Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 4. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 4. prosince v 7:58 SEČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−1,8 mag) si na obloze rychle vyměnily pozice a jejich konjunkci, včetně setkání s Měsícem si nenechala ujít řada pozorovatelů (tedy alespoň tam, kde to oblaka dovolila). Nízko nad jihozápadem je také Saturn (0,6 mag). Ráno ještě můžeme spatřit Merkur (−0,6 mag) a o něco výše je Mars (1,7 mag).

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, celý týden byl opět beze skvrn, viz také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Záběr NASA TV z kamery na ISS během kosmické vycházky 22. 11. 2019 za účelem opravy AMS-02
Na ISS by měli 2. prosince opět vystoupit do volného kosmu Drew Morgan a Luca Parmitano k jejich třetí vycházce v rámci oprav přístroje AMS-02.

Kvůli potížím na pozemním segmentu (zásobování 2. stupně rakety) zatím odložili start rakety Electron. Nový termín bude teprve oznámen.

Ariane 5 byla úspěšná, když 22. listopadu vynesla dvě družice. Úspěšný byl také čínský start rakety CZ-3B s dvěma navigačními družicemi Beidou-3 a také rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12 dne 27. 11. Další úspěšný start si připsala raketa Rokot, která 25. 11. vynesla tajnou družici Kosmos 2542. A konečně úspěch zaznamenala také indická raketa PSLV-XL, která vynesla 27. 11. tři družice.

Statický zážeh má úspěšně za sebou raketa Falcon 9, která se chystá k další misi s nákladní lodí Dragon v rámci zásobování ISS (mise CRS-19). Start je v plánu 4. 12. v 18:48 SEČ. O dva dny později, 6. 12. v 10:34 SEČ, má startovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-13 (samozřejmě také k ISS).

Výročí

3. prosince 1904 (115 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.

3. prosince 1904 (115 let) se narodil americký astronom Robert George Harrington. Jeho jméno nese několik periodických komet, které objevil nebo spoluobjevil.

3. prosince 2014 (5 let) odstartovala k asteroidu Ryugu japonská sonda Hayabusa 2. Její mise aktuálně úspěšně pokračuje a po dvou odběrech vzorků se v listopadu 2019 vydala na cestu k Zemi. Přistání pouzdra je v plánu v prosinci 2020.

Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
Jeremiah Horrocks pozoruje přechod Venuše v roce 1639. Malba: Eyre Crowe.
4. prosince 1639 (380 let) provedli Jeremiah Horrocks a William Crabtree první úspěšné pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Setkat se můžeme i s datem 24. listopadu, protože tak tomu bylo v Anglii podle tehdy platného Juliánského kalendáře. První přechod Venuše předpověděl Johannes Kepler na rok 1631, ale proběhl mimo Evropu a nikdo jej nepozoroval. V případě dalšího přechodu se Kepler domníval, že se Venuše na Slunce netrefí, ale Horrocks tyto údaje přepočítal a zjistil, že Venuše projde před Sluncem 4. 12. 1639 a všiml si také, že se přechody opakují vždy ve dvojici po osmi letech s více než stoletou pauzou (naposledy proběhly přechody 2004 a 2012).

4. prosince 1959 (60 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Geminidy
  • Výročí: Helios-A
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: William McCrea
  • Výročí: WISE
  • Výročí: Vega 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Robert Harrington, Himalia, Hayabusa 2, Jeremiah Horrocks, Přechod Venuše, Little Joe 2, Makak Sam, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »