Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2011

50. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2011.

Měsíc je po úplňku. Pozorujeme všechny planety - večer především Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Za svítání vylézá i zjasňující Merkur. Nastává maximum aktivního meteorického roje Geminid. Blíží se večerní přelety ISS. V perihelu bude jasná Kreutzova kometa Lovejoy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. prosince 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 18. prosince. Víkend jej zastihne poblíž Marsu.

Planety:
Na obloze je tento týden možné pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, kde už nebude vadit svit Měsíce. Za ranního svítání nám na jihovýchodě svítí Merkur.

Jupiter (-2,7 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem po 20. hodině.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12.12. 21:06   13.12. Ganyméd přechod konec 16:40, stín 19:00-20:52
13.12. 16:57   13.12. Európa přechod měsíc 21:33-24:00, stín 23:38-2:03
14.12. 22:44   14.12. Ió zákryt začátek 1:04
15.12. 18:36   14.12. Ió přechod měsíc 22:14-0:24, stín 23:18-1:28
17.12. 0:23   15.12. Európa zákryt zač. 15:53, zatmění kon. 20:32
17.12. 20:14   15.12. Ió zákryt zač. 19:31, zatmění kon. 22:44
18.12. 16:06   16.12. Ió přechod měsíc 16:41-18:51, stín 17:47-19:57
      17.12. Ió zatmění konec 17:13
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) je večer stále nízko nad jihozápadem, viditelnost se mírně zlepšuje. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 12".
Mars (0,5 mag) v souhvězdí Lva vychází už před půlnocí a vrcholí téměř 50° vysoko kolem půl šesté ráno. Kotouček má úhlovou velikost lehce pod 8", což není ideální, přesto umožňuje při ideálních podmínkách nad ránem vykoukat nějaké detaily. Pozorovatelé hlásí polární čepičku a přiléhající tmavší oblast. Ze světa se nebojí reportovat dokonce oblaka nad Olympus Mons.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 5,5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce téměř 30°. Prstence už jsou pěkně rozevřené a v tomto období je také dobře patrný stín planety na prstencích.
Merkur (od 0,8 mag v pondělí do -0,2 mag v neděli) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Jeho viditelnost se tedy postupně zlepšovat především díky rostoucí jasnosti. Zpočátku bude ve fázi srpku a ta se změní až do pomyslné "poslední čtvrti", jak ji známe u Měsíce. Velikostí kotoučku se bude podobat Marsu (7").

Maximum meteorického roje Geminid připadá letos poněkud nešťastně do poúplňkových nocí. Konkrétně letošní Geminidy mají nejvíce padat 14. prosince. Měsíc vychází už po 20. hodině a radiant je v té době jen kolem 25° nad obzorem. Ideální pozorovací čas tedy připadá na dobu po půlnoci a to s Měsícem asi 30° od radiantu.
Pozitivní na Geminidách je, že padají ve velkém počtu a řada jich bude jasných, takže stojí za to je pozorovat i za svitu Měsíce. Stačí si vhodně vybrat stanoviště, například vysoko v horách a Měsíc si schovat za stromy. Podrobnosti o Geminidách.

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) patřící do Kreutzovy rodiny komet se rapidně přibližuje ke Slunci. Tento týden nám pěkný pohled na ni (doufejme) poskytnou korónografy sond STEREO a SOHO. Perihelem projde kometa kolem půlnoci z 15. na 16. prosince. Předpovědi jasu se pohybují v maximu kolem -5 mag. Zdá se nejpravděpodobnější, že jádro se v blízkosti Slunce rozpadne a vypaří. Jen velké komety (např. 1882, 1965) dokáží přežít takový průlet.
Kometa Lovejoy se zřejmě stane dobře prozkoumanou Kreutzovou kometou. Díky tomu, že byla objevena ještě před vlétnutím do zorného pole korónografů, bude mnohem lépe známa její dráha. A především díky českému týmu pozorovatelů kolem argentinského dalekohledu FRAM bude zase velmi dobře zdokumentováno její chování den po dni ve vizuálním oboru i v červeném filtru, zachycujícím produkci prachu. Neméně podstatný bude přínos v přesné astrometrii komety, která umožní určit lépe než u jiných i její dráhu. O FRAMu, pozorováních komety i aktuálním vývoji brzy vydáme speciální článek.
Na závěr ještě doporučení, kdy přibližně vstoupí kometa do zorného pole jednotlivých korónografů:
STEREO-B: 11. 12. kolem 13:30,
STEREO-A: 12. 12. kolem 14:30,
SOHO/LASCO C3: 13. 12. kolem 20:30.

Slunce je neustále pokryto skvrnami. Neklamný to důkaz jeho zvýšené aktivity. Pokud jde o silnější erupce, potom můžeme říci, že je naopak celkem klidné.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS probíhají pouze ve dne nebo ve stínu Země, pouze o víkendu začínají nízké večerní přelety. Za zmínku stojí pokračující blízká setkání s Měsícem tento týden, ale to bude třeba trefit přímo transit před měsíčním kotoučem. Výhodný přechod ISS před Měsícem nastane například v úterý 13. 12. po 20:48, kdy čára přechodu vede přes Plzeň, jihovýchod Prahy, Poděbrady a Náchod. Podobně ve čtvrtek před 22:10 vede čára od Aše přes Ostrov, Žatec, Louny, Roudnici nad Labem, Mladou Boleslav, Jičín a Hronov.
Podrobněji si tento a podobné přechody můžete upřesnit pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 17. prosince se na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně chystá druhý start rakety Sojuz ve verzi STA/Fregat. Podle označení jde tedy o novější typ rakety Sojuz startující z Francouzské Guayany, kde díky rotaci Země má vyšší nosnost, než z Bajkonuru. Na oběžnou dráhu mají být vyneseny satelity Pléiades HR-1, ELISA 1-4 a SSOT.
     
  • Během úplného zatmění Měsíce se na jeho povrch zaměřil i Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Podle toho, jak rychle budou horniny a prach chladnout, mohou vědci studovat složení měsíčních hornin.
     
  • Opportunity nalezla na valu kráteru Endeavour drobnou žílu čistého sádrovce. To je na Marsu ojedinělý objev. Na Zemi je výskyt podobně čistých žil běžný, na Marsu byl podobný jev spatřen poprvé. Prohlédněte si obrazovou galerii.
     
  • Fobos-Grunt se nejspíš převaluje na své dráze, protože mění jasnost, jak je patrné i na videu mezi hvězdami psí a omi Capricorni. Hvězdy se nachází ve spodní části souhvězdí a mají jasnost kolem 4 mag, sonda je tedy hodně jasná. Zánik v hustých vrstvách atmosféry je očekáván zhruba v první polovině ledna. Přelety sondy budou od nás vidět kolem Štědrého dne.
     

Výročí

  • 12. prosince 1961 (50 let) odstartoval satelit OSCAR-1. V historii kosmonautiky zaujímá významnou pozici, ačkoli jeho mise trvala pouze 22 dnů. Jednalo se totiž o první "přívažek", totiž druhý satelit vypuštěný zároveň s jinou družicí, který se posléze dostal na samostatnou dráhu a jak zkratka projektu napovídá (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio), mohli jej kontaktovat radioamatéři z celého světa.
     
  • 14. prosince 1546 (465 let) se narodil významný astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 410 let, jak bylo uvedeno v týdenním přehledu č. 43.
     
  • 15. prosince 1966 (45 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.
     
  • 16. prosince 1826 (185 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.
     

Výhled na příští týden:

  • zimní slunovrat 22. 12. v 6:30 SEČ
  • start Sojuzu TMA-03M s druhou tříčlennou posádkou k ISS
  • meteory roje Ursid?

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

Měsíc




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Donati, Janus, Tycho Brahe, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »