47. vesmírný týden 2014

Obloha:

Měsíc bude v novu v sobotu 22. listopadu. Tenký srpek bude postupně zdobit ranní oblohu zhruba od středy.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag) jsou nejlépe viditelné hned večer pomocí dalekohledu. Uran je na tmavé obloze dokonce viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem. Začneme-li jej hledat od hvězdy 4. velikosti delta Piscinis, potom Uran je 3° jihozápadně. Cestou narazíme na hvězdu podobné jasnosti (5,7 mag) jako má Uran, který je od ní jeden stupeň jihozápadně.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je už po půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
V zorném poli korónografu LASCO C3 na SOHO lze pozorovat Saturn, jako hvězdu procházející zdánlivě nahoře nad zakrytým kotoučem Slunce směrem doprava. Vlevo bude začátkem týdne také jasná Venuše.

Maximum meteorického roje Leonid připadá na 17. listopad. Aktivita bude jako obvykle relativně nízká (10 až 15 meteorů za hodinu), ale maximum připadá na 23. hodinu, takže od této hodiny až do druhé poloviny noci na 18. listopad by pozorování mohlo být zajímavé. Velkou komplikací je obvyklé listopadové počasí, takže kdo ví, co vlastně uvidíme.
Leonidy v minulosti přinesly pěkné meteorické deště. Tato aktivita se obvykle opakovala zhruba každých 33 let při návratu mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle. V 19. století jejich pozorování vedlo k pochopení souvislosti meteorických rojů a komet. Jak se ukázalo na přelomu tisíciletí, meteorické deště Leonid lze dobře předpovídat a tak se například dá zjistit, že kolem roku 2033 se žádné takové deště neočekávají. Z nejbližších roků stojí za zmínku rok 2019 a 2022, kdy se k dráze Země přiblíží dva proudy meteorických částic. Pokud se předpovědi vyplní, mělo by v roce 2019 padat asi 100 meteorů za hodinu a v roce 2022 by snad mohl nastat i déšť díky přiblížení proudu čátic uvolněných kometou v roce 1733 (v roce 2000 způsobil maximum s počty v řádu desítek meteorů za hodinu). Počty částic by prý mohly kolem 7. hodiny SEČ dosáhnout až stovek. Že by tip na výlet na Kanárské ostrovy?

Aktivita Slunce je středně vysoká. Velká skvrna v AR 12192 se vrátila menší a méně aktivní jako AR 12209. Uvidíme tedy, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

• Historicky první přistání na kometě se zdařilo. Pro selhání přistávacích mechanismů sice Philae přistál v jiné než plánované oblasti, ale základní úkoly se mu podařilo splnit. Výhodou nového místa přistání je bezpochyby docela zajímavý terén, kde by se nikdo přistát neodvážil, naopak nevýhodou je, že zde není dost slunečního záření, aby mohla mise pokračovat i po vyčerpání energie z baterie. Philae tedy spí a necháme se překvapit, zda je to jeho definitivní konec, nebo se ještě probere, až bude kometa blíže ke Slunci.
  Názory na úspěch mise jsou rozporné, protože nefungovala ani tryska, která měla modul přitlačit k povrchu, ani harpuny, které jej měly ukotvit. Na druhé straně se podařilo na kometě přistát, odeslat panoramatický záběr okolí a provést 90 procent plánovaných experimentů z první sady vědeckých úkolů. Teprve před Vánoci bude jasné, zda a jak moc byla mise opravdu úsěpšná. Selhání to však rozhodně není a jednou se na to bude určitě vzpomínat jako na historický úspěch.
   
• Minulý týden v pondělí přistál v kazašské stepi Sojuz TMA-13M s tříčlennou posádkou z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Start Sojuzu-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-15M a novou tříčlennou posádkou je v plánu 23. listopadu. Přípravy můžete sledovat také v deníku astronautky na kosmonautix.cz.
   

Výročí:

• 18. listopadu 1989 (25 let) odstartovala observatoř Cosmic Background Explorer (COBE). Jejím úkolem bylo zmapovat reliktní záření na celé obloze. Toto záření je podle teorií pozůstatkem velkého třesku, akorát se rozpínáním vesmíru ochladilo a nyní září při teplotě 2,73 Kelvina, tedy v mikrovlnné oblasti spektra. Družice přinesla velmi významný objev nerovnoměrností v teplotě reliktního záření. Dnes už máme přesnější měření díky družicím WMAP a Planck.
   
• 20. listopadu 2004 (10 let) byla vypuštěna vesmírná observatoř Swift. Ta pracuje v oboru nejtvrdšího gama záření. Jejím hlavním úkolem je pomoci odhalit původce tajemných gama záblesků pozorovaných po celé obloze. Původci těchto záblesků mohou být jak vybuchující supernovy, tak jiné exotičtější jevy, jako třeba splývající hvězdy. U všech však dosud vysvětlení nemáme.
   
• 20. listopadu 1889 (125 let) se narodil významný americký astronom Edwin Hubble. Pokud jej znáte jen podle jména vesmírného dalekohledu, pak vězte, že jeho největším přínosem je rovnice popisující rozpínání vesmíru. Hubble objevil přímou úměru mezi rudým posuvem objektu a jeho vzdáleností. To znamená, že čím je od nás objekt dál, tím rychleji se vzdaluje. Z rovnice plyne tzv. Hubbleova konstanta, z níž lze odvodit stáří vesmíru (dříve 50 až 90 km/s na Mpc). Tuto konstantu pomohl poprvé dobře upřesnit právě Hubbleův vesmírný dalekohled (72 km/s na Mpc). Dnes je nejpřesnější hodnota uváděna díky výzkumu družice Planck (67,80±0,77). Stáří vesmíru je díky tomu uváděno 13,82 miliardy let. Edwin Hubble také s pomocí tehdy nového 2,5 metrového dalekohledu na Mount Wilsonu našel Cepheidy v sousedních spirálních mlhovinách, aneb dnes galaxiích, a tím dokázal, že vesmír je mnohem větší a sahá dál, než je Mléčná dráha.
   

Výhled na příští týden:

• Srpek Měsíce na večerní obloze
• Výročí: přechod Venuše 1639
• Hayabusa 2 k asteroidu
• Výročí: Mariner 4

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.