Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2019

52. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 25. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12. 2019. Měsíc bude v novu, nastane prstencové zatmění Slunce. Večer září na jihozápadě jasná Venuše. Po setmění můžeme pozorovat Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Vysoko na obloze je kometka C/2017 T2 (PanSTARRS). Mise Starlineru proběhla s rozpaky. Čína připravuje ke startu svůj nejsilnější nosič CZ-5B. Před 135 lety se narodil Karel Anděl, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti, známý tvůrce map Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 26. prosince v 6:13 SEČ. V pásu, začínajícím na Arabském poloostrově a končícím v Tichém oceánu za Filipínami, proběhne prstencové zatmění Slunce. Ráno 23. prosince nastane konjunkce Marsu s Měsícem. Večery 28. a 29. prosince přinesou možnost vidět srpek Měsíce na večerní obloze spolu s Venuší.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) září večer nad jihozápadním obzorem. Na konci občanského soumraku, kdy se začínají objevovat první hvězdy, je ve výšce asi 12°. Saturn (0,6 mag) už je příliš blízko Slunci a Jupiter je dokonce vidět v korónografu SOHO včetně oblak Mléčné dráhy ve Střelci (vpravo od zakrytého slunečního kotouče se vynoří mlhovina M 8, Laguna, a Jupiter projde 27. 12. přímo za Sluncem). Na tmavé obloze můžeme nyní vyhledat také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi. Ráno za svítání je vidět Mars (1,6 mag) více než 10° nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Přes rekordní počet dní beze skvrn se na Slunci občas nějaká miniskvrnka objeví, podobně, jako v minulém týdnu. Šlo však jen o kratinkou epizodu na jinak čistém slunečním povrchu, viz také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.

Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.
Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.

Kosmonautika

Nejnapínavější událostí minulého týdne byl nejspíš bezpilotní test kosmické lodi Starliner firmy Boeing. Zatímco raketa Atlas V pracovala perfektně a doručila loď na plánovanou dráhu, samotné lodi se porouchal časovač a tak neprovedla zážeh, který ji měl dostat na stabilní oběžnou dráhu. Důsledkem bylo, že se nedostala k ISS a musela přistát v neděli na plánovaném místě základny White Sands v Novém Mexiku.

17. prosince proběhl úspěšný start družice JCSat-18 pomocí rakety Falcon 9, jejíž první stupeň přistál na moři a poté se vrátil na Floridu. Podařilo se i vylovit obě poloviny aerodynamického krytu (záchyt přímo do sítí na lodích se nezdařil).

18. prosince byla úspěšně vypuštěna vědecká družice CHEOPS Evropské vesmírné agentury, určená ke studiu exoplanet.

Úspěšné byly také čínské starty. Raketa CZ- 3B vynesla 16. prosince družice Beidou a CZ-4B vynesla čínsko-brazilskou družici CBERS-4A. Čína navíc připravuje ke startu svoji nejsilnější raketu CZ-5B (zřejmě 27. 12.) s družicí Shijian-20.

Ke startu se chystá ruská raketa Proton-M s urychlovacím stupněm DM-03. 24. 12. má vynést meteorologickou družici Elektro-L No.3. 26. 12. je v plánu start rakety Rokot s horním stupněm Briz-KM a družicemi Goněc-M 24 až 26 a BLITS-M.

Významným milníkem příprav mise Mars Rover 2020 byla v uplynulém týdnu zkušební jízda robota.

Výročí

24. prosince 1979 (40 let) byl proveden první a úspěšný start rakety Ariane 1. Celkem bylo vykonáno 11 startů, ale hned druhý byl neúspěšný a musel se předělat třetí stupeň. Mezi nejzajímavější náklady patřila družice Meteosat 2 nebo sonda Giotto.

26. prosince 1974 (45 let) odstartovala sovětská vesmírná stanice Saljut 4. Na oběžné dráze byla do února 1977. Ke stanici se připojily dvě pilotované lodě Sojuz a jedna bezpilotní. Kosmonauti pracovali na stanici po dobu přibližně jednoho resp. dvou měsíců. Pro Sověty to byl jednoznačný úspěch.

28. prosince 1884 (135 let) se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 1943, Karel Anděl. Známý je jako jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti a také jako tvůrce díla Mappa selenographica, tedy mapy Měsíce z roku 1926. Již dříve pro členy ČAS vydal menší orientační mapy a toto bylo jeho vrcholné dílo. Je po něm pojmenován 35km kráter a je tak jedním z mála, kdo si mohl „svůj kráter“ prohlédnout dalekohledem ještě za svého života.

28. prosince 1929 (90 let) slaví narozeniny holandský astronom Maarten Schmidt. S jeho jménem se setkáváme v souvislosti s kvasary. V roce 1963, za použití pětimetru na Mt. Palomaru, identifikoval vizuálně objekt, který byl předtím znám jako rádiový zdroj. U objektu, známého dnes jako 3C 273, studoval také jeho spektrum a objevil, že je velmi vzdálený. Z toho vytvořil název objektu, podobného hvězdě, quasi-stelar object = kvasar. Tento nejbližší kvasar si jako slabou hvězdičku můžete snadno prohlédnout v souhvězdí Panny. Nejlépe je viditelný na jaře a k pozorování je vhodnější spíše dalekohled nad 25 cm v průměru.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: John Bahcall

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Maarten Schmidt, Karel Anděl, Saljut 4, Ariane 1, Vesmírný týden


3. vesmírný týden 2020

3. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2017 T2 (PANSTARRS)

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se téměř v zenitu v souhvězdí Persea. Atmosférické podmínky byly podprůměrné.

Další informace »