Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2019

48. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. listopadu 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 11. do 1. 12. 2019. Měsíc bude v novu. Vidět jsou všechny planety. Večer hned po západu Slunce Venuše a Jupiter, nedaleko také Saturn. Ráno je vidět Mars a Merkur. Během noci můžeme vidět i zbylé dvě planety – Neptun a Uran. K pozorování zve také několik slabších komet. Na ISS pokračuje oprava přístroj AMS. Před 55 lety odstartovala sonda Mariner 4, která poté jako první poslala fotografie planety Mars.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 26. listopadu v 16:06 SEČ. V pondělí ráno se můžeme pokusit najít Měsíc těsně před novem ve společnosti Mekruru. Ve čtvrtek 28. listopadu před polednem proběhne na denní obloze zákryt Jupiteru Měsícem. V tomto období bude zřejmě nepozorovatelný. Velice pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem bude k vidění 28. listopadu večer, kdy srpek bude přibližně uprostřed mezi oběma jasnými planetami.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,9 mag) jsou hned po západu Slunce jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,6 mag) je už jen o málo výše, takže je třeba pozorovat už za soumraku. V první polovině noci je vhodné vyhledat také Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Beranu. Ráno je nad jihovýchodem planeta Mars (1,7 mag) a nyní také zjasňující Merkur, jehož jasnost jde až do záporných magnitud.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní nachází mezi jasnou Capellou a „kůzlátky“ ve Vozkovi (epsílon, zéta a éta Aur). Jde asi o nejjasnější kometu oblohy, která je nyní relativně vysoko. Další z komet, které stojí za zmínku, je podobně jasná C/2018 N2 (ASASSN) v souhvězdí Andromedy nebo na kraji téhož souhvězdí směrem do Persea kometa 260/McNaught.

Kosmonautika

Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, při kterých probíhá oprava přístroje AMS-02. Při výstupu 22. 11. provedla dvojice Andrew Morgan a Luca Parmitano další kroky k samotné opravě. Vypustili chladící médium, kterým byl oxid uhličitý a pak přeřízli os jsou v plánu 2. a 8. m trubiček o velikosti picích brček, na které se později napojí nový systém. Další výstupy k AMS jsou v plánu 2. a 8. prosince.

Čínská raketa Kuaizhou 1A startovala podruhé za čtyři dny. Nešlo o tentýž exemplář a startovala i z jiného kosmodromu, ale jde o poměrně malý odstup. Při startu 17. listopadu došlo k vypuštění dvou technologických družic KL-Alfa.

22. listopadu měla startovat evropská Ariane 5 s dvěma geostacionárními družicemi (TIBA-1 a Inmarsat 5 F5), ale start byl odložen o několik dní, nejméně do neděle, kvůli problému s napájením na pozemním segmentu rampy.

23. listopadu proběhl start čínské rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 M19 a M20.

25. listopadu je v plánu start rakety Electron k příznačné misi Running Out of Fingers (jde o desátý start). Nákladem je 7 mikrodružic.

27. listopadu je v plánu start indické rakety PSLV s družicemi Cartosat-3, Meshbed a 12x Flock.

29. listopadu má z Plesecka startovat raketa Rokot s urychlovacím stupněm Briz-KM a třemi družicemi Gonets-M.

Výročí

26. listopadu 1864 (155 let) se narodil francouzský astronom Auguste Charlois. Koncem 19. století to byl významný objevitel planetek (mj. planetka č. 371 nese jméno Bohemia). K výraznému zrychlení objevů planetek využil od roku 1890 fotografický záznam.

28. listopadu 1964 (55 let) byla vypuštěna kosmická sonda Mariner 4, která jako první vyfotografovala planetu Mars. Detailní snímky potvrdily, že na Marsu je povrch s krátery a po kanálech ani stopy. Bylo také zjištěno, že atmosféra je velmi řídká (tlak asi 1 % pozemského). Nenechte se zmást snímkem na Wikipedii, na stránce NASA můžete vidět mnohem lepší. Na tehdejší televizní techniku jde o úžasný výkon.

Výhled na příští týden 

  • Zákryty hvězd v Rybách
  • Výročí: Jupiterův měsíc Himalia
  • Výročí: Robert Harrington
  • Výročí: Hayabusa 2
  • Výročí: První pozorovaný přechod Venuše
  • Výročí: Little Joe 2, makak Sam

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. z Milevska




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Auguste Charlois, Mariner 4, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »