Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2012

51. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12.

Vzhledem k tomu, že žádný konec světa neočekáváme, přinášíme vám přehled událostí pro celý týden. Měsíc bude v první čtvrti. Prakticky celou noc můžeme pozorovat Jupiter, ráno jsou vidět planety Saturn a Venuše. Večer můžeme pozorovat přelety ISS. Očekává se start další posádky k této stanici. Čínská sonda vyfotila planetku Toutatis, GRAIL míří k povrchu Měsíce, Curiosity a Opportunity mají co zkoumat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 20. prosince v první čtvrti. V pondělí večer je přibližně 8° západně od Neptunu, ve čtvrtek 20. prochází 4° nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je v souhvězdí Býka viditelný od soumraku nad východem. Kulminuje velmi vysoko nad jihem kolem 22:30 SEČ. Pozorovat můžeme řadu detailů v atmosféře, především však oblačné pásy a případné přechody Velké červené skvrny (GRS). Předpovědi času přechodu skvrny a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17.12. 23:55   17.12. Europa přechod konec 16:59, stín 15:21-17:46
18.12. 19:50   17.12. Io zákryt zač. 23:38, zatmění konec (2:11)
19.12. 15:40   18.12. Io přechod 20:45-22:54, stín 21:09-23:19
20.12. 1:35   19.12. Io zákryt zač. 18:04, zatmění konec 20:40
20.12. 21:25   20.12. Io přechod 15:11-17:20, stín 15:37-17:48
21.12. 17:20   21.12 Europa přechod 3:44-6:06, stín 4:39-7:04
22.12. 3:15   22.12. Europa zákryt zač. 21:48, zatmění konec (1:13)
22.12. 23:05   22.12. Ganymed zákryt 23:28-(1:26), zatmění (1:32-3:42)
23.12. 18:55   24.12. Io přechod 4:03-6:13, stín 4:35-6:46
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-3,9 mag) je za svítání nejjasnějším objektem nad jihovýchodem. O něco níže lze za dobré průzračnosti vyhledat planetu Merkur (-0,5 mag). Výše v souhvězdí Vah je ještě Saturn (0,7 mag).

Slunce bylo velmi málo aktivní. Může to změnit nějaká nová oblast se skvrnami. Např. ta, která se vynořila o víkendu na východním okraji Slunce. Zatím se ale nečekají velmi silné erupce. Jak vypadá sluneční povrch dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Čínská sonda Chang'e 2 skutečně dokázala provést manévr, při kterém se přiblížila k planetce Toutatis. Díky tomu máme nejen radarové snímky, ale i fotografii asteroidu. Snímek je pořízen malou barevnou kamerkou určenou obvykle k monitoringu stavu solárních panelů, např. zda se správně rozevřely apod.
     
  • U Měsíce končí mise dvou satelitů GRAIL, protože jim dochází palivo. Na závěr se dočkáme impaktu na povrch Měsíce. Vzhledem k téměř kruhové dráze narazí do povrchu pod velmi malým úhlem (takřka vodorovně). Dopad nebude viditelný ze Země a také případný kráter by neměl být ani 4 metry velký. Dopad bude sledovat sonda Lunar Reconaissance Orbiter, kterou mimochodem GRAIL natočila, jak přechází nad povrchem Měsíce.
     
  • 19. prosince má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TMA-07M s novou posádkou, která doplní tu stávající na Mezinárodní vesmírné stanici. Na palubě budou Rus Romaněnko (letí na stanici podruhé), Kanaďan Hadfield (jako jediný Kanaďan navštívil Mir v raketoplánu Atlantis v roce 1995, v roce 2001 letěl v Endeavouru na ISS) a Marshburn (v roce 2009 navštívil ISS v raketoplánu Endeavour).
     
  • Úžasné horniny se nachází kolem obou marsovských robotů Opportunity a Curiosity. Starší vozítko se nyní nachází na okraji kráteru Endeavour, který je tak velký, že část jeho valu připomíná samostatný protáhlý pahorek (Cape York). Část pahorku se nazývá Matijevic Hill (na památku Jakea Matijevice). Zde se nalézají odlišné horniny - jedny hladké a světlé, druhé tmavé plné všudypřítomných kuliček.
    Curiosity mezitím dorazila do nitra lokality Glenelg. Místo vypadající jako proláklina nazývají vědci Yellowknife Bay. Nachází se zde tolik různých druhů hornin, že se zajímavé objevy dají jen očekávat.
     

Výročí:

  • 19. prosince 1852 (160 let) se narodil americký fyzik Albert Abraham Michelson. Známý je nepochybně hlavně experimenty, kterými s Morleyem měřili rychlost světla. Z experimentů v podstatě vyplynula nejen rychlost světla, ale také to, že neexistuje kolem Země éter, který by světlo zpomaloval. Z toho vlastně vychází Einsteinova teorie relativity. Michelson sestavil také astronomický interferometr, který byl poprvé využit k měření velikosti Betelgeuse a složek těsných dvojhvězd. Dnes je Michelsonova konstrukce běžně využívána na světových observatořích.
     
  • 21. prosince 1922 (90 let) se narodil francouzský matematik a fyzik Cécile Andrée Paule DeWitt-Morette. S jeho pracemi se setkáváme v oblasti extrémní gravitace a ověření všeobecné teorie relativity. Jeho jméno nacházíme v českých kalendářích jako toho, kdo získal první radarové odrazy Měsíce, ale ty získal tým pod vedením jeho jmenovce Johna H. DeWitta.
     
  • 23. prosince 1672 (340 let) objevil Giovanni Domenico Cassini měsíc Saturnu Rhea. Cassini nazval čtyři měsíce, které objevil jako Sidera Lodoicea (hvězdy krále Ludvíka XIV.). Tyto měsíce dnes známe jako Tethys, Dione, Rheu a Japetus. Rhea je pravděpodobně téměř samý led, vzhledem k její nízké hustotě 1200 kg/m3. Mnoho zajímavých poznatků o měsíci nám právě přináší sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhá už od roku 2004.
     

Máte-li rádi zajímavá čísla, potom 21. 12. 2012 v 11:11 světového času (tedy ve 12:11 našeho) nastává zimní slunovrat. Od tohoto dne budou sice noci kratší a dny se začnou prodlužovat, ale příroda má setrvačnost, takže jaro je zatím daleko.

Je smutné, že se vůbec musíme už tolik týdnů zabývat nějakým vymyšleným koncem světa, ale chápeme, že řada možností souvisí nějak s vesmírem. Asi je pro lidi dostatečně neprobádaný a tak se hodí pro podobné vymyšlené a nepravdivé teorie, když jim lidé nerozumí. Všem rozumným lidem přejeme krásný 51. týden a přinášíme i přehled chystaných zajímavostí od Štědrého dne do konce roku.

Výhled na příští týden:

  • úplněk 28. 12.
  • Měsíc a Jupiter na Štěpána
  • Výročí: A. Eddington
  • Výročí: Shenzhou 4

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rhea, Grail, Vesmírný týden, Michelson, Toutatis


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »