Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 25. listopadu 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 22. listopadu v 5:45 a dorůstá k úplňku, který nastane 30. listopadu v 10:30 SEČ.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem. Mars (−1,3 mag) je vidět večer krásně nad jihovýchodem až jihem. Ukazuje se, že na jeho povrchu se objevila prachová bouře. Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce zůstává zvýšená díky aktivní oblasti s větší skvrnou AR2783. Tu doplnily dvě menší skvrnky na severní polokouli Slunce v AR2784. U východního okraje Slunce se navíc objevily další skvrny v nové aktivní oblasti. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) je nyní viditelná i triedrem. Potřeba je jen kvalitní temná obloha. Tu zajistí tento týden už pouze bezměsíčná ranní obloha. Na té se extrémně nízko nad jihovýchodem nachází i pěkná kometa C/2020 S3 (Erasmus). Ta má i pěkný ohon, ale je prostě moc nízko a tento týden končí její viditelnost.

Velmi jasný bolid spadl v noci na 19. listopadu a byl viditelný z celé střední Evropy. Podle zprávy z Astronomického ústavu AV ČR jej způsobil poměrně pomalu letící asi půlmetrový meteoroid. Meteority tentokrát zasypaly Alpy.

Kosmonautika

Pestrý a pozitivními zprávami nabitý týden kazí neúspěch nám nejbližší rakety Vega. Důvodem je, že její čtvrtý stupeň nepracoval podle plánu a na vině je zřejmě lidský faktor. Kvůli tomu se na oběžnou dráhu nedostala ani družice TARANIS s dvěma českými přístroji.

V noci na pondělí proběhl úspěšně start čtyřčlenné posádky v lodi Crew Dragon k ISS. V pátek přivezli do přístavu plošinu s prvním stupněm Falconu 9 z mise Crew-1. Raketa byla na plošině zajištěna řetězy a robotem, ale byla velmi nakloněna. Každopádně čtyřčlenná posádka už se zapojila do provozu na ISS.

V sobotu 21. listopadu odstartoval Falcon 9 také ze západního pobřeží USA (zhruba po roce a půl). První stupeň poté přistál zpět na kosmodromu Vandenberg a horní stupeň úspěšně dopravil družici Sentinel 6A na oběžnou dráhu.

Firma RocketLab provedla úspěšný test přistání rakety Electron do oceánu a poté jej dovezla zpět na místo startu. Raketa při tomto startu úspěšně vynesla několik malých družic.

V Číně vrcholí přípravy na start velkého nosiče CZ-5 s lunární sondou Chang’e 5. Ta má zopakovat návratové mise Luna a přinést vzorky zpět na Zemi. Start je v plánu 23. 11. ve 21:55 SEČ.

Z Plesecku by měl 24. 11. startovat Sojuz 2-1b s třemi družicemi Gonets-M. Na Plesecku se připravuje vše i ke startu těžšího nosiče Angara A5, který je v plánu 28. 11. v 7:22 SEČ.

29. 11. ve 3:33 SEČ má z jihoamerického Kourou startovat Sojuz 2-1a s družicí Falcon Eye 2.

Japonci plánují v neděli 29. 11. v 9:15 SEČ vypustit raketu H IIA s přenosovou družicí JDRS-1.

Po výměně jednoho Raptoru finalizují na texaském kosmodromu Boca Chica přípravy na testy Starship SN8. Dočkat se máme statického zážehu a v budoucnu případně i letu do výšky 15 km.

Výročí

23. listopadu 1960 (60 let) odstartovala meteorologická družice TIROS 2. Rotací stabilizovaná družice obíhala ve výšce 609 až 742 km každých 98 minut Zemi a snímala v infračerveném oboru oblačnost.

25. listopadu 1850 (170 let) byl poprvé pozorován Saturnův prstenec C. Objev je připisován William R. Dawesovi, ale pozorovali jej v té době i William a George Bondovi a Johann Galle. Astronom William Lassell mu začal přezdívat prstenec krepový pro jeho tmavost a průsvitnost. Prstenec je za dobrých podmínek pozorovatelný i běžnými amatérskými dalekohledy.

25. listopadu 1915 (105 let) uveřejnil Albert Einstein svou Obecnou teorii relativity. Zajímavou součástí teorie byla předpověď gravitačních vln, jejichž objev přišel po stu letech v roce 2015 na observatoři LIGO.

26. listopadu 1610 (410 let) popsal Nicolas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně jako první mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat (1611), který ji však publikoval v práci o kometách až v roce 1619 jako možnou kometu. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.

26. listopadu 1965 (55 let) odstartovala první francouzská družice Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.

27. listopadu 1865 (155 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř, vozítko Curiosity.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Tadeáš Hájek z Hájku
  • výročí: Nicholas-Claude Fabri de Peiresc
  • výročí: Sputnik 6 (Korabl Sputnik-3)
  • výročí: SOHO
  • výročí: Gemini 7

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Walter Frederick Gale, Kráter Gale, Asterix, Obecná teorie relativity, M42, TIROS-2, Prstenec C, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2021 A2.

Kometa C/2021 A2. Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Vozky.

Další informace »