Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2021

5. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 3. února 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 2. do 7. 2. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Neptun, vysoko nad jihem Uran a Mars. Slabý Merkur směřuje k dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní oblohu se dostává slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Probíhají výstupy z ISS do volného kosmu. SpaceX odložila start Falconu 9 kvůli počasí. Má také problémy s povolením testů Starship. Očekáváme start Sojuzu z Plesecku. Před 50 lety zanikl nad Argentinou Saljut 7. Před 90 lety se narodil český astronom Ladislav Sehnal a před 115 lety se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. února v 18:37 SEČ. 7. února krátce před 5:30 SEČ lze zaznamenat výstup hvězdy omikron Ophiuchi (5,1 mag) ze zákrytu za neosvětlenou stranou Měsíce.

Planety:
Na večerní obloze zůstává výrazný Mars (0,4 mag), jeho kotouček už má ale titěrných 8 úhlových vteřin. Nedaleký Uran (5,8 mag) se dá najít poměrně snadno, ale teprve při zvětšení rozeznáme, že jde o kotouček asi 2× menší než Mars. Neptun (7,9 mag) je večer po setmění už méně než 15 stupňů nad jihozápadem. Merkur byl za výjimečných podmínek vidět i na večerní obloze, ale teď už jeho slábnoucí a poměrně velký srpek směřuje k dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 8. února.

Aktivita Slunce je velmi nízká a Slunce se od skvrn úplně vyčistilo. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

V týdnu se možná podíváme na kometu C/2021 A2 (NEOWISE). Dobrá příležitost bude zřejmě již v neděli 31. ledna večer. Kometa bude však nízko a tak zřejmě budeme muset čekat na další vyjasnění, kdy bude vidět výše nad obzorem. Nyní se pohybuje Lodní zádí směrem k Jednorožci. 1. února navštíví hvězdokupy M46+M47. 

Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ Autor: Guide 9
Polohy komety C/2021 A2 (NEOWISE) v první polovině února 2021 vždy ve 21:30 SEČ
Autor: Guide 9

Kosmonautika

V týdnu proběhl výstup do volného kosmu na ISS (americká EVA-69). Nyní nás čeká EVA-70 a bude se pokračovat v instalaci kabelů modulu Bartolomeo u evropského modulu Columbus. Z toho důvodu, že se pracuje poblíž připojovacího modulu PMA-2, byl na snímcích vidět i Crew Dragon.

29. ledna vynesla čínská raketa CZ-4C další tři družice série Yaogan (tajné družice).

Start rakety Falcon 9 v rámci mise Starlink L17 se odložil z 31. ledna na pozdější termín, až se umoudří počasí. Dá se očekávat i posun startu Starlink L18, který byl zatím v plánu 4. února.

Z Plesecku má 2. února odstartovat raketa Sojuz-2.1b s vojenskou družicí typu Lotos/S1 (Kosmos 2549).

SpaceX má problémy z FAA (federálním úřadem pro letectví), který zatím neudělil povolení pro let testovací Starship SN9. Důvodem má být odchylka od schválených limitů pro let SN8, která možná neletěla přesně, jak měla a navíc přistála, jak víme, v podobě ohnivé koule. Dá se očekávat, že až si to s úředníky SpaceX vyjasní, let SN9 bude následovat. Mezitím se začala připravovat k testům na stolci i SN10.

Výročí

2. února 1886 (135 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.

4. února 1906 (115 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.

5. února 1931 (90 let) se narodil český astronom Ladislav Sehnal. Věnoval se nebeské mechanice se započtením vlivu negravitačních sil. V Ondřejově byl členem týmu, který spočítal dráhu prvního bolidu Příbram s přesně známými dráhovými parametry. Má velké zásluhy ve vývoji mikroakcelerometru MACEK, který se osvědčil mj. při letu na palubě raketoplánu. Použit byl i na družici Mimosa, na jejímž vývoji se podílel, ale tato družice po vypuštění nefungovala správně.

6. února 1991 (50 let) zanikla v atmosféře stanice Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir dočtete v archivu IAN (č. 322). O Saljutech pak psal seriál Ondřej Šamárek na Kosmonautix.cz.

7. února 1926 (95 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží. Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů. Historický let Voschodu-1 absolvoval 12./13. října 1964.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A2 na večerní obloze
  • výročí: Veněra 1
  • výročí: NEAR Shoemaker dosedla na Eros
  • výročí: Stardust (průlet kolem Tempel-1)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 7, Konstantin Feoktistov, Ladislav Sehnal, Clyde tombaugh, Ernst Zinner, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »