Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 4. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 4. prosince v 7:58 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,8 mag) si na obloze rychle vyměnily pozice a jejich konjunkci, včetně setkání s Měsícem si nenechala ujít řada pozorovatelů (tedy alespoň tam, kde to oblaka dovolila). Nízko nad jihozápadem je také Saturn (0,6 mag). Ráno ještě můžeme spatřit Merkur (−0,6 mag) a o něco výše je Mars (1,7 mag).

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Na ISS by měli 2. prosince opět vystoupit do volného kosmu Drew Morgan a Luca Parmitano k jejich třetí vycházce v rámci oprav přístroje AMS-02.

Kvůli potížím na pozemním segmentu (zásobování 2. stupně rakety) zatím odložili start rakety Electron. Nový termín bude teprve oznámen.

Ariane 5 byla úspěšná, když 22. listopadu vynesla dvě družice. Úspěšný byl také čínský start rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 a také rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12 dne 27. 11. Další úspěšný start si připsala raketa Rokot, která 25. 11. vynesla tajnou družici Kosmos 2542. A konečně úspěch zaznamenala také indická raketa PSLV-XL, která vynesla 27. 11. tři družice.

Statický zážeh má úspěšně za sebou raketa Falcon 9, která se chystá k další misi s nákladní lodí Dragon v rámci zásobování ISS (mise CRS-19). Start je v plánu 4. 12. v 18:48 SEČ. O dva dny později, 6. 12. v 10:34 SEČ, má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-13 (samozřejmě také k ISS).

Výročí

3. prosince 1904 (115 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (115 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (5 let) odstartovala k asteroidu Ryugu japonská sonda Hayabusa 2. Její mise aktuálně úspěšně pokračuje a po dvou odběrech vzorků se v listopadu 2019 vydala na cestu k Zemi. Přistání pouzdra je v plánu v prosinci 2020.

Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
4. prosince 1639 (380 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (60 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Geminidy
  • Výročí: Helios-A
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: William McCrea
  • Výročí: WISE
  • Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Robert Harrington, Himalia, Hayabusa 2, Jeremiah Horrocks, Přechod Venuše, Little Joe 2, Makak Sam, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »