Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2013

50. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno kolem 14. prosince lze spatřit výrazný roj Geminid. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Čína dorazila na oběžnou dráhu Měsíce a chystá přistání. Začínají večerní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 9. prosince. Bude tedy zářit stále déle do noci, ale rána zůstávají nakloněna sledování meteorů nebo komet, kterým měsíční svit vadí. Večery můžeme naopak věnovat detailům na povrchu souputníka, protože budou dobře vidět poblíž hranice dne a noci, která postupuje středem měsíčního kotouče.

 

Planety:
Venuše (−4,7 mag) má nyní maximální jasnost. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu.
Jupiter (−2,6 mag) začíná být viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci.
Mars (1,1 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny, kdy je celkem vysoko v souhvězdí Panny. Saturn (0,6 mag) je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 12. 21:10   9. 12. Europa zatmění zač. 20:32
Kallisto zatmění konec 21:22
11. 12. 7:05   10. 12. Ganymed zatmění zač. 6:13
12. 12. 22:50   11. 12. Europa přechod měsíce končí 19:29
14. 12. 4:35   13. 12. Io přechod stínu 5:02–7:16
Io přechod měsíc 5:36–7:51
15. 12. 0:25   13. 12. Ganymed přechod stínu 20:15–23:23
Ganymed přechod měsíc 22:31–(1:42)
15. 12. 20:20   14. 12. Io přechod stínu 23:30–(1:45)
Io přechod měsíc (0:02–2:17)
16. 12. 6:10   15. 12. Europa přechod stínu 4:49–7:30
Europa přechod měsíc 5:54–8:37
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy vládne ranní obloze. Pohybuje se mezi souhvězdím Severní koruny a květináčem Herkula. Stále by se měla jevit jasnější než blízká kulová hvězdokupa M13 a měla by být tedy viditelná pouhým okem. Ohon je v triedru patrný v délce několika stupňů. Kometa je velmi fotogenická.

Maximum meteorického roje Geminid připadá letos na sobotu 14. prosince. Ráno před svítáním ještě neruší Měsíc. Protože jde o nejbohatší meteorický roj z celého roku, vyplatí se jej pozorovat v ranních hodinách kolem 14. prosince. Maximum bývá plošší, to znamená, že meteorů létá hodně i v nocích kolem maxima. Geminidy jsou pomalejší, než letní Perseidy a početnější. Frekvence pravidelně přesahuje 100 meteorů za hodinu. Ty ale padají ve sprškách, takže třeba čtvrt hodiny nemusí padnout v zorném poli pozorovatele ani jediný a potom i několik za minutu, za dvě. Připomeňme ještě, že stopy meteorů se zdánlivě sbíhají poblíž jasných hvězd Castor a Pollux v Blížencích, ale "padající hvězdy" jsou vidět po celé obloze. Jestliže dorazí zimní inverze, vřele doporučuji vyrazit do hor a vychutnat si tento opravdu pěkný zimní roj.
Meteorický roj Andromedid podle zpráv z víkendu zvýšil nečekaně svoji aktivitu. Zkontrolovat si to kvůli počasí nemůžeme, ale aktivita byla v neděli na úrovni 20 meteorů za hodinu. Uvidíme, jaké budou další zprávy. Roj je známý tím, že vznikl rozpadem komety Biela v 19. století a způsobil tehdy krásné meteorické deště.

Aktivita Slunce se mírně zvýšila, stále však není jasné, zda bude ještě vyšší, jak naznačovaly erupce viditelné z odvrácené polokoule na přelomu měsíce. Erupce, které byly v posledních dnech zaznamenány, byly vyprodukovány oblastmi, které už zapadají, nebo nejsou příliš aktivní. Skvrn je spíše menší množství. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS začínají tento týden na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čínská sonda s měsíčním vozítkem Chang'e 3 dorazila na oběžnou dráhu kolem Měsíce a koncem týdne se chystá k přistání na jeho povrchu. Sledujte proto aktuality na našem webu.
     
  • V minulém týdnu se konečně zdařil start vylepšené verze soukromé rakety Falcon 9 s družicí SES-8. Ta zakotví na geostacionární dráze jako TV satelit pro jihovýchodní Asii.
     

Výročí:

  • 11. prosince 1993 (20 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Zimní slunovrat
  • Start observatoře GAIA
  • Výročí: Apollo 8

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Obloha


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »