49. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 7. prosince v 8:20 SEČ. V blízkosti Venuše se bude na ranní obloze vyskytovat v pondělí a úterý 3. / 4. 12. Poté 5. 12. se přiblíží k Merkuru a k němu bude ještě blíže ve čtvrtek 6. 12., ale to už bude i docela nízko nad obzorem, možná nepůjde vůbec spatřit.

Planety:
Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,3 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tak vidět ve dne, nebo jako výrazná jitřenka na ranní obloze nedaleko hvězdy Spica ze souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pouze občas lze vidět malé skvrnky. Potěšilo však, že ve vyšších šířkách se už objevily ty s opačnou magnetickou polaritou, které patří novému cyklu aktivity. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Jak bylo očekáváno, kometa je velmi difúzní a tedy i její pozorování může být značně ztíženo tím, že zatím není vysoko na obloze. Nejlépe se jeví při použití malého zvětšení, například v triedru 7×50. Viditelnost pouhým okem není vyloučena, ale zatím je to hodně za hranou hlavně kvůli nízké výšce a malé tmavosti oblohy. Začíná období 14 dnů její ideální viditelnosti.

Za shlédnutí stojí také kometa 64P/Swift-Gehrels viditelná už v triedru 15×70 a nejslabší z dobře viditelných komet je 38P/Stephan-Oterma., která už je objektem pro velké binary. Nadšence upozorníme, že na večerní oblohu se dostala i kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto).

Kosmonautika

V pondělí 3. 12. ve 12:32 SEČ se má k Mezinárodní vesmírné stanici vydat tříčlenná posádka lodi Sojuz MS-11 ve složení Oleg Kononěnko (Rus), David Saint-Jacques (Kan) a Anne McClainová (USA). Věřme, že po nedávném neúspěchu Sojuzu MS-10 se vše vrátí k „normálu“.

Přistání sondy InSight na Marsu proběhlo perfektně. První informace a snímky ukazují, že sonda je správně orientována, solární panely dodávají velké množství energie a kolem je plochá, zřejmě ne příliš kamenitá krajina. Operace, které jsou u této sondy v plánu, zahrnující testy robotické paže, sledování okolí a poté umístění přístrojů na povrch, budou rozloženy do mnoha týdnů. Důvodem je, že tato mise je plánována v primární fázi jako dvouletá (v pozemském čase) a na rozdíl od Phoenixu se tedy nebude muset spěchat.

V pondělí 3. prosince se dočkáme oficiálního příletu sondy OSIRIS-REx k planetce Bennu. NASA k tomu připravila reportáž.

Neobvyklé množství odkladů potkalo misi rakety Falcon 9, jehož úkolem je vynést adaptér SHERPA, který vypustí 64 malých družic. Už si o něm píšeme potřetí a tentokrát víme, že na vině bylo nevhodné počasí. Aktuálně je v plánu start z Kalifornie 3. 12. 19:32 SEČ. Věřme, že historicky poprvé se dočkáme třetího použití prvního stupně rakety a jejího přistání na moři.
Mezitím se nachystala ke startu další raketa Falcon 9, tentokrát na Floridě. Na palubě bude nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-16. Raketa už také prožila testovací statický zážeh a je připravena ke startu 4. 12. 2018 19:38 SEČ. I zde se však můžeme dočkat odkladu, protože aktuální předpověď počasí dává šanci startu pod 50 %.

V přehledu startů plánovaných na tento týden je ještě čtveřice dalších z Francouzské Guayány, Kalifornie a Číny.

Výročí

4. prosince 1973 (45 let) proletěla nejblíže planetě Jupiter sonda Pioneer 10. Byla to tehdy vůbec první návštěva průzkumníka ze Země u největší planety sluneční soustavy.

4. prosince 1998 (20 let) odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-88. Během této mise byl zachycen dříve vypuštěný modul Zarja pomocí robotické paže raketoplánu (dosud nejtěžší věc s kterou raketoplán manipuloval) a tento modul byl poté upevněn k modulu Unity, který vynesl raketoplán ve svém nákladovém prostoru. Začala vznikat Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

6. prosince 1848 (170 let) se narodil astronom a opavský rodák Johann Palisa. Známe jej jako objevitele mnoha planetek. Dvě z nich navštívily kosmické sondy NEAR (Mathilde) a Galileo (Idu). Palisa se také zabýval mapováním oblohy, za což byl spolu s Maxem Wolfem oceněn Pařížskou akademií. Zabýval se i časovými pásy a zasadil se o zavedení středoevropského času v občanském životě.

8. prosince 1908 (110 let) prošlo první světlo 60 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu. Byl to první ze dvou významných přístrojů na této hvězdárně, které znamenaly zvrat v našem poznání vesmíru. Tímto dalekohledem se může veřejnost podívat i dnes v rámci pozorování na objednávku. Jde tak nejspíš o největší dalekohled používaný běžně k pozorováním pro veřejnost. Průměr primárního zrcadla 60" představuje 152 cm.

Výhled na příští týden 

• kometa 46P/Wirtanen aj.
• meteory Geminid
• Výročí: Astra 1A
• Výročí: oprava HST (1993)
• Výročí: Mars Climate Orbiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.