Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2022

46. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 16. listopadu v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.

Obloha

Ubývající Měsíc Autor: Jakub Albert
Ubývající Měsíc
Autor: Jakub Albert
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 16. listopadu ve 14:27 SEČ. Bude tedy pozorovatelný v druhé polovině noci a po ránu. V neděli 20. listopadu ráno bude Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Porrima v souhvězdí Panny.

Mars Autor: Stanislav Maléř
Mars
Autor: Stanislav Maléř
Planety
Večer můžeme pozorovat Saturn (0,7 mag), který je nad jihem již před 18. hodinou a jasný Jupiter (−2,7 mag), který vrcholí nad jihem kolem 2O:30 SEČ. Mars (−1,2 mag) je večer nad východem a o půlnoci je již krásných 55° nad jihovýchodem (maximálně vystoupá 63 stupňů před druhou ráno). Jeho věrnými souputníky jsou jasné hvězdy Betelgeuse z Oriona a Aldebaran z Býka, se kterými tvoří trojúhelník. Na tmavé obloze je okem slabě viditelný také Uran (5,6 mag), který se nachází v Beranu a vrcholí po 23. hodině ve výšce přes 55 stupňů. Pouze dalekohledem viditelný Neptun (7,9 mag) je ve Vodnáři pod hlavou Ryby asi šest stupňů západně od Jupiteru.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 11. 21:20   13. 11. 18:00, Europa, konec přechodu stínu
15. 11. 17:10   13. 11. 19:18-22:04, Ganymed, zatmění
16. 11. 22:55   17. 11. 22:42-0:56, Io, přechod, 23:52-2:08 Io, stín přechod
17. 11. 18:50   18. 11. 19:56, Io, zákryt zač., 23:18 Io, zatmění konec
19. 11. 0:35   18. 11. 21:06, Europa, zákryt zač.
19. 11. 20:25   19. 11. 17:10-19:24, Io, přechod, 18:20-20:36, Io, stín přechod
      20. 11. 17:48, Io, zatmění konec
      20. 11. 17:56-20:36, Europa, stín přechod, 18:16, Europa, přechod konec
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je lehce zvýšená. Slunce potěšilo dvěma aktivními oblastmi 13140-41, kde se vyskytovaly velké skvrny. Největší byla s filtrem pozorovatelná i pouhým okem. Erupční aktivita byla zatím relativně nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sluneční skvrny Autor: Stanislav Maléř
Sluneční skvrny
Autor: Stanislav Maléř

Maximum meteorického roje Leonid připadá letos na 18. listopadu. Protože Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti vychází před půlnocí, bude trochu rušit pozorování hlavně v době, kdy je nad ránem radiant vysoko a padá nejvíce meteorů. V minulosti Leonidy potěšily výraznými maximy, ale poslední léta jsou typická nízkou aktivitou s počty 10 až 20 meteorů za hodinu. Popis historie pozorování Leonid a jednoho takového pozorování za současných podmínek najdete na stránce Astronomických událostí. Předpovědi případného zvýšení aktivity se velmi liší. Podle jednoho z nich, který odkazujeme, je možné zvýšení aktivity 19. 11. po 6. hodině ráno našeho času (kdy už u nás svítá). 
Optimální doba k pozorování bude zřejmě 17. listopadu večer před půlnocí, než vyjde Měsíc, nebo v noci z 18. na 19. listopadu. K pozorování meteorů není potřeba žádné složité vybavení. Zajistěte si především teplé oblečení a pohodlí karimatky, spacáku nebo lehátka. Dívat se nemusíte jen do okolí radiantu v souhvězdí Lva, ale klidně i jinam na oblohu. Stopy Leonid poznáte snadno, jde o velmi rychlé meteory, jejichž trajektorie se sbíhají v hlavě Lva. Pokud meteor poletí odjinud a navíc bude třeba pomalejší, jde o náhodný meteor, nebo jiný slabší roj. Očekávat můžete, že uvidíte jen několik meteorů za hodinu, ale zato někdy i několik za pár minut.

Kosmonautika

Raketa SLS úspěšně přečkala silné poryvy větru během přechodu bouře Nicole. Start s lodí Orion k Měsíci je prozatím v plánu 16. listopadu v 7:04 SEČ a startovní okno trvá 2 hodiny. Další možná startovní okna jsou na obrázku níže. Aktuality nabízí podrobně též Kosmonautix.cz.

Startovní okna Artemis I v listopadu 2022. Foto: Michael Cain / Spaceflight Now / Coldlife Photography. Text: Martin Gembec
Startovní okna Artemis I v listopadu 2022. Foto: Michael Cain / Spaceflight Now / Coldlife Photography. Text: Martin Gembec

Nákladní loď Cygnus nazvaná Sally Ride(ová) se v rámci mise NG-18 dostala úspěšně k ISS přesto, že se nerozevřel jeden kruhový panel fotovoltaických článků.

Čína vypustila také nákladní loď Tianzhou-5, která u jejich stanice Tiangong nahradila nákladní Tianzhou-4.
11. listopadu startovala ještě raketa CZ-6A s družicí Yunhai-3. Oddělení bočních stupňů i druhého stupně pěkně zachytil uživatel sociálních sítí s přezdívkou Mickey.

SpaceX úspěšně splnila zakázku na vynesení geostacionárních družic Intelsat Galaxy 31 a 32. Firma si objednala Falcon 9 v tzv. expandable verzi, tedy bez možnosti záchrany prvního stupně, který letěl už počtrnácté. Díky tomu dostaly družice větší impulz a bude pro ně snazší se dostat na správnou dráhu vlastním pohonem.

10. listopadu se na oběžnou dráhu dostala družice JPSS-2. Tato družice je určena k výzkumu atmosféry a bude jako NOAA-21 používat stejný radiometr, jako předchozí NPP-Suomi a JPSS-1 (NOAA-20). Využití dat z přístroje VIIRS dobře popisuje Martin Setvák z ČHMÚ. Raketa Atlas 5 startovala naposledy z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Při startu vynesla také nafukovací tepelný štít LOFTID, který úspěšně splnil svou misi a přistál do oceánu.

Po 908 dnech na oběžné dráze ukončil misi OTV-6 vojenský miniraketoplán X-37B, když přistál 12. 11. na Floridě. Velmi podrobně se o něm rozepsal Michal Václavík.

Výročí

17. listopadu 1597 (425 let) se narodil anglický matematik Henry Gellibrand. Zabýval se výzkumem zemského magnetického pole. Objevil proměnnost směru magnetické deklinace, tedy úhlu, který svírá střelka kompasu se směrem k severnímu pólu. Magnetický pól mění svou polohu, a navíc není totožný se zeměpisným. V roce 2022 už doputoval k severu zeměpisnému a je s ním téměř v zákrytu.

17. listopadu 1967 (55 let) se povedlo sondě Surveyor 6 restartovat motor a poprvé odstartovat z povrchu Měsíce. Sonda popoletěla do výšky 4 metry a do strany asi 3 metry. Poté opět měkce dosedla a pokračovala ve výzkumu.

19. listopadu 1932 (90 let) se narodila americká astronomka Eleanor F. Helinová. Byla vedoucí projektu NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking) a je spoluobjevitelkou řady komet, mezi nimiž je i objekt (4015) Wilson-Harrington, u něhož známe i kometární povahu, a tedy je označován jako 107P/Wilson-Harrington. Dalšími kometami s jejím jménem jsou 111P/Helin–Roman–Crockett, 117P/Helin–Roman–Alu a 132P/Helin–Roman–Alu.

Výhled na příští týden 

  •  
  • výročí: TV-SAT 1
  • výročí: Meteosat 1
  • výročí: Poslední let rakety N1
  • výročí: Karel Novák

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Henry Gellibrand, Eleanor Helin, Surveyor 6, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »