5. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 1. 2. do 7. 2. 2016. Měsíc před novem bude viditelný ranní obloze. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší je viditelnost planety Saturn. Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden patřil geostacionárním družicím, tento týden bychom se mohli dočkat vypuštění několika navigačních satelitů.
Obloha
Planety:
Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Nedaleko ní je tento týden také Merkur (cca 0 mag), ale ten bude možná příliš slabý na spatření pouhým okem. Pokud se to podaří, máme možnost vidět ráno všech pět okem viditelných planet a Měsíc k tomu.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. 2. | 5:45 | 3. 2. | Ganymed přechod stínu (20:59) – 0:22 Ganymed přechod měsíce 0:12 – 3:20 |
|
| 2. 2. | 1:35; 21:25 | 5. 2. | Europa přechod stínu 0:25 – 3:14 Kallisto zatmění 0:33 – 3:53 Europa přechod měsíce 1:56 – 4:40 Io přechod stínu 4:57 – 7:12 Io přechod měsíce zač. 5:41 |
|
| 4. 2. | 3:15; 23:05 | 6. 2. | Io zatmění zač. 2:07 Io zákryt konec 5:05 Europa zákryt konec 23:28 |
|
| 6. 2. | 4:50 | 7. 2. | Io přechod stínu (23:25) – 1:40 Io přechod měsíce 0:07 – 2:21 Io zákryt konec 23:31 |
|
| 7. 2. | 0:40 | |||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Kometa C/2013 US10 (Catalina) je viditelná i večer, protože je cirkumpolární. To znamená, že prošla nedaleko Polárky a nyní se přesouvá do nevýrazného pole hvězd souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.
Kosmonautika
- V minulém týdnu se činily dva silné nosiče. Nejprve evropská Ariane 5, která letěla po dlouhé době jen s jednou družicí. Důvod byl ten, že vynášená družice Intelsat 29e nové generace, patří mezi těžší a nezbylo by dost místa pro druhou, jak je obvyklé u startů této těžkotonážní rakety.
Druhý start se uskutečnil v noci na sobotu a postarala se o něj ruská raketa Proton-M. Na palubě byla družice Eutelsat 9B, kterou na finální dráhu umístil urychlovací stupeň Briz-M. Byl to zároveň zajímavý test rakety a horního stupně před dalším startem, kdy na palubě bude ExoMars 2016, což je mise zkušebního evropského přistávacího modulu a orbitální družice. - SpaceX získala certifikaci vylepšené verze rakety Falcon 9 (full thrust, též v1.2). Díky tomu se dostane k lukrativním zakázkám, např. vojenských družic, které mohla doposud vynášet pouze United Launch Alliance (ULA) s raketami Atlas a Delta. Schvalování šlo rychle, protože raketa prošla jen drobnými změnami oproti již certifikované verzi 1.1.
Výročí
- 2. února 1886 (130 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.
- 4. února 1906 (110 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice, že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.
- 7. února 1926 (90 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží (hovoříme o letu Voschod 1). Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů.
Výhled na příští týden
- Večerní srpek Měsíce
- Výročí: NEAR Shoemaker přistání
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
