Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2015

48. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. listopadu 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 11. do 29. 11. 2015. Měsíc spěje k úplňku. Ráno jsou vysoko na jihovýchodě Jupiter, Mars a Venuše. Nad ranní obzor se pomalu drápe kometa Catalina. Aktivita Slunce je velmi nízká. Čeští vědci uspěli a jejich přístroj poletí na Mars.

Obloha

Zákryt lambda Geminorum Měsícem 29. 11. 2015 Autor: Hvězdárna Rokycany
Zákryt lambda Geminorum Měsícem 29. 11. 2015
Autor: Hvězdárna Rokycany
Měsíc bude v úplňku v noci ze středy na čtvrtek (25. listopadu, 23:44). 26. listopadu jej najdeme ráno v Hyádách, ale zajímavé zákryty tam tentokrát nemáme, navíc Měsíc rychle zapadne. Vynahradit nám to může neděle 29. 11. ráno, kdy dojde k zákrytu hvězdy lambda Geminorum. Tato hvězda má 3,6 mag a nachází se v Blížencích, zhruba uprostřed pod spojnicí Polluxe a Alheny (beta a gama). K zákrytu poblíž jižního pólu Měsíce by mělo dojít před půl sedmou ráno. Tento zákryt bude v určité části jižních Čech vidět jako tečný, hvězdy se tedy bude schovávat za nerovnosti u okraje Měsíce. Ze stejného důvodu také např. na Šumavě k zákrytu nedojde.

Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem již docela vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS).
Zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 observatoře SOHO se pohybuje zprava doleva planeta Merkur (jasná hvězda s krátkými vodorovnými čárkami) a Saturn, který jde den po dni zleva doprava (také jasná hvězda téměř bez čáreček).

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni a změna se zdá být v nedohlednu. Stačí však jedna větší skvrnka a situace se může rychle změnit. V současnosti nám dává naději skvrna v levé části slunečního disku. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina) Autor: Guide 9
Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina)
Autor: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) – pod tímto komplikovaným názvem se má na mysli nejjasnější kometa současné oblohy. Kometa je dokonce tak jasná, že na její spatření budou stačit i ty nejmenší dalekohledy. Na to si ale ještě musíme počkat. Kometa byla zatím viditelná jen na jižní polokouli a pak se ztratila v záři Slunce, z které se nyní pomalu vymaňuje. Kometu už spatřili a fotografovali astronomové z oblastí kolem rovníku a již v tomto týdnu může přijít úspěšné pozorování i ze střední Evropy za předpokladu, že bude nad jihovýchodním obzorem výborně průzračná obloha. Kometa se nyní pohybuje pod hvězdou lambda Virginis a směřuje jen pomalu k severu. Na začátku prosince však vystoupá již 15° nad obzor na začátku svítání a to nám umožní si tuto poměrně jasnou kometku vychutnat o něco lépe. Ideální období viditelnosti pak následuje od poloviny prosince do Vánoc, kdy se na oblohu vrací Měsíc, který ji přezáří. Z přiložené mapky (6:00 ráno) je patrné, že kometa se pohybuje nízko nad obzorem. Tečka u číslice 27 je lambda Vir.

Kosmonautika

  • Český přístroj na Marsu. To je nejspíš hlavní zpráva minulého týdne. Přístroj WAM má být součástí ruského přístroje MAIGRET a na rudou planetu se má dostat v rámci mise ExoMars 2018. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí. Pokud vše klapne, Kosmonautix.cz by mohl přinést přímý přenos z tiskové konference ve čtvrtek 26. listopadu dopoledne.
  • Významná evropská sonda LISA Pathfinder, jejíž start je v plánu 2. prosince, je už na špici nosné rakety Vega na jihoamerickém kosmodromu Kourou. Krátké informace z příjezdu na Kosmodrom a usazení na raketu přinesl Kosmonautix.cz. O významu celé mise si pak přečtěte v našem zářijovém článku Družice LISA Pathfinder připravena ke startu.

Výročí

  • 26. listopadu 1610 (405 let) popsal Nicholas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat v roce 1611. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.
  • 26. listopadu 1965 (50 let) odstartoval první francouzský satelit Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.
  • 27. listopadu 1865 (150 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř Curiosity.

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc a planety
  • Výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
  • Výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
  • Výročí: Sputnik 6
  • Výročí: SOHO
  • Výročí: Gemini 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Kráter Gale, M42


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »