Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2021

47. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 24. listopadu 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 11. do 28. 11. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večerní obloha nabídne pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Svět nevěřícně sledoval, jak Rusko provedlo podobný test, jako kdysi Čína, když rozstřelilo družici, jejíž úlomky reálně ohrozily ISS. Úspěšný start si připsaly rakety Electron, CZ-4B a Rocket 3.3. Chystá se start Progressu s modulem Pričal. K dvojplanetce se vydá sonda DART. Před 320 lety se narodil Anders Celsius, který je znám díky zavedení naší teplotní stupnice, ale zabýval se také hvězdami a polárními zářemi.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 27. listopadu ve 13:28 SEČ.

Uran Autor: Marek Glassel
Uran
Autor: Marek Glassel
Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Na tmavé obloze v druhé polovině týdne lze s pomocí dalekohledu hledat také Uran v souhvězdí Berana a Neptun ve Vodnáři (pod hlavou Ryb).

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu jsou jen dvě malé skvrnky. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Svět znepokojila informace o druhém zničení družice na oběžné dráze Země. Takovou událost jsme zažili již v roce 2007, kdy Čína zničila dosluhující meteorologickou družici Feng Yun 1C ve výšce 865 kilometrů. Tato událost vedla k bezprecedentnímu nárůstu úlomků, vesmírného smetí. Čína za to sklidila kritiku, a to včetně Ruska. Všichni asi tehdy doufali, že se už nic takového nebude opakovat. Jenže 15. listopadu přišla nejprve informace, že ISS ohrozila vesmírná tříšť a poté 16. listopadu už bylo jasné, že šlo o test ruského zbraňového systému. Kdyby takto zničili družici na dráze kolem 200 km, asi by to nezpůsobilo takový rozruch, protože většina úlomků by brzy zanikla, ale provést takové testy v těchto výškách (465 km) je nezodpovědné. Šokující byl fakt, že touto dobou pobývají na Mezinárodní vesmírné stanici také dva ruští kosmonauti, a i ti se museli uchýlit do lodi Sojuz a čekat, zda stanici nějaký úlomek nezasáhne.

Po mnoha odkladech daným technickými problémy a počasím odstartovala raketa Electron v třístupňové verzi. Na oběžnou dráhu ve výšce 500 km vynesla družice BlackSky 10 a 11. První stupeň provedl pokusné přistání do moře.

V sobotu 20. 11. odstartovala čínská raketa CZ-4B s další snímkovací družicí Gaofen 11. Michal Václavík uvádí, že bude mít rozlišení snímků pod jeden metr.

20. listopadu se společnost Astra Space, Inc. konečně přidala k rodině firem, které dokázaly vypustit raketu na oběžnou dráhu. Rocket 3.3 splnila na 7. pokus cíl (simulaci vypuštění družice). Šlo o pátý test rakety ve verzi 3 a firma je připravena vynést komerční zakázky.

Sojuz-2.1b s Progressem a modulem Pričal je připravován ke startu na kosmodromu Bajkonur Autor: Roskosmos
Sojuz-2.1b s Progressem a modulem Pričal je připravován ke startu na kosmodromu Bajkonur
Autor: Roskosmos
V sobotu 20. listopadu došlo také k odletu nákladní lodi Cygnus NG-16 od ISS. Ta bude nyní kroužit kolem Země a zaniknout má 15. prosince. Při zániku v atmosféře se zaměří na podmínky uvnitř lodi Kentucky Re-Entry Probe Experiment. 

Ke stanici se chystá odstartovat nákladní loď Progress, ovšem tentokrát ve speciální úpravě M-UM, protože na jeho špici je uzlový modul Pričal, který se připojí k modulu Nauka. Start je v plánu 24. listopadu pomocí rakety Sojuz-2.1b.

Sonda DART se chystá k odletu na svou misi, během níž má zasáhnout blízkozemní planetku Dydimos.

Na testovacím polygonu JPL simulujícím Mars dorazilo „dvojče“ Perseverance s přezdívkou OPTIMISM (zkratka z Operational Perseverance Twin for Integration of Mechanisms and Instruments Sent to Mars).

24. listopadu proběhne další Kosmoschůzka. Na programu má být česká družice Planetum 1 (Jan Spratek), kosmonautické aktuality (Jiří Myška) a lehké struktury velkých rozměrů – kosmická architektura z pavučin (Prokop Hapala).

Výročí

27. listopadu 1971 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna panovala velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.

27. listopadu 1701 (320 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
Celsius se nejprve proslavil při proměřování sploštění Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, jako důsledek odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A1 (Leonard) na ranní obloze u M3
  • výročí: Mercury 5
  • výročí: Mars 3, navedení na oběžnou dráhu
  • výročí: Wilhelm Tempel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Anders Celsius, Mars 2, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »