Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2012

51. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12.

Vzhledem k tomu, že žádný konec světa neočekáváme, přinášíme vám přehled událostí pro celý týden. Měsíc bude v první čtvrti. Prakticky celou noc můžeme pozorovat Jupiter, ráno jsou vidět planety Saturn a Venuše. Večer můžeme pozorovat přelety ISS. Očekává se start další posádky k této stanici. Čínská sonda vyfotila planetku Toutatis, GRAIL míří k povrchu Měsíce, Curiosity a Opportunity mají co zkoumat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 20. prosince v první čtvrti. V pondělí večer je přibližně 8° západně od Neptunu, ve čtvrtek 20. prochází 4° nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je v souhvězdí Býka viditelný od soumraku nad východem. Kulminuje velmi vysoko nad jihem kolem 22:30 SEČ. Pozorovat můžeme řadu detailů v atmosféře, především však oblačné pásy a případné přechody Velké červené skvrny (GRS). Předpovědi času přechodu skvrny a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17.12. 23:55   17.12. Europa přechod konec 16:59, stín 15:21-17:46
18.12. 19:50   17.12. Io zákryt zač. 23:38, zatmění konec (2:11)
19.12. 15:40   18.12. Io přechod 20:45-22:54, stín 21:09-23:19
20.12. 1:35   19.12. Io zákryt zač. 18:04, zatmění konec 20:40
20.12. 21:25   20.12. Io přechod 15:11-17:20, stín 15:37-17:48
21.12. 17:20   21.12 Europa přechod 3:44-6:06, stín 4:39-7:04
22.12. 3:15   22.12. Europa zákryt zač. 21:48, zatmění konec (1:13)
22.12. 23:05   22.12. Ganymed zákryt 23:28-(1:26), zatmění (1:32-3:42)
23.12. 18:55   24.12. Io přechod 4:03-6:13, stín 4:35-6:46
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-3,9 mag) je za svítání nejjasnějším objektem nad jihovýchodem. O něco níže lze za dobré průzračnosti vyhledat planetu Merkur (-0,5 mag). Výše v souhvězdí Vah je ještě Saturn (0,7 mag).

Slunce bylo velmi málo aktivní. Může to změnit nějaká nová oblast se skvrnami. Např. ta, která se vynořila o víkendu na východním okraji Slunce. Zatím se ale nečekají velmi silné erupce. Jak vypadá sluneční povrch dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Čínská sonda Chang'e 2 skutečně dokázala provést manévr, při kterém se přiblížila k planetce Toutatis. Díky tomu máme nejen radarové snímky, ale i fotografii asteroidu. Snímek je pořízen malou barevnou kamerkou určenou obvykle k monitoringu stavu solárních panelů, např. zda se správně rozevřely apod.
     
  • U Měsíce končí mise dvou satelitů GRAIL, protože jim dochází palivo. Na závěr se dočkáme impaktu na povrch Měsíce. Vzhledem k téměř kruhové dráze narazí do povrchu pod velmi malým úhlem (takřka vodorovně). Dopad nebude viditelný ze Země a také případný kráter by neměl být ani 4 metry velký. Dopad bude sledovat sonda Lunar Reconaissance Orbiter, kterou mimochodem GRAIL natočila, jak přechází nad povrchem Měsíce.
     
  • 19. prosince má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TMA-07M s novou posádkou, která doplní tu stávající na Mezinárodní vesmírné stanici. Na palubě budou Rus Romaněnko (letí na stanici podruhé), Kanaďan Hadfield (jako jediný Kanaďan navštívil Mir v raketoplánu Atlantis v roce 1995, v roce 2001 letěl v Endeavouru na ISS) a Marshburn (v roce 2009 navštívil ISS v raketoplánu Endeavour).
     
  • Úžasné horniny se nachází kolem obou marsovských robotů Opportunity a Curiosity. Starší vozítko se nyní nachází na okraji kráteru Endeavour, který je tak velký, že část jeho valu připomíná samostatný protáhlý pahorek (Cape York). Část pahorku se nazývá Matijevic Hill (na památku Jakea Matijevice). Zde se nalézají odlišné horniny - jedny hladké a světlé, druhé tmavé plné všudypřítomných kuliček.
    Curiosity mezitím dorazila do nitra lokality Glenelg. Místo vypadající jako proláklina nazývají vědci Yellowknife Bay. Nachází se zde tolik různých druhů hornin, že se zajímavé objevy dají jen očekávat.
     

Výročí:

  • 19. prosince 1852 (160 let) se narodil americký fyzik Albert Abraham Michelson. Známý je nepochybně hlavně experimenty, kterými s Morleyem měřili rychlost světla. Z experimentů v podstatě vyplynula nejen rychlost světla, ale také to, že neexistuje kolem Země éter, který by světlo zpomaloval. Z toho vlastně vychází Einsteinova teorie relativity. Michelson sestavil také astronomický interferometr, který byl poprvé využit k měření velikosti Betelgeuse a složek těsných dvojhvězd. Dnes je Michelsonova konstrukce běžně využívána na světových observatořích.
     
  • 21. prosince 1922 (90 let) se narodil francouzský matematik a fyzik Cécile Andrée Paule DeWitt-Morette. S jeho pracemi se setkáváme v oblasti extrémní gravitace a ověření všeobecné teorie relativity. Jeho jméno nacházíme v českých kalendářích jako toho, kdo získal první radarové odrazy Měsíce, ale ty získal tým pod vedením jeho jmenovce Johna H. DeWitta.
     
  • 23. prosince 1672 (340 let) objevil Giovanni Domenico Cassini měsíc Saturnu Rhea. Cassini nazval čtyři měsíce, které objevil jako Sidera Lodoicea (hvězdy krále Ludvíka XIV.). Tyto měsíce dnes známe jako Tethys, Dione, Rheu a Japetus. Rhea je pravděpodobně téměř samý led, vzhledem k její nízké hustotě 1200 kg/m3. Mnoho zajímavých poznatků o měsíci nám právě přináší sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhá už od roku 2004.
     

Máte-li rádi zajímavá čísla, potom 21. 12. 2012 v 11:11 světového času (tedy ve 12:11 našeho) nastává zimní slunovrat. Od tohoto dne budou sice noci kratší a dny se začnou prodlužovat, ale příroda má setrvačnost, takže jaro je zatím daleko.

Je smutné, že se vůbec musíme už tolik týdnů zabývat nějakým vymyšleným koncem světa, ale chápeme, že řada možností souvisí nějak s vesmírem. Asi je pro lidi dostatečně neprobádaný a tak se hodí pro podobné vymyšlené a nepravdivé teorie, když jim lidé nerozumí. Všem rozumným lidem přejeme krásný 51. týden a přinášíme i přehled chystaných zajímavostí od Štědrého dne do konce roku.

Výhled na příští týden:

  • úplněk 28. 12.
  • Měsíc a Jupiter na Štěpána
  • Výročí: A. Eddington
  • Výročí: Shenzhou 4

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rhea, Grail, Vesmírný týden, Michelson, Toutatis


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »