51. vesmírný týden 2011
Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v novu o Štědrém dnu 24. prosince v 19:08 SEČ. V úterý 20. 12. vytvoří sympatický trojúhelník se Saturnem a hvězdou Spica v Panně. 22. a 23. prosince se přiblíží za svítání k obzoru a k Merkuru.
Planety:
Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem kolem 20. hodiny. V noci z úterka na středu 20. 12. večer lze sledovat přechod Ganymédu a později současný přechod stínu Ganymédu a měsíce Európa.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 19.12. | 21:53 | 20.12. | Ganyméd přechod 18:21-20:19, stín 23:02-0:54 | |
| 20.12. | 17:44 | 20.12. | Európa přechod měsíc zač. 23:57 | |
| 21.12. | 23:31 | 22.12. | Ió přechod měsíc 0:04-2:14, stín zač. 1:14 | |
| 22.12. | 19:23 | 22.12. | Európa zákryt zač. 18:19, zatmění kon. 23:11 | |
| 23.12. | 15:14 | 22.12. | Ió zákryt zač. 21:21, zatmění kon. 0:40 | |
| 24.12. | 1:10 | 23.12. | Ió přechod měsíc 18:32-20:42, stín 19:43-21:53 | |
| 24.12. | 21:01 | 24.12. | Európa přechod stín 15:32-17:57 | |
| 25.12. | 16:53 | 24.12. | Ió zatmění konec 19:08 | |
| 25.12. | Ió přechod stín konec 16:22 | |||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Mars (0,4 mag) v souhvězdí Lva vychází už v první polovině noci, ale vrcholí téměř 50° vysoko až kolem páté hodiny ráno. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 8", což není ideální, přesto umožňuje nad ránem vykoukat nějaké detaily.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 6° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce 30°. Prstence už jsou pěkně rozevřené a v tomto období je také dobře patrný stín planety na prstencích.
Merkur (od -0,2 mag v pondělí do -0,4 mag v neděli) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Zpočátku bude ve fázi jako má Měsíc v poslední čtvrti, později se kotouček bude zmenšovat a fáze poroste k úplňkové. Velikost Merkuru tento týden klesá ze 7" na 6".
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) přežila průlet kolem Slunce a stala se pěknou kometou na jižním ranním nebi. U nás tedy máme smůlu, ale díky aktivitě astronomů používajících robotický dalekohled FRAM budeme moci sledovat další aktuální snímky, pokud jim bude přát počasí. Koneckonců oni byli poslední, kdo ji ze Země 11. prosince zachytil a oni jsou první, kdo ji opět zachytil po průletu kolem Slunce 17. prosince. Samotné přežití komety bylo skutečně velkým překvapením pro všechny, kdo sledovali s nadšením dění kolem této komety a odhadovali, co se s ní stane. Například, když jsem rozebíral možné scénáře chování komety u Slunce, nelze s úsměvem nezavzpomínat a citovat: "Možná zde hledáte klasický scénář, kdy kometa proletí kolem Slunce a rozpadlá na několik částí prudce zjasní a stane se velkou kometou na jižní obloze. Bohužel toto je tak nepravděpodobné, že to dodáváme jen pro úplnost.". Sice se nerozpadla, ale výrazně zjasnila a není daleko k tomu, aby byla pěknou kometou těchto dnů. Kometa si opět dělala, co chtěla a my z toho máme velkou radost.
Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nyní po západu Slunce jen nízko poblíž západního obzoru (asi 15°). Stále se nachází v Herkulovi a pokud ji zkusíme fotograficky, mohla by mít dva pěkně oddělené ohony. Postupně se zlepšuje její viditelnost na ranní obloze (asi 20° nad východem), takže bude brzy zase dobře viditelná.
Slunce je celkem klidné. Nějaké slabší erupce na jeho povrchu jsou sice na denním pořádku, ale není to nic velkého, jako jsme viděli v létě či na podzim.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.
Pěkné večerní přelety ISS probíhají i celý tento týden. Krom toho bude možné vidět i neúspěšnou sondu Fobos-Grunt, která se měla vydat k Marsu v listopadu. Jako jasnou rychle letící hvězdu ji zkoušejme pozorovat ráno. Přikládám tedy tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.
Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Můžeme tento týden očekávat meteory z roje Ursid? Těžko říci. Tento roj má však letos dobré podmínky k pozorování, neboť Měsíc vůbec nebude rušit pohled i na slabé meteory. Zkuste to v jedné z předvánočních nocí, bude-li jasno. Maximum připadá na 22. prosince.
Kosmonautika:
- Druhý úspěšný start rakety Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně se uskutečnil 17. prosince.
- 19. prosince by měla odstartovat čínská raketa Dlouhý pochod CZ-3B/E s nigérijskou geostacionární družicí NigComSat-1R.
- 21. prosince je naplánován start rakety Sojuz FG z kosmodromu Bajkonur. Kosmická loď Sojuz TMA-03M má vynést kosmonauty Kononěnka, Kuiperse, Pettita na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Aby měla posádka co největší pohodlí, proběhla už zkouška skafandrů a příprava lodi.
- 25. prosince má být vypuštěna raketa Sojuz 2-1a/Fregat s komunikačními družicemi Globalstar-2. Mají podobný účel jako známé Iridium nebo Orbcomm, přenos telefoních hovorů a dat ze satelitních telefonů.
Výročí
- 20. prosince 1996 (15 let) zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Po dvanáct let byl vědeckým ředitelem časopisu Icarus zabývajícího se planetárním výzkumem. Byl jedním ze zakladatelů Planetary Society, celosvětově největšího spolku pro lidi se zájmem o vesmír. Publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Známé jsou například knihy Komety, Kosmos nebo Kontakt, podle které natočen také stejnojmenný film o hledání mimozemských civilizací (projekt SETI). Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.
- 21. prosince 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 13. Byla to úspěšná sonda - přistála na povrchu, měřila vlastnosti měsíčního prachu a snímala panoramatické záběry okolí.
Výhled na příští týden:
- Večerní mladý Měsíc a Venuše
- Viditelnost všech planet
- Ráno kometa Garradd
- Večerní ISS a ranní Fobos-Grunt
Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
