Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2021

47. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 24. listopadu 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 11. do 28. 11. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večerní obloha nabídne pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Svět nevěřícně sledoval, jak Rusko provedlo podobný test, jako kdysi Čína, když rozstřelilo družici, jejíž úlomky reálně ohrozily ISS. Úspěšný start si připsaly rakety Electron, CZ-4B a Rocket 3.3. Chystá se start Progressu s modulem Pričal. K dvojplanetce se vydá sonda DART. Před 320 lety se narodil Anders Celsius, který je znám díky zavedení naší teplotní stupnice, ale zabýval se také hvězdami a polárními zářemi.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 27. listopadu ve 13:28 SEČ.

Uran Autor: Marek Glassel
Uran
Autor: Marek Glassel
Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. Na tmavé obloze v druhé polovině týdne lze s pomocí dalekohledu hledat také Uran v souhvězdí Berana a Neptun ve Vodnáři (pod hlavou Ryb).

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu jsou jen dvě malé skvrnky. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Svět znepokojila informace o druhém zničení družice na oběžné dráze Země. Takovou událost jsme zažili již v roce 2007, kdy Čína zničila dosluhující meteorologickou družici Feng Yun 1C ve výšce 865 kilometrů. Tato událost vedla k bezprecedentnímu nárůstu úlomků, vesmírného smetí. Čína za to sklidila kritiku, a to včetně Ruska. Všichni asi tehdy doufali, že se už nic takového nebude opakovat. Jenže 15. listopadu přišla nejprve informace, že ISS ohrozila vesmírná tříšť a poté 16. listopadu už bylo jasné, že šlo o test ruského zbraňového systému. Kdyby takto zničili družici na dráze kolem 200 km, asi by to nezpůsobilo takový rozruch, protože většina úlomků by brzy zanikla, ale provést takové testy v těchto výškách (465 km) je nezodpovědné. Šokující byl fakt, že touto dobou pobývají na Mezinárodní vesmírné stanici také dva ruští kosmonauti, a i ti se museli uchýlit do lodi Sojuz a čekat, zda stanici nějaký úlomek nezasáhne.

Po mnoha odkladech daným technickými problémy a počasím odstartovala raketa Electron v třístupňové verzi. Na oběžnou dráhu ve výšce 500 km vynesla družice BlackSky 10 a 11. První stupeň provedl pokusné přistání do moře.

V sobotu 20. 11. odstartovala čínská raketa CZ-4B s další snímkovací družicí Gaofen 11. Michal Václavík uvádí, že bude mít rozlišení snímků pod jeden metr.

20. listopadu se společnost Astra Space, Inc. konečně přidala k rodině firem, které dokázaly vypustit raketu na oběžnou dráhu. Rocket 3.3 splnila na 7. pokus cíl (simulaci vypuštění družice). Šlo o pátý test rakety ve verzi 3 a firma je připravena vynést komerční zakázky.

Sojuz-2.1b s Progressem a modulem Pričal je připravován ke startu na kosmodromu Bajkonur Autor: Roskosmos
Sojuz-2.1b s Progressem a modulem Pričal je připravován ke startu na kosmodromu Bajkonur
Autor: Roskosmos
V sobotu 20. listopadu došlo také k odletu nákladní lodi Cygnus NG-16 od ISS. Ta bude nyní kroužit kolem Země a zaniknout má 15. prosince. Při zániku v atmosféře se zaměří na podmínky uvnitř lodi Kentucky Re-Entry Probe Experiment. 

Ke stanici se chystá odstartovat nákladní loď Progress, ovšem tentokrát ve speciální úpravě M-UM, protože na jeho špici je uzlový modul Pričal, který se připojí k modulu Nauka. Start je v plánu 24. listopadu pomocí rakety Sojuz-2.1b.

Sonda DART se chystá k odletu na svou misi, během níž má zasáhnout blízkozemní planetku Dydimos.

Na testovacím polygonu JPL simulujícím Mars dorazilo „dvojče“ Perseverance s přezdívkou OPTIMISM (zkratka z Operational Perseverance Twin for Integration of Mechanisms and Instruments Sent to Mars).

24. listopadu proběhne další Kosmoschůzka. Na programu má být česká družice Planetum 1 (Jan Spratek), kosmonautické aktuality (Jiří Myška) a lehké struktury velkých rozměrů – kosmická architektura z pavučin (Prokop Hapala).

Výročí

27. listopadu 1971 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna panovala velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.

27. listopadu 1701 (320 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
Celsius se nejprve proslavil při proměřování sploštění Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, jako důsledek odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A1 (Leonard) na ranní obloze u M3
  • výročí: Mercury 5
  • výročí: Mars 3, navedení na oběžnou dráhu
  • výročí: Wilhelm Tempel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Anders Celsius, Mars 2, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »