49. vesmírný týden 2021

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 11. prosince ve 2:35 SEČ. Měsíc se jako srpek vynoří na večerní obloze pod Venuší v pondělí 6. prosince a potom od 7. do 9. prosince projde postupně konjunkcí s Venuší, Saturnem a Jupiterem.
Stín Měsíce, který dopadl do Antarktidy a způsobil úplné zatmění Slunce, byl dobře vidět i z Mezinárodní vesmírné stanice. Za zatměním letěl i Petr Horálek, kterého mimo jiné zaujalo, že letěli vlastně nad noční stranou Země, a přesto mohli úkaz spatřit. Na snímku je také planeta Merkur.

Planety:
Venuše (−4,9 mag) září opravdu výrazně za večerního soumraku. Později se vynoří také Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,7 mag). Planety jsou od sebe přibližně stejně daleko, což vypadá opravdu fotogenicky. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars. V koronografu SOHO se dá pozorovat planeta Merkur jako jasný objekt s vodorovnými čárkami (přetékání signálu do sousedních pixelů). Vpravo mizí ze zorného pole také hvězda Antares s hvězdokupou M4.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny jsou malé až žádné. Teprve tuto neděli 5. 12. se aktivita zvýšila díky oblasti AR 12898. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) prošla na obloze zdánlivě kolem kulové hvězdokupy M3. Šlo o úchvatný pohled na objekt Sluneční soustavy vzdálený „jen“ 66,7 mil. km, jehož slabá hlava a ohon se táhly v zorném poli okuláru podél hvězdokupy ležící 34 000 světelných roků od nás.

Kometa ještě zjasňuje, takže není vyloučeno, že na velmi tmavé obloze by mohla být tento týden vidět slabě i pouhým okem. Velmi pěkný pohled nabídne už malý triedr, ale úchvatná je ve velkém dalekohledu v okuláru se širokým zorným polem. Kometu musíme hledat na ranní obloze. Večer je i za soumraku vždy méně než pět stupňů nad obzorem. Toto večerní okno bychom mohli využít, pokud nám kometa zmizí z oblohy ranní, a přitom ale výrazněji zjasní. To nás ovšem ještě tento týden netrápí. Výška komety na začátku astronomického soumraku je v pondělí 6. 12. ještě pěkných 40°, ale třeba v pátek 10. 12. už to bude jen polovina a v neděli ráno musíme počítat s tím, bude za svítání jen asi 10° vysoko.

Kosmonautika

8. prosince má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-20. Na palubě bude dvojice japonských turistů a zkušený ruský kosmonaut Alexandr Misurkin (je to jeho už třetí kosmický let). Let si zaplatil japonský miliardář Yūsaku Maezawa, který zbohatl na obchodu s módou (firma Start Today a obchod Zozotown). Maezawa má v plánu také oblet Měsíce, který mu má zajistit SpaceX. Druhým turistou je Yozo Hirano, filmový režisér firmy Zozo.

Únik paliva na rampě odložil o den, na 6. prosince, start rakety Atlas 5 s několika družicemi mise STP-3 (Space Test Program).

2. prosince proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 se 48 družicemi Starlink (série L4-3) a dvěma družicemi BlackSky Gen-2. Další družice BlackSky Gen-2 má 7. prosince vynášet z Nového Zélandu raketa Electron.

V neděli 5. prosince proběhl úspěšný start rakety Sojuz-ST-B s dvojicí družic Galileo. V pořadí jde už o 27. a 28. satelit evropské navigační sítě.

Na rampě LC-39A na Floridě již proběhl statický zážeh rakety Falcon 9, která má vynášet družici IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). Jedná se o rentgenovou observatoř NASA se třemi RTG dalekohledy k pozorování polarizace tohoto záření. Objektem výzkumu budou exotické vesmírné objekty, jako jsou černé díry, neutronové hvězdy, pulsary, magnetary, zbytky supernov, kvasary a jádra aktivních galaxií.

Výročí

6. prosince 1586 (435 let) se narodil italský astronom Niccolò Zucchi. Uvádí se, že jako první pozoroval pásy v atmosféře Jupiteru a světlé a tmavé skvrny na Marsu.

7. prosince 1676 (345 let) uvedl Ole Roemer první výpočet rychlosti světla. Změřil ji tak, že si všiml rozdílu mezi předpovědí a pozorováním zákrytů Jupiterova měsíce Io (oběh měsíce Io okolo Jupiteru trvá 1,76 dne). Oproti předpovědím probíhaly zákryty dříve, byla-li Země blíže Jupiteru a později, nacházela-li se ve větší vzdálenosti. Roemer správně předpokládal, že je tento rozpor způsoben dobou putování světla k Zemi. Ze znalosti parametrů dráhy a rozměrů Země, Jupitera a Io, spočítal rychlost šíření světla na 214 000 km/s (dnes 299 792 km/s).

7. prosince 2001 (20 let) odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Jason-1. Vznikla v kooperaci francouzské CNES a americké NASA a sleduje povrch oceánů ve vztahu ke klimatu. Díky ní máme podrobně zmapovány například změny v oblasti Tichého oceánu známé jako El Niño. Společně s touto družicí letěla i TIMED pro průzkum atmosféry.

12. prosince 1961 (60 let) odstartoval satelit OSCAR-1. V historii kosmonautiky zaujímá významnou pozici, ačkoli jeho mise trvala pouze 22 dnů. Jednalo se totiž o první „přívažek“, jinak řečeno druhý satelit, vypuštěný zároveň s jinou družicí, který se posléze dostal na samostatnou dráhu. Jak zkratka projektu napovídá (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio), mohli jej kontaktovat radioamatéři z celého světa.

Výhled na příští týden 

• výročí: Tycho Brahe, narození
• výročí: Janus, objev měsíce Saturnu
• výročí: Giovanni Donati
• výročí: Magion 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).