Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. prosince 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. prosince v 18:49 SEČ.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Ačkoli nejpříznivější období k pozorování komety nyní končí, ještě stále máme šanci. V neděli 16. 12. nad ránem byla stále pohodlně viditelná i pouhým okem a navíc zrovna míjela Plejády v Býku. Bohužel zcela selhalo počasí a tak nám zůstala až na výjimky skryta. Nyní proletí až do Vozky a příští neděli bude u hvězdy Capella. To už bude prakticky neviditelná i kvůli svitu úplňku. Škoda že pozorování komety nyní nepřálo počasí, protože ti, kdo ji měli možnost spatřit, potvrzovali pěkný zážitek, a to jak při pohledu pouhým okem, kdy se jevila jako slabá mlžinka, tak v dalekohledech s velkým zorným polem. Snímky komety od našich čtenářů najdete v galerii snímků.

Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018 Autor: Martin Gembec
Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice zažila neobvyklý výstup ruských kosmonautů, při kterém rozpárali orbitální úsek lodi Sojuz a podívali se zvenku na plášť lodi, kde byla ona díra, která způsobila tolik dohadů.

Společnost Virgin Galactic nejenže opět vyzkoušela svůj miniraketoplán VSS Unity, ale navíc její piloti poprvé překonali výšku 80 km, což je v USA považováno za hranici kosmického prostoru. Na palubě bylo jako bonusová zátěž také vybavení s experimenty NASA. Pěkné záběry z testu nabízí web Spaceflightnow.com.

V rámci příprav superrakety SLS byla v minulém týdnu zkompletována sestava propojovacích dílů a vodíkové nádrže rakety a nyní dochází k přesunu na člun Pegasus.

Marsovská družice MRO konečně trefila svou kamerou přesné místo přistání sondy InSight, takže sjme mohli vidět barevné snímky padáku, sondy i tepelného štítu.

Raketa Electron byla nyní využita pro NASA, když při startu z Nového Zélandu vynesla 13 cubesatů, jejichž let NASA podpořila.

V týdnu přišlo potvrzení již dříve uvedených informací, že Voyager 2 se již také nachází v tzv. mezihvězdném prostoru, pokud tak vnímáme prostor, kam už přímo nezasahuje magnetické pole Slunce, vyletěl tedy z pomyslné bubliny, nebo spíše prostoru vytlačovaného slunečním větrem. Jinak je Voyager pochopitelně stále hodně uvnitř sféry gravitačního vlivu našeho Slunce.

V příštím týdnu také nastane několik startů raket. Odklady provází a možná ještě budou provázet start Delty IV Heavy z Kalifornie, kde není vhodné počasí. Na Floridě se chystá Falcon 9, který má startovat 18. 12. v 15:11 SEČ a na palubě je první družice ze série GPS III. Z Francouzské Guayány má 18. 12. startovat Sojuz 2-1a s družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. 12. má z Indie startovat raketa GSLV MkIII s družicí GSAT-7A.

Výročí

21. prosince 1968 (50 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost, a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.

21. prosince 1978 (40 let) přistála na povrchu Venuše sonda Veněra 12. Sonda zvládla měřit základní charakteristiky atmosféry a bleskovou aktivitu. Po přistání se však neodkryly krytky kamer a nefungoval ani experiment pro přímé studium povrchu a vrtání do něj. Přenos dat ze sondy na povrchu trval velmi solidních 110 minut.

Výhled na příští týden 

  • vánoční kometa Wirtanen
  • Výročí: Deep Space Network
  • Výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • Výročí: Veněra 11, přistání na Venuši
  • Výročí: Mars Express naveden na orbitu Marsu
  • Výročí: Vladimír Znojil, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Apollo 8, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »