Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2018

5. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 31. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 1. do 4. 2. 2018. Měsíc bude v úplňku, projde kolem Regula. Večer je už jen nízko Neptun a poblíž jihu Uran, obě planety jsou nyní přezářené Měsícem. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme vícenásobné hvězdy u sigmy Orionis, kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami a úplné zatmění Měsíce 31. ledna, byť je u nás neviditelné. Milovníci kosmonautiky měli svátek, když se na Floridě ozvalo všech 27 motorů Falconu Heavy. Kromě toho jsme sledovali napínavý start Ariane 5, úspěšný start rakety Electron a čínské CZ-2C. Před 60 lety odstartovala první americká družice Explorer 1. Před 15 lety došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 31. ledna ve 14:27 SEČ. Vzhledem k tomu, že tou dobou projde zemským stínem, uvidí na opačné polokouli, než je Evropa, úplné zatmění Měsíce. Fotografie a případný přenos jistě uvede např. server Spaceweather.com. Informace k zatmění najdete např. na Timeanddate.com. Nezapomeňte, že v již letos v létě nás čeká mimořádné úplné zatmění, 27. července projde Měsíc středem zemského stínu! Informace najdete ve speciální sekci našeho webu.

Planety:
Neptun
(8 mag) je už večer jen nízko nad jihozápadem. Uran (5,8 mag) je po setmění nad jihem. Planety budou obtížně k nalezení pro svit Měsíce kolem úplňku.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,2 mag). 30. ledna ráno proběhne zatmění Ganymédu (zač. 4:48 SEČ, končí 6:36) a přechod Európy (končí 5:04). 4. února ráno v 6:03 začíná zatmění Ió. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 30. ledna v 5:50 SEČ, 1. února v 7:25 a 4. února v 5:00.

Aktivita Slunce je velmi nízká, je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Vícenásobné hvězdy u sigmy Orionis

Struve 761 a 762 (sigma Ori) Autor: Peter Wienerroither
Struve 761 a 762 (sigma Ori)
Autor: Peter Wienerroither
Aktuální díl pořadu Noční obloha nás zavede jen kousek pod pás Oriona, kde najdeme krásnou čtyřhvězdu, sigmu Orionis. Celou čtveřici hvězd zde rozlišíme poměrně snadno pomocí dalekohledu. Hvězdný katalog vícenásobných systémů Struve jí eviduje pod číslem 762. A hned vedle ní, jak je vidět i na vedlejším obrázku, najdeme ještě systém Struve 761, kde snadno odhalíme další tři hvězdy (a slabou nedalekou čtvrtou). Tak to zkuste. Hledat můžeme od levé části pásu Oriona, od hvězdy Alnitak (zety Orionis), s nedaleko ležící mlhovinou Plamínek. Sigma leží kolmo na pás Oriona jižním směrem.

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) 9. ledna 2018 Autor: Gerald Rhemann
Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) 9. ledna 2018
Autor: Gerald Rhemann
Tato slabá kometa nám v posledních týdnech předvádí fascinující divadlo, především v podání fotografií a animací několika výtečných astrofotografů, jakými jsou Michael Jäger, který ji fotí z Rakouska, nebo Gerald Rhemann, který má na focení pronajat přístroj v Namibijské farmě Tivoli.  
V těchto dnech se kometa přibližuje hvězdokupě Plejády, ovšem i fotograficky to bude výzva je vedle sebe zachytit. Kometa bude pár stupňů daleko a je hodně slabá. Sama kometa má intenzivně modrý vzhled, což naznačuje převahu ionizovaného oxidu uhelnatého v okolí. Ten je pak odfukován slunečním větrem a tvoří nádherné struktury modrého iontového ohonu. Podle animací je patrné, že kometa se zřejmě rychle točí a vybrané aktivní oblasti jejího jádra zásobují ohon novými částicemi.

Kosmonautika

  • Středa 24. ledna se zapsala do dějin SpaceX, protože konečně ožilo všech 27 motorů rakety Falcon Heavy.  Statický zážeh trval snad jen kolem pěti sekund, ale i tak šlo o impozantní podívanou a již se nemůžeme dočkat samotného startu rakety. Podle Elona Muska by k němu mohlo dojít v horizontu týdne, nebo dvou. Analýza dat ukázala, že statický zážeh byl úspěšný. Jestli byl poslední, a už se poletí, to se dozvíme doufejme brzy. Přejme raketě pokud možno bezproblémový start.
  • Společnost Rocket Lab nás překvapila, když kromě plánovaných nanosatelitů byl na palubě i zkušební horní urychlovací stupeň a jedna družice ve tvaru lesklého mnohostěnu, Humanity Star (Hvězda Lidstva). Létá na polární dráze a měla by jít vidět okem. U nás však nastanou vhodné přelety až v březnu.
  • Napínavý byl start rakety Ariane 5 s družicemi Al Yah 3 a SES-14. Během práce druhého stupně došlo ke ztrátě telemetrie a Arianespace prohlásila start za neúspěšný. O několik hodin později však vyšlo najevo, že raketa nějakým způsobem přeci jen pracovala, protože obě družice se dostaly na oběžnou dráhu, byť jinou, než plánovanou. Díky vlastním motorům by se družice měly být schopny dostat na plánovanou pozici, ale omezí to nejspíš jejich životnost (odhadem nejméně o polovinu z původních 15 let). Podle posledních dostupných údajů je zřejmé, že již první stupeň neletěl podle plánu, ale odchýlil se z očekávané trajektorie a na to zřejmě nějakým způsobem reagoval druhý stupeň.
  • Čína pokračuje v úspěšných startech. Tentokrát vypustila pomocí rakety CZ-2C tři družice Yaogan.
  • Vzhledem k tomu, že v pátek 26. ledna došlo na druhé rampě LC-40 k úspěšnému statickému zážehu Falconu 9 pro misi SES-16/GovSat-1, vypadá to na brzký další start SpaceX. První pokus je v plánu 30. ledna s horší předpovědí počasí a zálohou o den později s mnohem lepším počasím.
  • 1. února má z Vostočného odstartovat raketa Sojuz 2-1a s družicemi Kanopus-V (č. 3 a č. 4), Auriga a S-Net-1 až 4.
  • Na ISS se uskutečnil výstup dvou amerických astronautů do kosmu, ale jejich snaha o výměnu úchopové koncovky (Latching End Effector-B) na staničním rameni Canadarm2 nebyla úspěšná a tak se další výstup plánuje na 29. ledna. 2. února se do kosmu podívají i dva Rusové.
  • Start rakety chystá v týdnu ještě Čína a Japonsko.

Výročí

  • 30. ledna 2013 (5 let) vypustila Jižní Korea úspěšně první orbitální verzi rakety Korea Space Launch Vehicle (KSLV), zvanou též Naro-1. Vypuštění se povedlo až na třetí pokus, předchozí v letech 2009 a 2010 nebyly úspěšné. Na orbitu vyslala zkušební družici Science and Technology Satellite 2C.
  • 1. února 1958 (60 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu Von Brauna první americká družice Explorer 1. USA sice prohrály se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země objeveny radiační pásy, dnes nazývané Van Allenovy. Jsou zde zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.
  • 1. února 2003 (15 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě za poznáním.

Výhled na příští týden    

  • Ranní Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Velká kometa 1843 (objev)
  • Výročí: Thomas David Anderson, jasné novy
  • Výročí: Jules Verne

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Explorer 1, Naro-1, Raketoplán Columbia, STS-107, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »