Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2013

5. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2.

Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť nastává v neděli 3. února. Bude tedy vycházet stále později v noci, o víkendu už jen v druhé polovině noci. K pěknému setkání ráno se chystá 2. února, kdy bude vedle hvězdy Spica v souhvězdí Panny. Ráno před sedmou to bude pěkná podívaná nad jihozápadem. Ještě blíže k sobě ale budou tentýž den po půlnoci.

Planety:
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
28.1. 18:40 28.1. Ganymed zákryt 16:51-19:02, zatmění 21:34-23:50
30.1. 20:20 1.2. Europa přechod 17:51-20:16, stín 20:15-22:40
1.2. 22:00 2.2. Io přechod 20:25-22:36, stín 21:39-23:50
2.2. 23:40 3.2. Io zákryt 17:44, zatmění konec 21:08
Časy jsou v SEČ.

Ráno pozorujeme planetu Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem vrcholí již před šestou ráno. Je však pouze necelých 30° nad jižním obzorem. Dají se snadno vidět krásně rozevřené prstence a při uklidnění obrazu také stín planety na prstenci a jiné detaily. Dobře lze poblíž planety detekovat také měsíc Titan a ve větším dalekohledu i další měsíčky.
Končí návštěva planety Merkur v korónografu SOHO, což je neklamnou známkou pro nás, že se blíží výhodná únorová elongace, kdy bude Merkur večer poměrně vysoko nad jihozápadem.

Slunce bylo už letos aktivnější. Pokud jste však plánovali cestu k polárnímu kruhu za mihotavým svitem polární záře, pak máte šanci nejen při výskytu aktivních oblastí na povrchu, ale občas se atmosféra rozzáří i díky rychlému slunečnímu větru z koronální díry, tak jako koncem ledna. Pro nás v ČR jsou záře spojeny jen s velmi aktivními oblastmi s velkými skvrnami a tak nezbývá, než čekat. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO.

Kosmonautika:

  • Start rakety Atlas 5 s komunikačním satelitem TDRS-K byl odložen na 30. leden.
     
  • Kromě Curiosity jezdí po Marsu také robotické vozítko Opportunity. Letos v lednu slaví již 9 pozemských roků a za necelých 5 měsíců již 5 marsovských roků na povrchu. Dosud ujela zhruba 35,5 kilometru a studuje okraje velkého kráteru Endeavour. K devátému výročí připravil tým barevné panorama okolí nazvaného Matijevic Hill.
     

Výročí:

  • 1. února 1958 (55 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu Von Brauna první americká družice Explorer 1. USA sice prohrály se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země objeveny radiační pásy, dnes nazývané Van Allenovy. Jsou zde zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.
     
  • 1. února 2003 (10 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě poznání.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc ráno a Merkur večer
  • Výročí: Thomas David Anderson
  • Výročí: Jules Verne
  • Čínský nový rok

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketoplán Columbia, Opportunity, Saturn, Jupiter, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »