Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2021

50. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 15. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 12. do 19. 12. 2021. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) zmizela z ranní oblohy. Uvidíme ji obtížně večer? Hlavním tahákem týdne je meteorický roj Geminid, pokud jeho pozorování umožní počasí. Večer samozřejmě pokračuje viditelnost Venuše, Jupiteru a Saturnu. Aktivita Slunce je nízká. Vrcholí přípravy ke startu dalekohledu JWST. Na ISS přiletěla návštěva s japonskými turisty v Sojuzu MS-20. Ke startu se chystá další várka Starlinků. Před 475 lety se narodil Tycho Brahe.

Obloha

Venuše 3. 12. 2021 Autor: Petr Lívanec
Venuše 3. 12. 2021
Autor: Petr Lívanec
Měsíc dorůstá k úplňku, který nastane v neděli 19. prosince ve 5:35 SEČ.

Planety:
Venuše (−4,9 mag) září opravdu výrazně za večerního soumraku. Později se vynoří také Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,7 mag). Planety tvoří opravdu výrazné seskupení téměř v přímce a dávají tak vizualizaci, kudy vede zdánlivá dráha Slunce během roku, ekliptika. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars.

Planety a Měsíc na večerní obloze 10. 12. 2021 Autor: Petr Lívanec
Planety a Měsíc na večerní obloze 10. 12. 2021
Autor: Petr Lívanec

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny jsou malé až žádné. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) zjasnila na pomezí 5. a 6. hvězdné velikosti a byla na ranní obloze snadno viditelná všemi přístroji. Za nejlepších podmínek se zdálo, že je vidět i pouhým okem. Kometa byla nejblíže Zemi 12. prosince a nyní bude tedy její jas stagnovat, pokud náhle nezjasní. Ráno už vidět není, ale večer bude každý den zhruba stejně vysoko. Za soumraku však vždy méně než pět stupňů nad obzorem.

C/2021 A1 Leonard 11. 12. 2021 05:38 - Bulovka - EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, ZWO ASI294MC Pro, Optolong L-Pro 200x10sec, EQ6 Onstep & ASiairPlus Autor: Roman Hujer
C/2021 A1 Leonard 11. 12. 2021 05:38 - Bulovka - EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, ZWO ASI294MC Pro, Optolong L-Pro 200x10sec, EQ6 Onstep & ASiairPlus
Autor: Roman Hujer

Kosmonautika

K ISS se připojila kosmická loď Sojuz MS-20, která sem dopravila dva japonské turisty (známější je Yusaku Maezawa, šéf firmy s módou, druhým je jeho spolupracovník Yozo Hirano, filmový režisér) a s nimi dorazil také zkušený ruský kosmonaut Alexandr Misurkin. Yusaku uveřejnil na Twitteru video/timelapse z prakticky celého obletu Země.

11. prosince proběhl třetí komerční let kabiny a stejnojmenné rakety New Shepard. Na palubě bylo dalších šest kosmoturistů a mezi nimi i dcera prvního Američana ve vesmíru Alana Sheparda. Zažili tři minuty stavu beztíže a byli ve výšce až 107 km.

10. prosince odstartovala raketa CZ-4B se dvěma družicemi Shijian 6.

9. prosince proběhl start rakety Falcon 9 s rentgenovou družicí NASA s názvem IXPE a start rakety Electron s horním stupněm Curie a dvěma družicemi BlackSky č. 14 a 15.

7. prosince proběhl úspěšný start rakety Atlas 5 s několika družicemi mise STP-3 (Space Test Program) a start rakety Gushenxing-1 (Ceres-1) s pěti menšími družicemi.

17. 12. má odstartovat z Kalifornie raketa Falcon 9 s další várkou družic Starlink.  19. prosince má potom z Floridy letět Falcon 9 s družicí Türksat 5B.

Vše se připravuje ke startu dalekohledu Jamese Webba. Nyní proběhne integrace na raketu Ariane 5. Základní informace a průběh příprav sleduje Kosmonautix.cz. Start je v plánu 22. prosince.

Výročí

14. prosince 1546 (475 let) se narodil významný dánský astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 420 let.

15. prosince 1966 (55 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.

16. prosince 1826 (195 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.

18. prosince 1991 (30 let) odstartovala československá družice Magion 3. Letěla s družicí Interkosmos 25 v rámci programu APEX (Aktivní Plazmový EXperiment). Na oběžné dráze pracovala do září 1992.

Výhled na příští týden 

  • Start JWST
  • výročí: Luna 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, Janus, Magion 3, Giovanni Donati, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »