Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomické desetiminutovky – duben

Astronomické desetiminutovky – duben

Galaxie NGC 4565 přezdívaná podle svého tvaru Jehlová byla takto zachycena pomocí 125mm refraktoru barevnou kamerou ASI533MMC.
Autor: Václav Kubeš

Také v dubnu tu máme přehled souhvězdí a zajímavých objektů v nich od studentů z turnovského astronomického kroužku, kteří si přezdívají Astrocrew. Noci se již rychle zkracují, ale pořád ještě platí, že se nám naskýtá pohled na souhvězdí nejméně tří ročních období. Večer zapadají typické objekty zimy, jako je Orion nebo jasný Sirius. Hlavní doménou oblohy jsou jarní souhvězdí a k tomu se přidává vysoko na obloze Velká medvědice. A všude je nepřeberné množství galaxií. Ráno už se dá pohodlně pozorovat letní objekty v nejkrásnějších partiích Mléčné dráhy. Nezapomeňte také, že od druhé dubnové dekády začíná nejlepší viditelnost planety Merkur a kolem 22. 4. maximum meteorického roje Lyridy.

Pro začínající pozorovatele má dubnová obloha hned několik bonusů. Především se již občas dají zažít noci, kdy nepadá teplota pod bod mrazu. Přitom ale ještě můžeme nad západem spatřit známá a možná i nejhezčí souhvězdí zimní oblohy. Na rozloučení čekají Plejády v Býku, Velká mlhovina M42 v Orionu nebo jasný Sirius ve Velkém psu. 

Během dubna se nad obzorem objeví také planeta Merkur. Zhruba od 10. dubna jej budeme moci sledovat jako stále výše, a protože bude také velmi jasný, nemělo by jeho pozorování činit potíže, a to i pouhým okem. Nad západem až severozápadem bude připomínat asi jedinou takto jasnou hvězdu, která tam bude okem viditelná. 

Souhvězdí Oriona v dubnu pomalu mizí z oblohy Autor: Stellarium
Souhvězdí Oriona v dubnu pomalu mizí z oblohy
Autor: Stellarium
Žezlo nejjasnější hvězdy viditelné části oblohy postupně převezme po Siriu hvězda Arcturus v souhvězdí Pastýře. Tato hvězda je červeným obrem vzdáleným 36 světelných roků. Pastýř drží symbolicky v rukou vodítka Honicích psů. Toto souhvězdí, které v praxi tvoří dvě hvězdy (ta nejjasnější je Cor Caroli, tedy srdce Karlovo), obsahuje mnoho krásných galaxií. Díky rozparcelování oblohy se do něj vešla i známá Vírová galaxie M51, která leží velmi blízko oji Velkého vozu. Toto souhvězdí si podobně uzmulo pro sebe i kulovou hvězdokupu M3, která je zase poblíž Pastýře.

Ráno stoupá vysoko letní trojúhelník a tedy i radiant meteorického roje Lyridy
Ráno stoupá vysoko letní trojúhelník a tedy i radiant meteorického roje Lyridy
Pod Honicími psy je nevýrazné souhvězdí Vlasů Bereniky. Na obloze jej ale najdeme snadno za zadní částí Lva, protože zde září skupinka hvězd Melotte 111. Dalekohledem zde opět odhalíme velmi mnoho galaxií. Krásné jsou například Jehlová galaxie NGC 4565 nebo galaxie s černým okem uvnitř M64. Milovníky kulových hvězdokup potěší i objekt M53. Nachází se zde i obří kupa galaxií Coma cluster s asi tisícovkou členů.

Prošli jsme méně známá souhvězdí, a přitom jarní obloha – to jsou pro mnohé Panna a její kupa galaxií, nebo Lev s jeho skupinkami galaxií. Právě v Panně je nejbližší velká kupa galaxií. Najdeme zde třeba známou M87, kde byla poprvé přímo zobrazena černá díra pomocí sítě radioteleskopů Event Horizon Telescope.

Rozsáhlé souhvězdí Hydry se táhne od Raka až k souhvězdím letní oblohy. Autor: Stellarium
Rozsáhlé souhvězdí Hydry se táhne od Raka až k souhvězdím letní oblohy.
Autor: Stellarium
V souhvězdí Hydry najdeme pod její hlavou výraznou otevřenou hvězdokupu M48 a protože toto souhvězdí je opravdu velmi rozsáhlé, defiluje nám před očima většinu noci.

Souhvězdí typická pro podzimní oblohu se plazí v lepším případě poblíž severního obzoru. Patří se Kasijopea, Perseus nebo Andromeda, která je opravdu obtížně pozorovatelná.

Andromeda je v dubnu obtížně viditelná Autor: Stellarium/Antonín Vřešťál
Andromeda je v dubnu obtížně viditelná
Autor: Stellarium/Antonín Vřešťál

Děkujeme, že se díváte na naše astronomické desetiminutovky. Budeme rádi za vaše připomínky pod videem. Pokud se vám podaří něco pozorovat nebo jste se dověděli něco zajímavého, budeme rádi, když se s námi podělíte.

Terezie Toušová – komentář
Antonín Vřešťál – střih
Daniel Kurtin – scénář




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Obloha, Astronomické desetiminutovky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »