Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2014

47. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 19. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 11. do 23. 11. 2014

Měsíc bude kolem novu. Večer je nízko na jihozápadě Mars, za tmy lze vyhledat také Uran a Neptun. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je střední, vrátily se pozůstatky velké skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Philae, pouzdro, které se odpoutalo od sondy Rosetta, úspěšně zkoumalo povrch komety.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v sobotu 22. listopadu. Tenký srpek bude postupně zdobit ranní oblohu zhruba od středy.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag) jsou nejlépe viditelné hned večer pomocí dalekohledu. Uran je na tmavé obloze dokonce viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem. Začneme-li jej hledat od hvězdy 4. velikosti delta Piscinis, potom Uran je 3° jihozápadně. Cestou narazíme na hvězdu podobné jasnosti (5,7 mag) jako má Uran, který je od ní jeden stupeň jihozápadně.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je už po půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
V zorném poli korónografu LASCO C3 na SOHO lze pozorovat Saturn, jako hvězdu procházející zdánlivě nahoře nad zakrytým kotoučem Slunce směrem doprava. Vlevo bude začátkem týdne také jasná Venuše.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 11. 1:30   18. 11. Io přechod měsíce 0:54–3:11
Io přechod stínu končí 1:56
Kallisto přechod stínu zač. 4:17
19. 11. 7:15   19. 11. Ganymed zatmění zač. 4:30
20. 11. 3:10   23. 11. Ganymed přechod (23:32)–3:11
Europa zatmění zač. 2:58
22. 11. 4:45      
24. 11. 6:25      
Časy jsou v SEČ.

Maximum meteorického roje Leonid připadá na 17. listopad. Aktivita bude jako obvykle relativně nízká (10 až 15 meteorů za hodinu), ale maximum připadá na 23. hodinu, takže od této hodiny až do druhé poloviny noci na 18. listopad by pozorování mohlo být zajímavé. Velkou komplikací je obvyklé listopadové počasí, takže kdo ví, co vlastně uvidíme.
Leonidy v minulosti přinesly pěkné meteorické deště. Tato aktivita se obvykle opakovala zhruba každých 33 let při návratu mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle. V 19. století jejich pozorování vedlo k pochopení souvislosti meteorických rojů a komet. Jak se ukázalo na přelomu tisíciletí, meteorické deště Leonid lze dobře předpovídat a tak se například dá zjistit, že kolem roku 2033 se žádné takové deště neočekávají. Z nejbližších roků stojí za zmínku rok 2019 a 2022, kdy se k dráze Země přiblíží dva proudy meteorických částic. Pokud se předpovědi vyplní, mělo by v roce 2019 padat asi 100 meteorů za hodinu a v roce 2022 by snad mohl nastat i déšť díky přiblížení proudu čátic uvolněných kometou v roce 1733 (v roce 2000 způsobil maximum s počty v řádu desítek meteorů za hodinu). Počty částic by prý mohly kolem 7. hodiny SEČ dosáhnout až stovek. Že by tip na výlet na Kanárské ostrovy?

Aktivita Slunce je středně vysoká. Velká skvrna v AR 12192 se vrátila menší a méně aktivní jako AR 12209. Uvidíme tedy, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Historicky první přistání na kometě se zdařilo. Pro selhání přistávacích mechanismů sice Philae přistál v jiné než plánované oblasti, ale základní úkoly se mu podařilo splnit. Výhodou nového místa přistání je bezpochyby docela zajímavý terén, kde by se nikdo přistát neodvážil, naopak nevýhodou je, že zde není dost slunečního záření, aby mohla mise pokračovat i po vyčerpání energie z baterie. Philae tedy spí a necháme se překvapit, zda je to jeho definitivní konec, nebo se ještě probere, až bude kometa blíže ke Slunci.
    Názory na úspěch mise jsou rozporné, protože nefungovala ani tryska, která měla modul přitlačit k povrchu, ani harpuny, které jej měly ukotvit. Na druhé straně se podařilo na kometě přistát, odeslat panoramatický záběr okolí a provést 90 procent plánovaných experimentů z první sady vědeckých úkolů. Teprve před Vánoci bude jasné, zda a jak moc byla mise opravdu úsěpšná. Selhání to však rozhodně není a jednou se na to bude určitě vzpomínat jako na historický úspěch.
     
  • Minulý týden v pondělí přistál v kazašské stepi Sojuz TMA-13M s tříčlennou posádkou z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Start Sojuzu-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-15M a novou tříčlennou posádkou je v plánu 23. listopadu. Přípravy můžete sledovat také v deníku astronautky na kosmonautix.cz.
     

Výročí:

  • 18. listopadu 1989 (25 let) odstartovala observatoř Cosmic Background Explorer (COBE). Jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze. Toto záření je podle teorií pozůstatkem velkého třesku, akorát se rozpínáním vesmíru ochladilo a nyní září při teplotě 2,73 Kelvina, tedy v mikrovlnné oblasti spektra. Družice přinesla velmi významný objev nerovnoměrností v teplotě reliktního záření. Dnes už máme přesnější měření díky družicím WMAP a Planck.
     
  • 20. listopadu 2004 (10 let) byla vypuštěna vesmírná observatoř Swift. Ta pracuje v oboru nejtvrdšího gama záření. Jejím hlavním úkolem je pomoci odhalit původce tajemných gama záblesků pozorovaných po celé obloze. Původci těchto záblesků mohou být jak vybuchující supernovy, tak jiné exotičtější jevy, jako třeba splývající hvězdy. U všech však dosud vysvětlení nemáme.
     
  • 20. listopadu 1889 (125 let) se narodil významný americký astronom Edwin Hubble. Pokud jej znáte jen podle jména vesmírného dalekohledu, pak vězte, že jeho největším přínosem je rovnice popisující rozpínání vesmíru. Hubble objevil přímou úměru mezi rudým posuvem objektu a jeho vzdáleností. To znamená, že čím je od nás objekt dál, tím rychleji se vzdaluje. Z rovnice plyne tzv. Hubbleova konstanta, z níž lze odvodit stáří vesmíru (dříve 50 až 90 km/s na Mpc). Tuto konstantu pomohl poprvé dobře upřesnit právě Hubbleův vesmírný dalekohled (72 km/s na Mpc). Dnes je nejpřesnější hodnota uváděna díky výzkumu družice Planck (67,80±0,77). Stáří vesmíru je díky tomu uváděno 13,82 miliardy let. Edwin Hubble také s pomocí tehdy nového 2,5 metrového dalekohledu na Mount Wilsonu našel Cepheidy v sousedních spirálních mlhovinách, aneb dnes galaxiích, a tím dokázal, že vesmír je mnohem větší a sahá dál, než je Mléčná dráha.
     

Výhled na příští týden:

  • Srpek Měsíce na večerní obloze
  • Výročí: přechod Venuše 1639
  • Hayabusa 2 k asteroidu
  • Výročí: Mariner 4

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: COBE, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »