Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2021

50. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 15. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 12. do 19. 12. 2021. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) zmizela z ranní oblohy. Uvidíme ji obtížně večer? Hlavním tahákem týdne je meteorický roj Geminid, pokud jeho pozorování umožní počasí. Večer samozřejmě pokračuje viditelnost Venuše, Jupiteru a Saturnu. Aktivita Slunce je nízká. Vrcholí přípravy ke startu dalekohledu JWST. Na ISS přiletěla návštěva s japonskými turisty v Sojuzu MS-20. Ke startu se chystá další várka Starlinků. Před 475 lety se narodil Tycho Brahe.

Obloha

Venuše 3. 12. 2021 Autor: Petr Lívanec
Venuše 3. 12. 2021
Autor: Petr Lívanec
Měsíc dorůstá k úplňku, který nastane v neděli 19. prosince ve 5:35 SEČ.

Planety:
Venuše (−4,9 mag) září opravdu výrazně za večerního soumraku. Později se vynoří také Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,7 mag). Planety tvoří opravdu výrazné seskupení téměř v přímce a dávají tak vizualizaci, kudy vede zdánlivá dráha Slunce během roku, ekliptika. Ráno se dá za vynikajících podmínek najít pomocí dalekohledu také Mars.

Planety a Měsíc na večerní obloze 10. 12. 2021 Autor: Petr Lívanec
Planety a Měsíc na večerní obloze 10. 12. 2021
Autor: Petr Lívanec

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny jsou malé až žádné. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) zjasnila na pomezí 5. a 6. hvězdné velikosti a byla na ranní obloze snadno viditelná všemi přístroji. Za nejlepších podmínek se zdálo, že je vidět i pouhým okem. Kometa byla nejblíže Zemi 12. prosince a nyní bude tedy její jas stagnovat, pokud náhle nezjasní. Ráno už vidět není, ale večer bude každý den zhruba stejně vysoko. Za soumraku však vždy méně než pět stupňů nad obzorem.

C/2021 A1 Leonard 11. 12. 2021 05:38 - Bulovka - EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, ZWO ASI294MC Pro, Optolong L-Pro 200x10sec, EQ6 Onstep & ASiairPlus Autor: Roman Hujer
C/2021 A1 Leonard 11. 12. 2021 05:38 - Bulovka - EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, ZWO ASI294MC Pro, Optolong L-Pro 200x10sec, EQ6 Onstep & ASiairPlus
Autor: Roman Hujer

Kosmonautika

K ISS se připojila kosmická loď Sojuz MS-20, která sem dopravila dva japonské turisty (známější je Yusaku Maezawa, šéf firmy s módou, druhým je jeho spolupracovník Yozo Hirano, filmový režisér) a s nimi dorazil také zkušený ruský kosmonaut Alexandr Misurkin. Yusaku uveřejnil na Twitteru video/timelapse z prakticky celého obletu Země.

11. prosince proběhl třetí komerční let kabiny a stejnojmenné rakety New Shepard. Na palubě bylo dalších šest kosmoturistů a mezi nimi i dcera prvního Američana ve vesmíru Alana Sheparda. Zažili tři minuty stavu beztíže a byli ve výšce až 107 km.

10. prosince odstartovala raketa CZ-4B se dvěma družicemi Shijian 6.

9. prosince proběhl start rakety Falcon 9 s rentgenovou družicí NASA s názvem IXPE a start rakety Electron s horním stupněm Curie a dvěma družicemi BlackSky č. 14 a 15.

7. prosince proběhl úspěšný start rakety Atlas 5 s několika družicemi mise STP-3 (Space Test Program) a start rakety Gushenxing-1 (Ceres-1) s pěti menšími družicemi.

17. 12. má odstartovat z Kalifornie raketa Falcon 9 s další várkou družic Starlink.  19. prosince má potom z Floridy letět Falcon 9 s družicí Türksat 5B.

Vše se připravuje ke startu dalekohledu Jamese Webba. Nyní proběhne integrace na raketu Ariane 5. Základní informace a průběh příprav sleduje Kosmonautix.cz. Start je v plánu 22. prosince.

Výročí

14. prosince 1546 (475 let) se narodil významný dánský astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 420 let.

15. prosince 1966 (55 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.

16. prosince 1826 (195 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.

18. prosince 1991 (30 let) odstartovala československá družice Magion 3. Letěla s družicí Interkosmos 25 v rámci programu APEX (Aktivní Plazmový EXperiment). Na oběžné dráze pracovala do září 1992.

Výhled na příští týden 

  • Start JWST
  • výročí: Luna 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, Janus, Magion 3, Giovanni Donati, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »