48. vesmírný týden 2016

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 29. listopadu 2016 ve 13h 18min. SEČ. Postupně přibývající srpek se objeví na večerní obloze a koncem týdne bude v konjunkci s jasnou Venuší (v pátek a v sobotu). V neděli se přiblíží k Marsu.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je nyní krásnou Večernicí. Večer už září poměrně vysoko nad jihozápadem i za pokročilého soumraku. Mars (0,7 mag) je ještě výše, přibližně nad jihem.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag). Pomalu se sune k hvězdě 4. velikosti thétě Virginis (hned nad Spicou). Z úkazů měsíčků zaujme především přechod Europy a jejího stínu v sobotu 3. prosince. Přechod měsíce začíná ve 4h 33min SEČ a přechod stínu končí v 5h 06min. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 29. 11. v 6h20min. a v neděli 4. 12. v 5h 30min SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, ale dočkali jsme se na jeho povrchu jedné větší skvrnky. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

• 22. listopadu odstartovala čínská raketa CZ-3C s telekomunikačním satelitem Tailian-1D. Jedná o speciální geostacionární družici, jednu ze čtveřice již vypuštěných, které umožňují komunikaci s čínskými pilotovanými kosmickými loděmi a plánovanou stanicí, kterou má začít Čína stavět po roce 2018.
• V pondělí proběhl další zajímavý experiment s ohněm ve stavu beztíže na palubě nákladní lodi Cygnus. Ta se oddělila od ISS a než shořela v atmosféře, pomohla s průzkumem tohoto zajímavého jevu, jakým je hoření různých materiálů, běžně se vyskytujících v kosmických lodích.
• ESA v minulém týdnu upřesnila, co přesně stálo za neúspěšným zakončením přistávacího manévru mise ExoMars 2016.
• Ve čtvrtek 1. 12. nás čeká v 15h 52min. SEČ start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-4 k ISS.

Výročí

• 29. listopadu 1961 (55 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu (SSSR již v dubnu s Gagarinem) tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem tak dostal zelenou.
• 2. prosince 1971 (45 let) se podobně jako sesterská Mars 2 dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také sonda Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, se které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně sondy Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
• 4. prosince 1821 (195 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833 či 1966). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, se kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.

Výhled na příští týden

• Lunar X
• Výročí: Jason-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.