Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2015

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015

Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 27. ledna. To znamená dobrou viditelnost povrchových útvarů během celého týdne. Zajímavé setkání dorůstajícího Měsíce s jasnou hvězdou Aldebaran v souhvězdí Býka nás čeká ve čtvrtek 29. ledna, kdy je bude večer dělit necelý půl stupeň.

Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4 mag) je stále viditelná jen krátce po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je slušně vidět už po 20. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. V sobotu 31. ledna po 20:30 zakryje měsíc Europa měsíček Io. Situaci naznačuje obrázek vpravo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 1. 22:50   26. 1. Io zatmění zač. 21:19
Io zákryt konec 23:53
29. 1. 0:28, 20:20   27. 1. Io přechod stínu 18:31–20:48
Io přechod měsíc 18:46–21:03
Europa přechod stínu 20:44–23:59
Europa přechod měsíc 21:14–(0:09)
31. 1. 21:55   29. – 30. 1. Ganymed zákryt zatmění 20:12
Ganymed zatmění konec 0:39
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Přechodně se zvýšila s natočením nové aktivní oblasti s menšími skvrnami, tak uvidíme, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy pomalu mizí ze scény, neboť ji nahradí záře dorůstajícího Měsíce. Pořád je velmi jasná, lehce nad 4 mag, takže ponecháváme mapku k vyhledání.

Jak jsme upozornili, noc z pondělí 26. na úterý 27. ledna je výhodná k pozorování jasného blízkozemního asteroidu 2004 BL86. Díky dobré poloze v souhvězdí Hydry nebo Raka bude dobře patrný jeho pohyb mezi hvězdami v reálném čase. Stačí jen jasné počasí. Orientační mapka je zde, přesné pozice si načtěte do počítačového planetária nebo využijte efemeridy serveru Horizons.

 

Kosmonautika:

  • Minulý týden patřil především zajímavostem z průzkumu Sluneční soustavy, když sonda DAWN poslala na Zemi první detailní snímky Ceres. Sonda Rosetta stále vysílá záběry aktivního jádra komety 67P, zaujal také detailní záběr jejího povrchu. Z vědeckých výzkumů komety nejvíce zaujaly zprávy o jejím chemickém složení. Stručně řečeno kometa obsahuje velmi málo vodního ledu, dále byly nalezeny sloučeniny síry a železa a především sloučeniny uhlíku na bázi aminokyselin nebo jejich odvozených sloučenin. Vědci mají dojem, že by kometa mohla obsahovat látky pocházející přímo z dob vzniku Sluneční soustavy.
     
  • Americká armáda si nechala vynést pomocí silné rakety Atlas V komunikační satelit MUOS-3.
     

Výročí:

  • 29. ledna 1935 (80 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.
     
  • 29. ledna 1880 (135 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • DSCOVR na Falconu 9
  • Výročí: Friedrich August Theodor Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luboš Kohoutek, Mellote


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »