nušlovy ceny.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 19. listopadu v 9:57 SEČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu je několik menších skvrn. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Leonid vrcholí kolem 17. listopadu. Tento den nad ránem ještě stihne zapadnout Měsíc a obloha před svítáním ztmavne. Mohlo by být vidět 5 až 10 meteorů za hodinu. Jde o velmi rychlé meteory (71 km/s vůči Zemi) a občas tedy zanechají krátce dohasínající stopu. Jejich dráhy se sbíhají do hlavy Lva. Pokud zahlédnete pomalý meteor (29 km/s) letící jakoby z oblasti Býka, mohlo by jít o Tauridu. Ovšem zdaleka nejvíce bude asi padat meteorů náhodných, sporadických.

Dva meteory z roje Leonid zazářily krátce po sobě 18. 11. 2009, foto vzniklo objektivem 29 mm na Mnichovohradišťsku, https://astrofotky.cz/gallery.php?show=MaG/1258564146.jpg Autor: Martin Gembec
Dva meteory z roje Leonid zazářily krátce po sobě 18. 11. 2009, foto vzniklo objektivem 29 mm na Mnichovohradišťsku, https://astrofotky.cz/gallery.php?show=MaG/1258564146.jpg
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Rotace posádek na ISS proběhla hladce. Nejprve odletěla čtyřčlenná posádka Crew-2 a poté odstartoval na misi Crew-3 další Crew Dragon se čtyřmi astronauty. Přistání Crew-2 proběhlo u pobřeží Floridy v úterý 9. 11. a zajímavostí bylo, že jeden ze čtyř padáků se naplnil vzduchem trochu se zpožděním. Neměl by to ale být problém, zřejmě se dostal do turbulentního zákrytu ostatními vrchlíky padáků. Loď by samozřejmě bezpečně dosedla i na tři padáky. Posádka stanice se rozrostla o čtveřici Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron (NASA) a Matthias Maurer (ESA).

Fotogenicky vypadal start rakety Falcon 9 do ranních mlh mysu Canaveral. Raketa vynesla 53 družic Starlink nové série. První stupeň rakety letěl už devětkrát, poprvé loni v květnu na misi NASA DM-2 s lodí Crew Dragon na první test s lidmi k ISS. Po tomto startu tedy opět můžeme očekávat na obloze výskyt dalšího vláčku „teček“, ale až se dostanou na finální dráhu ve výšce 539 km, tak se rozptýlí a jejich jas nejspíš poklesne, a budou rušivé „jen“ pro fotografy a astronomické observatoře.

Falcon 9 startuje 13. 11. 2021 s 53 družicemi Starlink Autor: SpaceX
Falcon 9 startuje 13. 11. 2021 s 53 družicemi Starlink
Autor: SpaceX

9. listopadu proběhl úspěšný start rakety Epsilon. Nákladem byla družice RAISE-2 a několik mikrodružic a cubesatů.

16. listopadu očekáváme start rakety Vega s družicemi CERES 1, 2 a 3.

V Česku se připravuje minidružice Planetum. Oznámila to stejnojmenná organizace, zastřešující pražské planetárium a hvězdárny.

Výročí

17. listopadu 1966 (55 let) a 2001 (20 let) nastaly výrazné meteorické deště Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866. Ve 20. století byl nejsilnější déšť z roku 1966, k němuž si můžete přečíst řadu očitých svědectví z USA. Doporučuji především report třetí od konce Jamese W. Younga z Kalifornské hvězdárny JPL (Table Mountain Observatory). Popisuje v hodině a půl 12 bolidů, 1000 vyfotografovaných meteorů a až 50 meteorů v jedné sekundě v době maxima. Předpovídá také, že je dobré se dívat 17. listopadu 1998, zda se podobný úkaz nezopakuje. Jak víme, ten skutečně nastal v podobě nečekaně hustého roje bolidů a v roce 1999 pak přišel meteorický déšť s frekvencí kolem 1500 meteorů za hodinu. To je mnohem méně, než odhadovaných 150 000 v roce 1966.

Leonidy 1799 a 1833 Autor: Public Domain / Pinterest
Leonidy 1799 a 1833
Autor: Public Domain / Pinterest

Pěkné meteorické deště přinesly ještě roky 2001 a 2002. Rok 2001 přinesl asi nejhezčí zážitek, neboť nerušil Měsíc, jako o rok později. Pokud nebylo zataženo, dalo se pozorovat asi 300 meteorů za hodinu v Evropě a později v Americe a Asii až 2500 meteorů za hodinu. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. Rok 2002 přinesl počty asi 2300 meteorů za hodinu, a tak bylo i přes svit Měsíce vidět stejně meteorů, jako o rok dříve (asi 50 meteorů každých 5 minut). Z uvedeného je zřejmé, že v jiných letech je roj velmi řídký a obvykle padá jen kolem 10 meteorů za hodinu. Ačkoli se deště opakují obvykle po 33 letech, podle propočtů z přelomu tisíciletí se mají hustší deště vrátit až po roce 2099. Nechme se tedy překvapit, co přinese návrat mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle v roce 2031.

19. listopadu 1911 (110 let) se narodil Alois Vrátník, vedoucí sekce proměnných hvězd před rokem 1940 a laureát Nušlovy ceny České astronomické společnosti. Zabýval se také pozorováním meteorů, Slunce a optickými přístroji. Spolu s Janem Kvíčalou a Jaroslavem Štěpánkem vydal roku 1940 Gnomonický atlas hvězdné oblohy.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Mars 2, navedení na oběžnou dráhu Marsu
  • výročí: Anders Celsius

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alois Vrátník, Leonidy, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »