Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické desetiminutovky – duben

Astronomické desetiminutovky – duben

Galaxie NGC 4565 přezdívaná podle svého tvaru Jehlová byla takto zachycena pomocí 125mm refraktoru barevnou kamerou ASI533MMC.
Autor: Václav Kubeš

Také v dubnu tu máme přehled souhvězdí a zajímavých objektů v nich od studentů z turnovského astronomického kroužku, kteří si přezdívají Astrocrew. Noci se již rychle zkracují, ale pořád ještě platí, že se nám naskýtá pohled na souhvězdí nejméně tří ročních období. Večer zapadají typické objekty zimy, jako je Orion nebo jasný Sirius. Hlavní doménou oblohy jsou jarní souhvězdí a k tomu se přidává vysoko na obloze Velká medvědice. A všude je nepřeberné množství galaxií. Ráno už se dá pohodlně pozorovat letní objekty v nejkrásnějších partiích Mléčné dráhy. Nezapomeňte také, že od druhé dubnové dekády začíná nejlepší viditelnost planety Merkur a kolem 22. 4. maximum meteorického roje Lyridy.

Pro začínající pozorovatele má dubnová obloha hned několik bonusů. Především se již občas dají zažít noci, kdy nepadá teplota pod bod mrazu. Přitom ale ještě můžeme nad západem spatřit známá a možná i nejhezčí souhvězdí zimní oblohy. Na rozloučení čekají Plejády v Býku, Velká mlhovina M42 v Orionu nebo jasný Sirius ve Velkém psu. 

Během dubna se nad obzorem objeví také planeta Merkur. Zhruba od 10. dubna jej budeme moci sledovat jako stále výše, a protože bude také velmi jasný, nemělo by jeho pozorování činit potíže, a to i pouhým okem. Nad západem až severozápadem bude připomínat asi jedinou takto jasnou hvězdu, která tam bude okem viditelná. 

Souhvězdí Oriona v dubnu pomalu mizí z oblohy Autor: Stellarium
Souhvězdí Oriona v dubnu pomalu mizí z oblohy
Autor: Stellarium
Žezlo nejjasnější hvězdy viditelné části oblohy postupně převezme po Siriu hvězda Arcturus v souhvězdí Pastýře. Tato hvězda je červeným obrem vzdáleným 36 světelných roků. Pastýř drží symbolicky v rukou vodítka Honicích psů. Toto souhvězdí, které v praxi tvoří dvě hvězdy (ta nejjasnější je Cor Caroli, tedy srdce Karlovo), obsahuje mnoho krásných galaxií. Díky rozparcelování oblohy se do něj vešla i známá Vírová galaxie M51, která leží velmi blízko oji Velkého vozu. Toto souhvězdí si podobně uzmulo pro sebe i kulovou hvězdokupu M3, která je zase poblíž Pastýře.

Ráno stoupá vysoko letní trojúhelník a tedy i radiant meteorického roje Lyridy
Ráno stoupá vysoko letní trojúhelník a tedy i radiant meteorického roje Lyridy
Pod Honicími psy je nevýrazné souhvězdí Vlasů Bereniky. Na obloze jej ale najdeme snadno za zadní částí Lva, protože zde září skupinka hvězd Melotte 111. Dalekohledem zde opět odhalíme velmi mnoho galaxií. Krásné jsou například Jehlová galaxie NGC 4565 nebo galaxie s černým okem uvnitř M64. Milovníky kulových hvězdokup potěší i objekt M53. Nachází se zde i obří kupa galaxií Coma cluster s asi tisícovkou členů.

Prošli jsme méně známá souhvězdí, a přitom jarní obloha – to jsou pro mnohé Panna a její kupa galaxií, nebo Lev s jeho skupinkami galaxií. Právě v Panně je nejbližší velká kupa galaxií. Najdeme zde třeba známou M87, kde byla poprvé přímo zobrazena černá díra pomocí sítě radioteleskopů Event Horizon Telescope.

Rozsáhlé souhvězdí Hydry se táhne od Raka až k souhvězdím letní oblohy. Autor: Stellarium
Rozsáhlé souhvězdí Hydry se táhne od Raka až k souhvězdím letní oblohy.
Autor: Stellarium
V souhvězdí Hydry najdeme pod její hlavou výraznou otevřenou hvězdokupu M48 a protože toto souhvězdí je opravdu velmi rozsáhlé, defiluje nám před očima většinu noci.

Souhvězdí typická pro podzimní oblohu se plazí v lepším případě poblíž severního obzoru. Patří se Kasijopea, Perseus nebo Andromeda, která je opravdu obtížně pozorovatelná.

Andromeda je v dubnu obtížně viditelná Autor: Stellarium/Antonín Vřešťál
Andromeda je v dubnu obtížně viditelná
Autor: Stellarium/Antonín Vřešťál

Děkujeme, že se díváte na naše astronomické desetiminutovky. Budeme rádi za vaše připomínky pod videem. Pokud se vám podaří něco pozorovat nebo jste se dověděli něco zajímavého, budeme rádi, když se s námi podělíte.

Terezie Toušová – komentář
Antonín Vřešťál – střih
Daniel Kurtin – scénář




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »