Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2020

5. vesmírný týden 2020

Maa oblohy 29. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 2. února ve 2:42 SEČ. Jeho dorůstající srpek se potká s výraznou Venuší v úterý 28. ledna. V tento den bude Venuše a Neptun v okolí hvězdy fí Aquarii, každá planeta na opačnou stranu od hvězdy.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde dojde v pondělí k její konjunkci se slabým Neptunem (7,9 mag); planety bude dělit jen deset úhlových minut. Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je velmi nízká. Zpestření přinesl až víkend, kdy se daly pozorovat dvě aktivní oblasti z dvou cyklů sluneční aktivity. Uprostřed kotouče se nacházely dvě skvrnky z doznívajícího cyklu aktivity a nová oblast se vynořila u východního okraje. Jak se skvrny vyvíjí si můžeme kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) potěšila pozorovatele, kteří si našli těch několik míst s jasnou oblohou. Noci byly během týdne tmavé a pohled na kometu nedaleko dvojité hvězdokupy (NGC 869 & 884) v Perseu patřil k pěkným zážitkům. Nyní ji stále najdeme poblíž hvězdokup „há a chí“ a sune se jen pomalu den za dnem směrem ke Kasijopeji.

Kosmonautika

Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Po dvojici dam Meirové a Kochové vystoupili také Luca Parmitano a Andrew Morgan k přístroji AMS-02. Podařilo se jim dokončit opravu chlazení a provedli i další drobná vylepšení. Výsledkem je mimo jiné nejdelší pobyt evropského kosmonauta ve vesmíru a již 7. výstup do kosmu během jedné mise pro Američana.

Přípravy na start evropské sondy Solar Orbiter vrcholí. Na Floridě se musí doladit raketa Atlas V a pak by již nic nemělo bránit startu plánovanému na 6. únor.

NASA 30. ledna ukončí misi infračerveného vesmírného dalekohledu Spitzer. U tohoto typu dalekohledů vždy probíhá kratší hlavní fáze, kdy má k dispozici chladící médium a pak pokud to jde, dlouhá fáze bez chlazení, což byl i případ Spitzera, který vydržel 16 let. Důvodem ukončení misí bývá problém s přístroji, gyroskopy nebo financování. Zde je to hlavně financování. NASA potřebuje peníze pro dokončení a vypuštění lídra infračervené astronomie v podobě dalekohledu Jamese Webba.

Z plánovaných startů připomeňme především start Falconu 9 s družicemi Starlink, který by měl proběhnout v pondělí 27. ledna v 15:49 SEČ.

Výročí

29. ledna 1880 (140 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (85 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • start evropské sondy Solar Orbiter
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »