51. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 22. 12. ve 23:18 SEČ. Konjunkce Měsíce s Marsem připadá
Planety
Máme tu období dobré viditelnosti všech planet. Merkur (kolem 0 mag) je nyní vidět před sedmou hodinou ráno nízko nad jihovýchodem. Venuše (–4,3 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Nad jihozápadem je nepřehlédnutelnou Večernicí. Saturn (1 mag) vrcholí nad jihem hned po setmění. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad východem a viditelný je celou noc jako výrazná „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,9 mag) neustále zjasňuje a vypadá jako výrazná oranžová hvězda nedaleko Castora a Polluxe v Blížencích. Nejlépe je viditelný v druhé polovině noci. Uran (5,6 mag) je poblíž Plejád a je jako slabá hvězdička vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem najdeme pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.
Aktivita Slunce je nízká. Aktivní oblasti se skvrnami se nachází v jeho západní části. Snímky Slunce můžeme nyní sledovat např. na webu Spaceweather.com, sítě observatoří GONG, belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.
Letošní Geminidy proběhly za clonou z oblačnosti a při svitu Měsíce kolem úplňku. O to více potěšila pohotovost mladého českého astrofotografa Jakuba Kuřáka, který se ocitl na tom správném místě ve správnou chvíli a snímky meteorů okamžitě zpracoval. Výsledkem byl Astronomický snímek dne a Kuba se tak stal dalším z nemnoha českých a slovenských astrofotografů, jejichž snímek se na prestižní stránce NASA objevil. V minulosti v tomto prestižním výběru uspěli z českých fotografů například Pavel Gabzdyl, Lukáš Veselý, dr. Pavel Spurný, prof. Miloslav Druckmüller nebo Petr Horálek
Nyní můžeme sledovat slábnoucí Geminidy a občasný meteor roje Ursidy, které mají slabé maximum 22. prosince ráno a ideální doba k pozorování je tedy v noci na neděli, než Měsíc vyjde na oblohu.
Kosmonautika a sondy
Rover Perseverance právě opouští kráter Jezero, když vyjel strmý svah až na jeho okraj. Mezitím bylo zveřejněno vyšetřování, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity.
K pátku 13. 12. 2024, kdy se uskutečnila mise s družicemi Starlink, má na kontě SpaceX letos už 126 startů. První stupeň Falconu 9 uskutečnil letos už 101 přistání na mořské plošině. Nejzajímavějším nákladem rakety Falcon 9 v následujícím týdnu má být navigační družice GPS. Start je v plánu 17. 12.
Výročí
18. prosince 1639 (385 let) se narodil německý astronom Gottfried Kirch. Kromě toho, že vyráběl dalekohledy, vynalezl také mikrometr, jak jej známe ze školních lavic. Byl aktivním pozorovatelem a jeho jméno je známo především díky jasné kometě Kirch z roku 1680. Tato kometa se nám připoměla, když se ke Slunci blížila kometa ISON, protože obě komety měly trochu podobné dráhové parametry, ale naprosto odlišný osud. Kirch také objevil některé známé objekty na obloze, jako například M 11 nebo M 5. Jeho hlavním zdrojem obživy ale byla výroba kalendářů a almanachů.
19. prosince 1714 (310 let) se narodil americký matematik a astronom John Winthrop. Působil na Harvardu, který sám vystudoval, jako profesor matematiky a přírodní filosofie. Pokusil se vědecky vysvětlit velké zemětřesení v Lisabonu 1775 a jako astronom pozoroval přechody Merkuru v letech 1740 a 1761. Pak se vypravil za přechodem Venuše 1761, což byla vůbec první velká vědecká výprava Američanů té doby.
21. prosince 1904 (120 let) se narodil anglický inženýr Francis Thomas Bacon. Jeho objevy na poli palivových článků umožnily vyrobit prakticky využitelný zdroj energie z vodíku a kyslíku. Jeho patenty využila firma Pratt & Whitney ke konstrukci palivových článků užitých poté v projektu Apollo a později i na raketoplánu.
21. prosince 1984 (40 let) odstartovala sovětská sonda Vega 2. Také té se podařilo vysadit přistávací modul, který navíc přinesl informace o složení hornin v oblasti Afrodité Terra. Vzorky vykazovaly největší stáří ze zkoumaných hornin sondami typu Veněra. Podobně jako u Vegy 1 také Vega 2 uvolnila do atmosféry balón, který plul v atmosféře. Vega 2 minula Halleyovu kometu ve vzdálenosti 8200 km od jádra a pořídila ještě lepší záběry než Vega 1.
Výhled na příští týden
- Merkur, Měsíc a Antares na ranní obloze
- Výročí: Ariane 1, první let
- Výročí: Saljut 4
- Výročí: Karel Anděl
- Výročí: Maarten Schmidt
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
