Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2016

50. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 14. prosince 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 14. prosince 2016 v 1:06 SEČ. Protože 13. 12. v 0:30 bude v přízemí, jedná se v podstatě o další superúplněk. Protože fáze úplňku bude přesně v noci a nikoli odpoledne, jako v listopadu, bude Měsíc dokonce jasnější, než listopadový superúplněk.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je nyní krásnou Večernicí. Večer už září poměrně vysoko nad jihozápadem i za pokročilého soumraku. Mars (0,7 mag) je ještě výše přibližně nad jihem.
Poblíž Slunce, v korónografu SOHO ještě dlí Saturn. Vypadá tam jako jasnější hvězda vpravo od Slunce. Vlevo se na snímcích postupně vynoří známé objekty ze Střelce, jako třeba mlhovina Laguna.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica ze souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků upozorněme na 14. prosinec, kdy ráno přechází stín Ganymedu (začátek 4:05, konec 6:47 SEČ). Dále 16. 12. přechází Io a jeho stín (stín od 5:43, měsíc od 6:50). 17. 12. v 6:11 končí zákryt Io a kolem východu Slunce začíná přechod stínu měsíce Europa (od 7:39). Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 13. 12. v 7:55, v pátek 16. 12. v 6:30 a v neděli 18. 12. v 7:05 SEČ.

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni. Pochopitelně tím myslíme i fakt, že na viditelném povrchu není jediná skvrna. Na Slunce se můžeme dívat i online na internetu na snímcích družice SDO.

Meteorický roj Geminid má 14. 12. tradiční maximum. Většinu meteorů z oblohy spolehlivě vymaže Měsíc kolem úplňku a zbývající možná zakryje oblačnost, přesto jej připomínáme, neboť jde o roj nejspolehlivější pokud jde o vysoké frekvence, až 120 meteorů za hodinu za bezměsíčné noci. Informace k roji najdete na www.imo.net.

Kosmonautika

  • 8. prosince se svět rozloučil s legendou americké pilotované kosmonautiky. John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze kolem Země, když v únoru 1962 letěl na palubě lodi Mercury. K poznatkům lékařské vědy přispěl i jako nejstarší člověk ve vesmíru, když ve věku 77 let letěl na palubě raketoplánu Discovery v říjnu 1998, přičemž i v tomto věku byl plně platným členem posádky. Portál Kosmonautix.cz bude věnovat Glennovi celý týden vzpomínkovými články.
  • Zásoby na ISS nejsou už tak ohroženy, protože japonská nákladní loď HTV už je na cestě po úspěšném startu rakety H-IIB v pátek 9. prosince.
  • Z uskutečněných startů připomeňme evropskou raketu Vega s družicí Gokturk-1A, indickou PSLV XL s Resourcesat 2A, americkou Delta IV M+ s družicí WGS-8 a čínskou CZ-3B s geostacionární meteodružicí Fengyun-4A.
  • Tento týden jsou v plánu ještě dva starty raket, a to Pegasus-XL startující z podvěsu na letounu a rakety Atlas V s velkou výkonnou geostacionární telekomunikační družicí EchoStar 19/Jupiter 2.
  • Společnost SpaceX nám radost nakonec neudělá. Kvůli úpravám na druhém stupni se očekávaný návrat Falconu do služby přesouvá na lednový termín.

Výročí

  • 12. prosince 1961 (55 let) odstartoval satelit OSCAR-1. V historii kosmonautiky zaujímá významnou pozici, ačkoli jeho mise trvala pouze 22 dnů. Jednalo se totiž o první „přívažek“, jinak řečeno druhý satelit, vypuštěný zároveň s jinou družicí, který se posléze dostal na samostatnou dráhu. Jak zkratka projektu napovídá (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio), mohli jej kontaktovat radioamatéři z celého světa.
  • 14. prosince 1546 (470 let) se narodil významný dánský astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 420 let.
  • 15. prosince 1966 (50 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.
  • 16. prosince 1826 (190 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.

Výhled na příští týden

  • zjasňující komety
  • Výročí: Carl Sagan, úmrtí
  • Výročí: Luna 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, Giovanni Donati, Vesmírný týden, Donati, Janus, Audouin Dollfus, John Glenn, OSCAR-1


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »