Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2015

47. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 18. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 11. do 22. 11. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Vrcholí meteorický roj Leonid, ale asi bude slabý. Aktivita Slunce se rychle snížila. Pokračují ranní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 19. listopadu. Bude tedy viditelný večer a útvary na povrchu budou plasticky zobrazeny. Ve čtvrtek 19. 11. večer bude Měsíc ve čtvrti 5° západně od Neptunu. V neděli pak bude Měsíc necelé 2° od Uranu.

Planety:
Na ranní obloze pokračuje skvělá viditelnost planet Venuše (–4,3 mag), Jupiteru (–1,9 mag) a Marsu (1,7 mag). K pozorování Velké červené skvrny (GRS) budou vhodná následující rána: v pondělí, kdy prochází v 6:55, dále ve čtvrtek 19. 11. ve 4:30 a v sobotu 21. 11. v 6:05. V pondělí 16. 11. tu máme také stín a přechod Ganymeda, stín končí ve 4:57 a měsíc přechází od 6:02 SEČ. V sobotu 21. 11. se nabídne přechod a stín Io. Stín končí ve 4:57 a měsíc končí v 6:06. No a konečně v neděli tu máme přechod Kallisto, který končí v 6:41.
Slabší večerní planety jsou vidět nad jihem a jihovýchodem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách.
Zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 observatoře SOHO prochází zprava doleva planeta Merkur a jeví se jako hvězdička s krátkými vodorovnými čárkami.

Aktivita Slunce se mění, tentokrát ovšem k horšímu. Skvrn ubylo a aktivita je velmi nízká. Nezbývá, než počkat na další skvrny a s nimi i na změnu aktivity. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Tauridy pomalu střídají Leonidy. Samozřejmě v období po meteorických deštích na přelomu tisíciletí, je aktivita roje velmi nízká a v maximu se dá vidět 10 až 15 meteorů za hodinu. Nicméně Měsíc nad ránem, kdy je aktivita nejvyšší, neruší, a tak lze případné pozorování roje doporučit. Navíc maximum připadá letos na 18. listopadu v 5 SEČ, jiné předpovědi však hovoří o maximu již 17. 11. ve 22 SEČ. Radiant leží v hlavě Lva a na rozdíl od Taurid jsou Leonidy velmi rychlé a zanechávají stopy.

Přelety ISS pokračují v ranních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Ze zpráv uplynulého týdne asi nejvíc zaujaly informace o ledových vulkánech na Plutu.
  • Uplynul rok od přistání modulu Philae na kometě. Kromě poutavé videovzpomínky na toto přistání v prvním odkazu, jistě nemůžeme vynechat ani odkaz na další díl Once upon a time. České titulky k poslednímu dílu stahujte zde.
  • Pěkný noční start má za sebou Ariane 5. Spolehlivě dopravila do vesmíru další dvě geostacionární družice, Arabsat 6B, který vlastní Saudská Arábie a indický telekomunikační satelit GSAT-15.

Výročí

  • 16. listopadu 1965 (50 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 3. Sondě se 1. března 1966 podařilo zasáhnout planetu, ale odmlčela se a o přistávacím manévru nemáme informace. Každopádně to byla první sonda, která zasáhla jinou planetu.
  • 18. listopadu 2010 (5 let) zemřel britský astronom Brian G. Marsden. Jak jistě víte, jeho přínos v oblasti malých těles Sluneční soustavy je obrovský a těžko docenitelný. Dokázal spočítat dráhy mnoha ztracených těles. Jmenuje se po něm jedna skupina komet, tzv. „lízačů Slunce“.
  • 22. listopadu 1830 (185 let) se narodil německý astronom Karl Christian Bruhns. Od roku 1852 byl pozorovatelem na hvězdárně v Berlíně a od roku 1868 pracoval v Lipsku, kde inicioval i stavbu hvězdárny. Se jménem tohoto astronoma se můžeme nejvíce setkat v souvislosti s kometami. Byl to zdatný matematik a zároveň pozorovatel a kreslíř komet. Dohledat se dá například jeho kresba komety z roku 1874, ovšem nejznámější jsou jeho pozorování a výpočty týkající se komety z roku 1857, kterou objevil 18. března 1857 a na základě pozorování a výpočtů, které provedl byla identifikována jako kometa objevená již v roce 1846 Theodorem Brorsenem. Dráha této komety tehdy nebyla známa přesně a tak ji Bruhns vlastně znovuobjevil. Kometa dnes nese označení 5D/Brorsen. Kometa byla totiž naposledy pozorována 1879 a od té doby ji nikdo nespatřil a to ani při velmi příznivém návratu v roce 1973. Kometa tedy nese označení s písmenem D, je považována za ztracenou a možná se ji v budoucnu podaří jako velmi slabý, neaktivní objekt, znovu objevit.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: TIROS II
  • Výročí: Mlhovina v Orionu / Peiresc
  • Výročí: Astérix
  • Výročí: Walter Frederick Gale

Poděkování – Vážení čtenáři, jsem rád, že již 5 let mohu přinášet zajímavé informace o tom, co se děje na obloze, v kosmonautice a v blízké i daleké minulosti. Drobným nedostatkům se občas nelze vyhnout, ale o to víc si cením vašich ohlasů a toho, že mě v takovém případě neváháte kontaktovat. Doufám, že se budete s mými články s potěšením setkávat i následujících 5 let. Děkuji za vaši přízeň.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »