Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2014

50. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 12. do 14. 12. 2014

Měsíc je po úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Večer se klube nad obzor Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Blíží se maximum meteorického roje Geminid. Ohlížíme se za nabitým týdnem kosmonautiky.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 14. prosince.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši – Večernici. Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 12. 23:40   9. 12. Europa přechod stínu 2:31–5:25
Europa přechod měsíc 4:51–7:46
Io přechod stínu 5:18–7:35
Io přechod měsíc 6:26–8:43
11. 12. 5:25   10. 12. Io zákryt konec 5:56
12. 12. 1:20   13. 12. Kallisto zatmění zač. 5:47
13. 12. 7:05   14. 12. Ganymed přechod stínu zač. 6:24
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále nízká, ačkoli během minulého týden se dočasně poněkud zvýšila s tím, jak přecházela aktivnější oblast, kde docházelo i k erupcím kategorie M. V tomto týdnu očekáváme návrat aktivních oblastí, z nichž jedna je stárnoucí říjnovou obří skvrnou. Buď se nějaké skvrny objeví, anebo už také ne. Sledujte levý okraj Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Počasí je v prosinci tradičně zatažené s občasnými jasnými večery nebo rány. Proto pozorování meteorů moc nepřeje. Ovšem zkusme udělat vše pro případné pozorování meteorického roje Geminid. Tento roj je totiž v posledních letech nejspolehlivějším a počet spatřených meteorů vždy v nocích kolem maxima dosahoval i více než 50 za hodinu. Geminidy jsou středně rychlé (cca 40 km/s) a tak se i lépe fotí. Radiant je nad hvězdami Castor a Pollux v Blížencích a maximum připadá na noc 13. / 14. prosince, ale poměrně dost meteorů padá i o noc dříve a o něco výrazně méně pak o noc později.

Kosmonautika:

  • 3. prosince odstartovala k asteroidu 1999 JU3 japonská sonda Hayabusa-2. Na detaily o této sondě se můžete podívat v článku Dušana Majera.
     
  • 4. prosince měla startovat ke zkušebnímu letu americká loď Orion, ale kvůli problémům s raketou Delta IV Heavy startovala až v pátek 5. 12. Let ovšem proběhl dokonale. Byl to pěkný zážitek.
     
  • V sobotu 6. prosince se začala z hibernace probouzet sonda New Horizons, která navštíví v půli července 2015 Pluto. Zpráva o jejím úspěšném probuzení nás však zastihla až v neděli 7. 12. Za tento paradox mohl i čas, který potřeboval signál ze sondy, aby dorazil k Zemi. V současnosti je sonda za dráhou Neptunu a signál k nám letí 4,5 hodiny.
     
  • Jako tuctová se ve světle událostí uplynulého týdne jeví zpráva, že Ariane 5 ECA opět úspěšně vynesla další dva satelity na geostacionární dráhu. Kosmonautika se bohužel někdy dostává do novin, jen až když start selže. Rutinní to ale není, Rosetta by mohla vyprávět, když její start byl odložen, právě kvůli havárii Ariane 5 ECA.
     

Výročí:

  • 10. prosince 1974 (40 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce).
     
  • 10. prosince 1999 (15 let) startovala vesmírná rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o největší vědeckou družici postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším okem v oboru RTG záření.
     

Výhled na příští týden:

  • Nov a tmavé noci (zimní slunovrat)
  • Falcon 9 s Dragonem k ISS a pokusem o přistání 1. stupně
  • Výročí: Vega 1
  • Výročí: Gottfried Kirch
  • Výročí: Francis Thomas Bacon

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Helios-A, Helios-1, Vesmírný týden


15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 Panstarrs

Kométa C/2025 R3 PANSTARRS zachytená skoro ráno 12. 4. 2026. Táto snímka vznikla za okolností, od ktorých som si veľa nesľuboval – kvôli streche mojej astrobúdky sa mi totiž podarilo získať nečakane len približne 8 minút dát tesne pred svitaním. Napriek tomu sa kométu podarilo zachytiť a hoci výsledok nie je veľmi kvalitný, aj tak ma úprimne potešil. Je to presne ten typ snímky, ktorý síce nevznikol ideálne, ale o to viac pripomenie, že aj krátka príležitosť môže priniesť pekný a nečakaný zážitok. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 2x30 sec. LRGB, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 12.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »