Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2015

47. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 18. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 11. do 22. 11. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Vrcholí meteorický roj Leonid, ale asi bude slabý. Aktivita Slunce se rychle snížila. Pokračují ranní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 19. listopadu. Bude tedy viditelný večer a útvary na povrchu budou plasticky zobrazeny. Ve čtvrtek 19. 11. večer bude Měsíc ve čtvrti 5° západně od Neptunu. V neděli pak bude Měsíc necelé 2° od Uranu.

Planety:
Na ranní obloze pokračuje skvělá viditelnost planet Venuše (–4,3 mag), Jupiteru (–1,9 mag) a Marsu (1,7 mag). K pozorování Velké červené skvrny (GRS) budou vhodná následující rána: v pondělí, kdy prochází v 6:55, dále ve čtvrtek 19. 11. ve 4:30 a v sobotu 21. 11. v 6:05. V pondělí 16. 11. tu máme také stín a přechod Ganymeda, stín končí ve 4:57 a měsíc přechází od 6:02 SEČ. V sobotu 21. 11. se nabídne přechod a stín Io. Stín končí ve 4:57 a měsíc končí v 6:06. No a konečně v neděli tu máme přechod Kallisto, který končí v 6:41.
Slabší večerní planety jsou vidět nad jihem a jihovýchodem. Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách.
Zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 observatoře SOHO prochází zprava doleva planeta Merkur a jeví se jako hvězdička s krátkými vodorovnými čárkami.

Aktivita Slunce se mění, tentokrát ovšem k horšímu. Skvrn ubylo a aktivita je velmi nízká. Nezbývá, než počkat na další skvrny a s nimi i na změnu aktivity. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Tauridy pomalu střídají Leonidy. Samozřejmě v období po meteorických deštích na přelomu tisíciletí, je aktivita roje velmi nízká a v maximu se dá vidět 10 až 15 meteorů za hodinu. Nicméně Měsíc nad ránem, kdy je aktivita nejvyšší, neruší, a tak lze případné pozorování roje doporučit. Navíc maximum připadá letos na 18. listopadu v 5 SEČ, jiné předpovědi však hovoří o maximu již 17. 11. ve 22 SEČ. Radiant leží v hlavě Lva a na rozdíl od Taurid jsou Leonidy velmi rychlé a zanechávají stopy.

Přelety ISS pokračují v ranních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Ze zpráv uplynulého týdne asi nejvíc zaujaly informace o ledových vulkánech na Plutu.
  • Uplynul rok od přistání modulu Philae na kometě. Kromě poutavé videovzpomínky na toto přistání v prvním odkazu, jistě nemůžeme vynechat ani odkaz na další díl Once upon a time. České titulky k poslednímu dílu stahujte zde.
  • Pěkný noční start má za sebou Ariane 5. Spolehlivě dopravila do vesmíru další dvě geostacionární družice, Arabsat 6B, který vlastní Saudská Arábie a indický telekomunikační satelit GSAT-15.

Výročí

  • 16. listopadu 1965 (50 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 3. Sondě se 1. března 1966 podařilo zasáhnout planetu, ale odmlčela se a o přistávacím manévru nemáme informace. Každopádně to byla první sonda, která zasáhla jinou planetu.
  • 18. listopadu 2010 (5 let) zemřel britský astronom Brian G. Marsden. Jak jistě víte, jeho přínos v oblasti malých těles Sluneční soustavy je obrovský a těžko docenitelný. Dokázal spočítat dráhy mnoha ztracených těles. Jmenuje se po něm jedna skupina komet, tzv. „lízačů Slunce“.
  • 22. listopadu 1830 (185 let) se narodil německý astronom Karl Christian Bruhns. Od roku 1852 byl pozorovatelem na hvězdárně v Berlíně a od roku 1868 pracoval v Lipsku, kde inicioval i stavbu hvězdárny. Se jménem tohoto astronoma se můžeme nejvíce setkat v souvislosti s kometami. Byl to zdatný matematik a zároveň pozorovatel a kreslíř komet. Dohledat se dá například jeho kresba komety z roku 1874, ovšem nejznámější jsou jeho pozorování a výpočty týkající se komety z roku 1857, kterou objevil 18. března 1857 a na základě pozorování a výpočtů, které provedl byla identifikována jako kometa objevená již v roce 1846 Theodorem Brorsenem. Dráha této komety tehdy nebyla známa přesně a tak ji Bruhns vlastně znovuobjevil. Kometa dnes nese označení 5D/Brorsen. Kometa byla totiž naposledy pozorována 1879 a od té doby ji nikdo nespatřil a to ani při velmi příznivém návratu v roce 1973. Kometa tedy nese označení s písmenem D, je považována za ztracenou a možná se ji v budoucnu podaří jako velmi slabý, neaktivní objekt, znovu objevit.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: TIROS II
  • Výročí: Mlhovina v Orionu / Peiresc
  • Výročí: Astérix
  • Výročí: Walter Frederick Gale

Poděkování – Vážení čtenáři, jsem rád, že již 5 let mohu přinášet zajímavé informace o tom, co se děje na obloze, v kosmonautice a v blízké i daleké minulosti. Drobným nedostatkům se občas nelze vyhnout, ale o to víc si cením vašich ohlasů a toho, že mě v takovém případě neváháte kontaktovat. Doufám, že se budete s mými články s potěšením setkávat i následujících 5 let. Děkuji za vaši přízeň.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »