Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 21. listopadu 2018 v 18:00 SEČ. Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 23. listopadu v 6:39 SEČ. Přes velkou fázi Měsíce tu máme tip ná zákryt hvězdy mý Ceti o jasnosti 4,3 mag dne 21. listopadu krátce po 22. hodině.

Planety:
Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,3 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tak vidět ve dne, nebo jako výrazná jitřenka na ranní obloze nedaleko hvězdy Spica ze souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Dvojice skvrn se vytvořila v druhé polovině minulého týdne (viz aktuální snímek SDO) a pozorovat lze samozřejmě i protuberance s pomocí speciálního dalekohledu s filtrem h-alfa, ale jinak je Slunce klidné.

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa)
Kometa je sice jen nízko na ranní obloze, ale díky hustému středu komy a docela vysoké jasnosti je vidět i menšími dalekohledy, nejlépe z míst výše položených, kde je obloha čistší a tím i více bez vlivů světelného znečištění. Na nejlepších fotografiích je vidět, že kometa má i dva typické ohony – iontový je lépe patrný, prachový je jen krátký a ne tak nápadný. Na orientační mapce (polohy platí pro 5:20 SEČ, tedy přibližně konec astronomické noci) je vidět, že kometa se už rychle blíží k obzoru. Vpravo je planeta Venuše a hvězda Spica z Panny.

Polohy komety C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa) ve 47. týdnu 2018 Autor: Guide 9
Polohy komety C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa) ve 47. týdnu 2018
Autor: Guide 9

Kosmonautika

Tento víkend proběhne na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tradiční seminář KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA 2018. V plánu je řada zajímavých přednášek.

Sonda InSight se už rapidně blíží k Marsu. Přistání na pláni Elysium je v plánu 26. listopadu. NASA k této příležitosti publikovala video o přistávacím manévru, které opatřil českými titulky Michael Voplatka z Kosmonautixu.

Jak už víme, živo je u ISS, neboť v týdnu odstartovala nejprve zásobovací loď Progress MS-10 a poté v sobotu ještě nákladní loď Cygnus mise CRS NG-10. Progress se má připojit k modulu Zvezda kosmické stanice v neděli večer našeho času, Cygnus má následovat v pondělí. Vzhledem k tomu, že startem Progressu proběhl už třetí let rajety Sojuz, která je konstrukčně podobná Sojuzu-FG, který vynáší kosmické lodi, předpokládá se, že nyní dostane zelenou start dalšího pilotovaného Sojuzu již 3. prosince 2018.

V týdnu úspěšně startoval a přistál Falcon 9. Jeho horní stupeň vynesl katarskou družici Es’hail 2. Další start bude zajímavý tím, že by poprvé v historii mělo dojít k třetímu použití jednoho prvního stupně. Start byl zatím odložen z pondělního termínu o pět až šest dní, pro dodatečné předletové testy. Na palubě bude prstenec SHERPA, který vypustí 64 malých družic.

Další starty plánuje v týdnu Čína (družice Jiading-1, jako první privátní komunikační družice určená na nízkou oběžnou dráhu), Indie (HySIS = Hyperspectral Imaging Satellite pro snímání oblasti Indie v mnoha oborech spektra) a ESA (raketa Vega vynese marockou družici Mohammed VI-B určenou k detailnímu snímkování povrchu Země).

Výročí

20. listopadu 1893 (125 let) se narodil novinář, spisovatel, divadelní ochotník a astronom Bedřich Čurda-Lipovský. Vydával čtrnáctideník Volné slovo. Byl komunálním politikem v Moravské Ostravě. Už od studentských let byla jeho zálibou astronomie. Stál u zrodu astronomické sekce při Přírodovědecké společnosti v Ostravě. Konal i mnoho vědeckých pozorování, stal se členem mezinárodní Unie pozorovatelů Slunce a planet se sídlem v Curychu. V roce 1945 se stal laureátem Nušlovy ceny. V šedesátých letech byl ředitelem ostravské hvězdárny.

20. listopadu 1998 (20 let) odstartovala raketa Proton s prvním modulem budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Modul Zarja je zajímavý tím, že jeho výrobu zajistilo Rusko, ale financovaly jej USA. Je jakýmsi propojovacím prvkem mezi ruskou a americkou částí stanice. Modul označovaný také FGB měl i záložní kus, ten je nyní přebudován do podoby modulu Nauka, který ale provázelo mnoho obtíží při výrobě a testech a tak se jeho let ke stanici již více než 10 roků odkládá.

Výhled na příští týden 

  • večerní komety 64P a 46P
  • InSight přistává na Marsu
  • Výročí: Vojtěch Letfus
  • Výročí: Explorer 18
  • Výročí: Christian Doppler

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bedřich Čurda-Lipovský, Zarja, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »