Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2013

50. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno kolem 14. prosince lze spatřit výrazný roj Geminid. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Čína dorazila na oběžnou dráhu Měsíce a chystá přistání. Začínají večerní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 9. prosince. Bude tedy zářit stále déle do noci, ale rána zůstávají nakloněna sledování meteorů nebo komet, kterým měsíční svit vadí. Večery můžeme naopak věnovat detailům na povrchu souputníka, protože budou dobře vidět poblíž hranice dne a noci, která postupuje středem měsíčního kotouče.

 

Planety:
Venuše (−4,7 mag) má nyní maximální jasnost. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu.
Jupiter (−2,6 mag) začíná být viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci.
Mars (1,1 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny, kdy je celkem vysoko v souhvězdí Panny. Saturn (0,6 mag) je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 12. 21:10   9. 12. Europa zatmění zač. 20:32
Kallisto zatmění konec 21:22
11. 12. 7:05   10. 12. Ganymed zatmění zač. 6:13
12. 12. 22:50   11. 12. Europa přechod měsíce končí 19:29
14. 12. 4:35   13. 12. Io přechod stínu 5:02–7:16
Io přechod měsíc 5:36–7:51
15. 12. 0:25   13. 12. Ganymed přechod stínu 20:15–23:23
Ganymed přechod měsíc 22:31–(1:42)
15. 12. 20:20   14. 12. Io přechod stínu 23:30–(1:45)
Io přechod měsíc (0:02–2:17)
16. 12. 6:10   15. 12. Europa přechod stínu 4:49–7:30
Europa přechod měsíc 5:54–8:37
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy vládne ranní obloze. Pohybuje se mezi souhvězdím Severní koruny a květináčem Herkula. Stále by se měla jevit jasnější než blízká kulová hvězdokupa M13 a měla by být tedy viditelná pouhým okem. Ohon je v triedru patrný v délce několika stupňů. Kometa je velmi fotogenická.

Maximum meteorického roje Geminid připadá letos na sobotu 14. prosince. Ráno před svítáním ještě neruší Měsíc. Protože jde o nejbohatší meteorický roj z celého roku, vyplatí se jej pozorovat v ranních hodinách kolem 14. prosince. Maximum bývá plošší, to znamená, že meteorů létá hodně i v nocích kolem maxima. Geminidy jsou pomalejší, než letní Perseidy a početnější. Frekvence pravidelně přesahuje 100 meteorů za hodinu. Ty ale padají ve sprškách, takže třeba čtvrt hodiny nemusí padnout v zorném poli pozorovatele ani jediný a potom i několik za minutu, za dvě. Připomeňme ještě, že stopy meteorů se zdánlivě sbíhají poblíž jasných hvězd Castor a Pollux v Blížencích, ale "padající hvězdy" jsou vidět po celé obloze. Jestliže dorazí zimní inverze, vřele doporučuji vyrazit do hor a vychutnat si tento opravdu pěkný zimní roj.
Meteorický roj Andromedid podle zpráv z víkendu zvýšil nečekaně svoji aktivitu. Zkontrolovat si to kvůli počasí nemůžeme, ale aktivita byla v neděli na úrovni 20 meteorů za hodinu. Uvidíme, jaké budou další zprávy. Roj je známý tím, že vznikl rozpadem komety Biela v 19. století a způsobil tehdy krásné meteorické deště.

Aktivita Slunce se mírně zvýšila, stále však není jasné, zda bude ještě vyšší, jak naznačovaly erupce viditelné z odvrácené polokoule na přelomu měsíce. Erupce, které byly v posledních dnech zaznamenány, byly vyprodukovány oblastmi, které už zapadají, nebo nejsou příliš aktivní. Skvrn je spíše menší množství. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS začínají tento týden na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čínská sonda s měsíčním vozítkem Chang'e 3 dorazila na oběžnou dráhu kolem Měsíce a koncem týdne se chystá k přistání na jeho povrchu. Sledujte proto aktuality na našem webu.
     
  • V minulém týdnu se konečně zdařil start vylepšené verze soukromé rakety Falcon 9 s družicí SES-8. Ta zakotví na geostacionární dráze jako TV satelit pro jihovýchodní Asii.
     

Výročí:

  • 11. prosince 1993 (20 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Zimní slunovrat
  • Start observatoře GAIA
  • Výročí: Apollo 8

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Obloha


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »