Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2013

5. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2.

Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť nastává v neděli 3. února. Bude tedy vycházet stále později v noci, o víkendu už jen v druhé polovině noci. K pěknému setkání ráno se chystá 2. února, kdy bude vedle hvězdy Spica v souhvězdí Panny. Ráno před sedmou to bude pěkná podívaná nad jihozápadem. Ještě blíže k sobě ale budou tentýž den po půlnoci.

Planety:
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
28.1. 18:40 28.1. Ganymed zákryt 16:51-19:02, zatmění 21:34-23:50
30.1. 20:20 1.2. Europa přechod 17:51-20:16, stín 20:15-22:40
1.2. 22:00 2.2. Io přechod 20:25-22:36, stín 21:39-23:50
2.2. 23:40 3.2. Io zákryt 17:44, zatmění konec 21:08
Časy jsou v SEČ.

Ráno pozorujeme planetu Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem vrcholí již před šestou ráno. Je však pouze necelých 30° nad jižním obzorem. Dají se snadno vidět krásně rozevřené prstence a při uklidnění obrazu také stín planety na prstenci a jiné detaily. Dobře lze poblíž planety detekovat také měsíc Titan a ve větším dalekohledu i další měsíčky.
Končí návštěva planety Merkur v korónografu SOHO, což je neklamnou známkou pro nás, že se blíží výhodná únorová elongace, kdy bude Merkur večer poměrně vysoko nad jihozápadem.

Slunce bylo už letos aktivnější. Pokud jste však plánovali cestu k polárnímu kruhu za mihotavým svitem polární záře, pak máte šanci nejen při výskytu aktivních oblastí na povrchu, ale občas se atmosféra rozzáří i díky rychlému slunečnímu větru z koronální díry, tak jako koncem ledna. Pro nás v ČR jsou záře spojeny jen s velmi aktivními oblastmi s velkými skvrnami a tak nezbývá, než čekat. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO.

Kosmonautika:

  • Start rakety Atlas 5 s komunikačním satelitem TDRS-K byl odložen na 30. leden.
     
  • Kromě Curiosity jezdí po Marsu také robotické vozítko Opportunity. Letos v lednu slaví již 9 pozemských roků a za necelých 5 měsíců již 5 marsovských roků na povrchu. Dosud ujela zhruba 35,5 kilometru a studuje okraje velkého kráteru Endeavour. K devátému výročí připravil tým barevné panorama okolí nazvaného Matijevic Hill.
     

Výročí:

  • 1. února 1958 (55 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu Von Brauna první americká družice Explorer 1. USA sice prohrály se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země objeveny radiační pásy, dnes nazývané Van Allenovy. Jsou zde zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.
     
  • 1. února 2003 (10 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě poznání.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc ráno a Merkur večer
  • Výročí: Thomas David Anderson
  • Výročí: Jules Verne
  • Čínský nový rok

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketoplán Columbia, Opportunity, Saturn, Jupiter, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »