Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2017

5. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 1. února 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 4. února v 5:19 SEČ. Přibývající srpek a nakonec čtvrť nás bude provázet každý večer, kdy bude jasno. V pátek 3. února by měli zbystřit pozorovatelé a sledovat hry světla a stínů v podobě útvarů Lunar X a Lunar V. Ideální čas k pozorování vychází na 21:10 SEČ.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nyní blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihovýchodem. Pokud nás tedy upoutá neobvykle jasná hvězda, Večernice, pak je to skutečně Venuše, která takto září dlouho po setmění. V dalekohledu připomíná Venuše malý měsíček ve čtvrti a Mars, ačkoli je malinkatý, ukazuje v ideálním případě i albedové útvary.
V druhé polovině noci a ráno na jihu je Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě. S jeho výškou to slavné nebude, protože je na pomezí Štíra, Hadonoše a Střelce, kde je ekliptika u nás nejníže. V praxi to znamená, že během roku bude jen o nemálo výše, ani ne 20°.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 1. 7:05   31. 1. Io, přechod stínu zač. 5:59
Io, přechod měsíce zač. 7:10
26. 1. 4:35   2. 2. Io, přechod stínu konec 2:40
Io, přechod měsíce konec 3:48
Ganymed, přechod stínu zač. 7:49
28. 1. 6:15   3. 2. Europa zákryt konec 7:27
29. 1. 2:05   5. 2. Europa, přechod stínu konec 1:35 – 4:05
Europa, přechod měsíce konec 3:55 – 6:16
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu zůstává poslední skvrna. Další vývoj můžeme sledovat také na aktuálním snímku družice SDO.

Ranní obloha opět nabízí dvě komety: 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková se vynoří  začátkem února a kometa C/2015 V2 (Johnson) je vidět krásně vysoko a pomalu zjasňuje. První jmenovaná by měla být 7. hvězdné velikosti a snad uvidíme i iontový ohon. Podrobnosti ke kometám najdete v nedávném článku.

Kosmonautika

  • Minulý týden vynesla raketa Sojuz 2-1B družici Hispasat 36W-1. Jde o první start této rakety na geostacionární dráhu z kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
  • Boeing ukázal, jak by měly vypadat skafandry Blue pro Starliner, tedy pro novou kosmickou loď CST-100.
  • Přípravy na rampě LC-39A vrcholí. Rampa je slavná díky tomu, že z ní startovaly mise Apollo k Měsíci, stejně jako později raketoplány. Nyní ji provozuje SpaceX, která zde již zkušebně vztyčila věž, jež má za úkol zvednout raketu Falcon 9 nebo Falcon Heavy. Nejbližším startem s této rampy měla být mise Echostar 23, jejíž start byl plánován na 3. února, ale zdá se, že termín se nestihne, a protože prioritu má zásobovací let Dragona někdy v půlce února, tak se taky může stát, že tento let proběhne až po něm.

Výročí

  • 2. února 1892 (125 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
  • 2. února 1977 (40 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4.
  • 4. února 1967 (50 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.

Výhled na příští týden

  • komety na ranní obloze
  • Výročí: Ulysses kolem Jupiteru
  • Výročí: meteority Sichote-Alin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 4, Lunar-Orbiter, Cuno Hoffmeister


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »