49. vesmírný týden 2023
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 5. 12. v 6:49 SEČ.
7. 12. před druhou ranní zakryje Měsíc hvězdu Zaniah (3,9 mag, éta v Panně). Výstup se odehraje zhruba o hodinu později.
Sobotní ráno 9. 12. nabídne dobrou příležitost vstát již před sedmou a pohlédnout k jihovýchodu na krásnou konjunkci Venuše se srpkem Měsíce.
Planety
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,8 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. V jeho okolí je jen několik hvězd, takže na tmavé obloze by měl jít vidět pouhým okem. Venuše (−4,2 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars je v blízkosti Slunce, Merkur v největší východní elongaci, ale v podmínkách střední Evropy nepozorovatelný.
Aktivita Slunce je stále zvýšená a na povrchu je řada skvrn. V uplynulém týdnu došlo k nejsilnější erupci (M 9,8) za mnoho měsíců. Oblak hmoty vyvržený z koróny při této erupci se částečně spojil s dříve vyvrženými CME a když částice dorazily k Zemi, způsobily středně velkou geomagnetickou bouři s viditelností polárních září i hodně na jihu (v Evropě např. Slovinsko). Nejvýrazněji se projevily nad Amerikou a hezké byly i z nového Zélandu. Fotografie si můžete prohlédnout v galerii Spaceweather.com a pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 12P/Pons-Brooks opět prodělala zjasnění. 30. listopadu zjasnila asi o 2 magnitudy a dá se očekávat, že by měla být dobře viditelná poblíž jasné hvězdy Vega ze souhvězdí Lyry. Mapka k vyhledání komety je na CzSkY.
Kometa 1P/Halley projde 9. prosince 2023 odsluním své dráhy. Nachází se přibližně 35,14 AU od Slunce. Pro srovnání střední vzdálenost planety Neptun je 30 AU.
Kosmonautika
V úterý 28. 11. startoval Falcon 9 se Starlinky. V pátek 1. 12. si úspěšný start připsal Falcon 9, který z kalifornského Vandenbergu vynesl jako hlavní náklad jihokorejskou špionážní družici označenou číslem 425. Dalším nákladem bylo 24 menších družic. Za zmínku zde stojí ještě první irská družice EIRSAT-1 (Educational Irish Research Satellite-1 je 2U cubesat, projekt vedený studenty University College Dublin). V pátek proběhl také start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. V neděli 3. 12. startoval ještě Falcon 9 se Starlinky.
Kanonáda startů se nezastaví ani v dalším týdnu. Starty Falconu 9 doplní čínské rakety Ceres-1 a Jielong-3, takže uvidíme i start z mořské plošiny.
Výročí
2. prosince 1993 (30 let) odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-61, při které byl proveden významný servisní zásah HST, který měl špatně vybroušené zrcadlo a musel dostat "brýle" v podobě korekčního systému COSTAR. Při této nejsložitější opravě v kosmu se povedlo vše na výbornou a dalekohled navíc dostal vylepšenou širokoúhlou kameru WFPC2.
4. prosince 1973 (50 let) proletěla nejblíže planetě Jupiter sonda Pioneer 10. Byla to tehdy vůbec první návštěva průzkumníka ze Země u největší planety sluneční soustavy. Cestou k Jupiteru se v srpnu 1972 zapojil s dalšími Pioneery měření částic z velké sluneční erupce. Snímky Jupiteru a jeho měsíců byly na svou dobu unikátní, i když jen o něco málo ostřejší, než současné snímky amatérů ze Země.
4. prosince 1998 (25 let) odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-88. Během této mise byl zachycen dříve vypuštěný modul Zarja pomocí robotické paže raketoplánu (dosud nejtěžší věc s kterou raketoplán manipuloval) a tento modul byl poté upevněn k modulu Unity, který vynesl raketoplán ve svém nákladovém prostoru. Začala vznikat Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
6. prosince 1848 (175 let) se narodil astronom a opavský rodák Johann Palisa. Známe jej jako objevitele mnoha planetek. Dvě z nich navštívily kosmické sondy NEAR (Mathilde) a Galileo (Idu). Palisa se také zabýval mapováním oblohy, za což byl spolu s Maxem Wolfem oceněn Pařížskou akademií. Zabýval se i časovými pásy a zasadil se o zavedení středoevropského času v občanském životě.
7. prosince 2018 (5 let) se vydala k Měsíci čínská sonda Chang'e 4. Ta úspěšně dosedla 3. 1. 2019 na odvrácené straně Měsíce a vysadila vozítko Yutu 2. Sonda i vozítko stále pracují ve 14denních intervalech, když je v místě přistání lunární den.
8. prosince 1908 (115 let) prošlo první světlo 60 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu. Byl to první ze dvou významných přístrojů na této hvězdárně, které znamenaly zvrat v našem poznání vesmíru. Tímto dalekohledem se může veřejnost podívat i dnes v rámci pozorování na objednávku. Jde tak nejspíš o největší dalekohled používaný běžně k pozorováním pro veřejnost. Průměr primárního zrcadla 60" představuje 152 cm.
9. prosince 1988 (35 let) proběhl první výstup mezinárodní dvojice kosmonautů do volného kosmu ze stanice Mir. Kromě Rusa Alexandra Volkova se výstupu účastnil Francouz Jean-Loup Chrétien. Byl tak zároveň prvním občanem jiného státu, než Sovětského svazu a USA, který zakusil EVA (Extravehicular Activity). Výstup byl poměrně napínavý, a hlavně na tehdejší poměry rekordně dlouhý. Trval bezmála šest hodin.
Výhled na příští týden
- Start Falconu Heavy
- výročí: Annie Jump Cannon(ová)
- výročí: Astra 1A
- výročí: opravený HST
- výročí: Mars Climate Orbiter
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).