Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2013

50. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno kolem 14. prosince lze spatřit výrazný roj Geminid. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Čína dorazila na oběžnou dráhu Měsíce a chystá přistání. Začínají večerní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 9. prosince. Bude tedy zářit stále déle do noci, ale rána zůstávají nakloněna sledování meteorů nebo komet, kterým měsíční svit vadí. Večery můžeme naopak věnovat detailům na povrchu souputníka, protože budou dobře vidět poblíž hranice dne a noci, která postupuje středem měsíčního kotouče.

 

Planety:
Venuše (−4,7 mag) má nyní maximální jasnost. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu.
Jupiter (−2,6 mag) začíná být viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci.
Mars (1,1 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny, kdy je celkem vysoko v souhvězdí Panny. Saturn (0,6 mag) je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 12. 21:10   9. 12. Europa zatmění zač. 20:32
Kallisto zatmění konec 21:22
11. 12. 7:05   10. 12. Ganymed zatmění zač. 6:13
12. 12. 22:50   11. 12. Europa přechod měsíce končí 19:29
14. 12. 4:35   13. 12. Io přechod stínu 5:02–7:16
Io přechod měsíc 5:36–7:51
15. 12. 0:25   13. 12. Ganymed přechod stínu 20:15–23:23
Ganymed přechod měsíc 22:31–(1:42)
15. 12. 20:20   14. 12. Io přechod stínu 23:30–(1:45)
Io přechod měsíc (0:02–2:17)
16. 12. 6:10   15. 12. Europa přechod stínu 4:49–7:30
Europa přechod měsíc 5:54–8:37
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy vládne ranní obloze. Pohybuje se mezi souhvězdím Severní koruny a květináčem Herkula. Stále by se měla jevit jasnější než blízká kulová hvězdokupa M13 a měla by být tedy viditelná pouhým okem. Ohon je v triedru patrný v délce několika stupňů. Kometa je velmi fotogenická.

Maximum meteorického roje Geminid připadá letos na sobotu 14. prosince. Ráno před svítáním ještě neruší Měsíc. Protože jde o nejbohatší meteorický roj z celého roku, vyplatí se jej pozorovat v ranních hodinách kolem 14. prosince. Maximum bývá plošší, to znamená, že meteorů létá hodně i v nocích kolem maxima. Geminidy jsou pomalejší, než letní Perseidy a početnější. Frekvence pravidelně přesahuje 100 meteorů za hodinu. Ty ale padají ve sprškách, takže třeba čtvrt hodiny nemusí padnout v zorném poli pozorovatele ani jediný a potom i několik za minutu, za dvě. Připomeňme ještě, že stopy meteorů se zdánlivě sbíhají poblíž jasných hvězd Castor a Pollux v Blížencích, ale "padající hvězdy" jsou vidět po celé obloze. Jestliže dorazí zimní inverze, vřele doporučuji vyrazit do hor a vychutnat si tento opravdu pěkný zimní roj.
Meteorický roj Andromedid podle zpráv z víkendu zvýšil nečekaně svoji aktivitu. Zkontrolovat si to kvůli počasí nemůžeme, ale aktivita byla v neděli na úrovni 20 meteorů za hodinu. Uvidíme, jaké budou další zprávy. Roj je známý tím, že vznikl rozpadem komety Biela v 19. století a způsobil tehdy krásné meteorické deště.

Aktivita Slunce se mírně zvýšila, stále však není jasné, zda bude ještě vyšší, jak naznačovaly erupce viditelné z odvrácené polokoule na přelomu měsíce. Erupce, které byly v posledních dnech zaznamenány, byly vyprodukovány oblastmi, které už zapadají, nebo nejsou příliš aktivní. Skvrn je spíše menší množství. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS začínají tento týden na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čínská sonda s měsíčním vozítkem Chang'e 3 dorazila na oběžnou dráhu kolem Měsíce a koncem týdne se chystá k přistání na jeho povrchu. Sledujte proto aktuality na našem webu.
     
  • V minulém týdnu se konečně zdařil start vylepšené verze soukromé rakety Falcon 9 s družicí SES-8. Ta zakotví na geostacionární dráze jako TV satelit pro jihovýchodní Asii.
     

Výročí:

  • 11. prosince 1993 (20 let) byl robotickou rukou raketoplánu Endeavour umístěn zpět na oběžnou dráhu opravený Hubbleův dalekohled. Ten byl, jak je všeobecně známo, vynesen do vesmíru v roce 1990, avšak záhy po startu se ukázaly některé neduhy a bohužel ten nejhorší způsobila výrobní vada primárního zrcadla. Mise STS-61 Endeavour v roce 1993 navrátila Hubbleovi ostrý zrak a stala se základem k revoluci v astronomii následujících 20 let. Díky servisním misím amerických raketoplánů, z nichž poslední proběhla v roce 2009, je HST v perfektním stavu a navíc výrazně modernější, než jsme mohli jen doufat v době jeho vypuštění.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk
  • Zimní slunovrat
  • Start observatoře GAIA
  • Výročí: Apollo 8

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Obloha


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »