52. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 27. prosince ve 20:10 SEČ.

Planety
Merkur (kolem −0,5 mag) se vytrácí z ranní oblohy.
Venuše (–3,9 mag) není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a v koronografu SOHO LASCO C3 vypadá jako objekt s dlouhými čárkami (přetečeného signálu do sousedních pixelů).
Mars (1,4 mag) není pozorovatelný. Blíží se do konjunkce se Sluncem a spolu s Venuší je vidět v koronografu SOHO LASCO C3.
Jupiter (–2,6 mag) je vidět od pozdějších večerních hodin na východě pod hvězdami z Blíženců, Castorem a Polluxem, ale vrcholí vysoko nad jihem až v druhé polovině noci.
Saturn (1,1 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem. Prstenec je stále velmi sevřený.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad jihovýchodem asi 4 stupně pod Plejádami. Je těsně vedle podobně jasné hvězdy, jinak si jej není s čím splést. Poloha viz mapka na czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi čtyři stupně doleva. K vyhledání potřebujeme dalekohled a mapku. Podívejte se na czsky.cz.

Výjimečný bude letošní Štědrý večer. Nejen z klasických důvodů, ale i astronomicky. Ve stejný okamžik, krátce před 18:00 SEČ totiž vstoupí na kotouč Saturnu měsíc Titan a na kotouč Jupiteru Callisto a Io, přičemž zde navíc uvidíme i stín Io.

Aktivita Slunce je nízká. Je možné, že aktivita se zvýší s natočením nějaké aktivní oblasti, která je nyní na odvrácené polokouli. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Slabší komety mezi 10 a 12 mag najdeme všude po obloze. Už mezi ně nepatří hodně rozpadlá C/2025 K1 (ATLAS), která je v souhvězdí Andromedy poblíž M31. Tím pádem můžeme zkusit další jasnější. Na večerní obloze jí může být nízko v Orlu C/2025 T1 (ATLAS) s uváděnou jasností 10 mag. V druhé polovině noci a ráno můžeme zkusit kometu 24P/Schaumasse s podobnou jasností na rozhraní panny, Lva a Vlasů Bereniky. Pochopitelně se vyplatí ještě zkoušet i mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS, která se již zdánlivě přibližuje k Regulu v souhvězdí Lva. Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: C/2025 T1, 24P/Schaumasse, C/2025 K1 a 3I/ATLAS.   

Kosmonautika a sondy

NASA má nového administrátora. Po téměř roce od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se jím stal miliardář Jared Isaacman. Ten se v minulosti proslavil spoluprací se SpaceX Elona Muska, když realizoval dvě soukromé mise Crew Dragonu, kterých se i sám zúčastnil. Při prvním letu Inspiration4 se mohli účastníci dívat na Zemi ze speciální kupole a v druhém případě při Polaris Dawn letěli nad póly, a navíc došlo k částečnému výstupu do volného kosmu. Isaacman se každopádně jeví nyní jako rozumná volba, především vzhledem k plánovaným letům Artemis k Měsíci. Snad se mu pro NASA podaří zajistit i provoz jejích vědeckých observatoří a misí. Mezitím o víkendu si astronauti Artemis II procvičili nástup do kosmické lodi Orion. Start je zatím v plánu na začítku února (ne dříve než 6. 2.).

Po delší době byl v Číně použit těžký nosič CZ-5. Raketa vynesla armádní geostacionární telekomunikační družici.

Další turistickou misi NS-37 má za sebou raketa a kosmická kabina New Shepard. Balistický skok do výšky nad 100 km si užila šestičlenná posádka, v níž byl i Hans Koenigsmann, který se v začátcích podílel na vývoji Dragonu. Nad hranici kosmického prostoru se paradoxně podíval v lodi od konkurence.

Výročí

22. prosince 2015 (10 let) nad ránem středoevropského času přepsala společnost SpaceX dějiny kosmonautiky, když jako první dokázala přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9. To se jí povedlo jako první, pokud jde o kategorii raket vynášejících náklad na oběžnou dráhu.dráhu. Před ní se úspěšné dosednutí rakety z výšky nad 100 km podařilo ještě firmě Blue Origin s jejich suborbitální raketou New Shepard. Dosednutí jsme mohli sledovat spolu s živým českým komentářem Dušana Majera z Kosmonautix.cz. Od té doby se kosmonautika skutečně změnila. První stupně Falconu 9 se používají běžně mnohonásobně a rekordmanem je k prosinci 2025 stupeň B1067, který zvládl již 32 startů a přistání. Elon Musk od té doby nejen převzal síť Twitter a udělal z ní X, ale také vybudoval kontroverzní satelitní konstelaci Starlink.

24. prosince 1740 (285 let) se narodil švédský astronom Anders Johan Lexell, známý také pod ruským jménem Andrej Ivanovič Lexell, protože působil a zemřel v ruském Petrohradu. Vzhledem k tehdejším poměrům v Evropě se narodil ve švédském Äbo, což je ale dnešní finské město Turku. Později pracoval v Uppsale a pak odešel do Petrohradu. Zde spolupracoval se známým matematikem a fyzikem Leonhardem Eulerem. Během cesty po Evropě stihl navštívit významné matematiky té doby. V astronomii se proslavil tím, že se po něm jmenuje kometa z roku 1770 objevená Messiérem. Lexell byl jedním z těch, kdo spočítali její eliptickou dráhu a poukázal na to, že na ni mohla být vržena blízkým setkáním s Jupiterem v roce 1767. Kometa D/1770 L1 (Lexell) je zajímavá tím, že se na začátku července 1770 prosmýkla tak blízko Zemi, jako žádná jiná kometa v záznamech lidstva. Při nejbližším průletu to bylo 0,0151 au, což je asi šestinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Kometa tehdy měla na obloze rozměr minimálně dvou stupňů (uváděny jsou i údaje tři až čtyři stupně) a oblast kolem jádra prý připomínala Jupiter. Kometa je označena písmenem D, jako ztracená, protože jí svojí gravitací odmrštil Jupiter pryč od Slunce. Lexell je známý také tím, že spočítal dráhu tehdy nově objevené planety Uran a poukázal na to, že to nemůže být kometa. Všiml si také odchylek v jeho poloze, ovšem přesné výpočty a nalezení Neptunu na základě těchto odchylek už připadlo až Le Verriérovi a Adamsovi, respektive objevitelům (Galle, d'Arrest) na hvězdárně v Berlíně (na základě dopisu Le Verriéra).

Výhled na příští týden 

Přechod Měsíce přes Plejády

Výročí: objev Ceres

Výročí: Grigory Neujmin

Výročí: měsíčky Uranu Portia a Juliet

Výročí: Joel Hastings Metcalf

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).