Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2019

52. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 25. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12. 2019. Měsíc bude v novu, nastane prstencové zatmění Slunce. Večer září na jihozápadě jasná Venuše. Po setmění můžeme pozorovat Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Vysoko na obloze je kometka C/2017 T2 (PanSTARRS). Mise Starlineru proběhla s rozpaky. Čína připravuje ke startu svůj nejsilnější nosič CZ-5B. Před 135 lety se narodil Karel Anděl, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti, známý tvůrce map Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 26. prosince v 6:13 SEČ. V pásu, začínajícím na Arabském poloostrově a končícím v Tichém oceánu za Filipínami, proběhne prstencové zatmění Slunce. Ráno 23. prosince nastane konjunkce Marsu s Měsícem. Večery 28. a 29. prosince přinesou možnost vidět srpek Měsíce na večerní obloze spolu s Venuší.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) září večer nad jihozápadním obzorem. Na konci občanského soumraku, kdy se začínají objevovat první hvězdy, je ve výšce asi 12°. Saturn (0,6 mag) už je příliš blízko Slunci a Jupiter je dokonce vidět v korónografu SOHO včetně oblak Mléčné dráhy ve Střelci (vpravo od zakrytého slunečního kotouče se vynoří mlhovina M 8, Laguna, a Jupiter projde 27. 12. přímo za Sluncem). Na tmavé obloze můžeme nyní vyhledat také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi. Ráno za svítání je vidět Mars (1,6 mag) více než 10° nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Přes rekordní počet dní beze skvrn se na Slunci občas nějaká miniskvrnka objeví, podobně, jako v minulém týdnu. Šlo však jen o kratinkou epizodu na jinak čistém slunečním povrchu, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.

Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.
Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.

Kosmonautika

Nejnapínavější událostí minulého týdne byl nejspíš bezpilotní test kosmické lodi Starliner firmy Boeing. Zatímco raketa Atlas V pracovala perfektně a doručila loď na plánovanou dráhu, samotné lodi se porouchal časovač a tak neprovedla zážeh, který ji měl dostat na stabilní oběžnou dráhu. Důsledkem bylo, že se nedostala k ISS a musela přistát v neděli na plánovaném místě základny White Sands v Novém Mexiku.

17. prosince proběhl úspěšný start družice JCSat-18 pomocí rakety Falcon 9, jejíž první stupeň přistál na moři a poté se vrátil na Floridu. Podařilo se i vylovit obě poloviny aerodynamického krytu (záchyt přímo do sítí na lodích se nezdařil).

18. prosince byla úspěšně vypuštěna vědecká družice CHEOPS Evropské vesmírné agentury, určená ke studiu exoplanet.

Úspěšné byly také čínské starty. Raketa CZ- 3B vynesla 16. prosince družice Beidou a CZ-4B vynesla čínsko-brazilskou družici CBERS-4A. Čína navíc připravuje ke startu svoji nejsilnější raketu CZ-5B (zřejmě 27. 12.) s družicí Shijian-20.

Ke startu se chystá ruská raketa Proton-M s urychlovacím stupněm DM-03. 24. 12. má vynést meteorologickou družici Elektro-L No.3. 26. 12. je v plánu start rakety Rokot s horním stupněm Briz-KM a družicemi Goněc-M 24 až 26 a BLITS-M.

Významným milníkem příprav mise Mars Rover 2020 byla v uplynulém týdnu zkušební jízda robota.

Výročí

24. prosince 1979 (40 let) byl proveden první a úspěšný start rakety Ariane 1. Celkem bylo vykonáno 11 startů, ale hned druhý byl neúspěšný a musel se předělat třetí stupeň. Mezi nejzajímavější náklady patřila družice Meteosat 2 nebo sonda Giotto.

26. prosince 1974 (45 let) odstartovala sovětská vesmírná stanice Saljut 4. Na oběžné dráze byla do února 1977. Ke stanici se připojily dvě pilotované lodě Sojuz a jedna bezpilotní. Kosmonauti pracovali na stanici po dobu přibližně jednoho resp. dvou měsíců. Pro Sověty to byl jednoznačný úspěch.

28. prosince 1884 (135 let) se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 1943, Karel Anděl. Známý je jako jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti a také jako tvůrce díla Mappa selenographica, tedy mapy Měsíce z roku 1926. Již dříve pro členy ČAS vydal menší orientační mapy a toto bylo jeho vrcholné dílo. Je po něm pojmenován 35km kráter a je tak jedním z mála, kdo si mohl „svůj kráter“ prohlédnout dalekohledem ještě za svého života.

28. prosince 1929 (90 let) slaví narozeniny holandský astronom Maarten Schmidt. S jeho jménem se setkáváme v souvislosti s kvasary. V roce 1963, za použití pětimetru na Mt. Palomaru, identifikoval vizuálně objekt, který byl předtím znám jako rádiový zdroj. U objektu, známého dnes jako 3C 273, studoval také jeho spektrum a objevil, že je velmi vzdálený. Z toho vytvořil název objektu, podobného hvězdě, quasi-stelar object = kvasar. Tento nejbližší kvasar si jako slabou hvězdičku můžete snadno prohlédnout v souhvězdí Panny. Nejlépe je viditelný na jaře a k pozorování je vhodnější spíše dalekohled nad 25 cm v průměru.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: John Bahcall

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Maarten Schmidt, Karel Anděl, Saljut 4, Ariane 1, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »