Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2014

6. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 5. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 5. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 3. 2. do 9. 2.

Měsíc je kolem první čtvrti. Večer končí viditelnost planety Merkur a ideálně uvidíme Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená díky návratu významné aktivní oblasti. Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 6. února. V pondělí večer by nám mohl pomoci najít Uran, který od něj bude 3 stupně východně.

Planety:
Merkur (0 mag) má tento týden horší viditelnost, ale jako objekt pro triedr je to při vyjasnění dobrý tip.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět od soumraku v souhvězdí Blíženců. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu rozlišíme její srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
3. 2. 21:30   4. 2. Europa zatmění končí 18:55
4. 2. 17:20   6. 2. Io zákryt začíná 21:23
5. 2. 23:05   7. 2. Io přechod měsíc 18:30–20:45
Io přechod stínu 19:16–21:32
6. 2. 19:00   8. 2. Io zatmění končí 18:53
Ganymed přechod měsíc 23:56–(3:07)
8. 2. 20:35   9. 2. Europa přechod měsíc 23:02–(1:43)
Europa přechod stínu (0:40)–(3:23)
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 6. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programů Stellarium a Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 6. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programů Stellarium a Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě momentálně nejjasnější komety na obloze. Jde o kometku C/2013 R1 (Lovejoy) a podobně jasnou C/2012 X1 (LINEAR), obě dosahují jasnosti asi 7 až 8 mag. Tento týden se vejdou i do zorného pole triedru 15×70, ale dá se očekávat, že nejlépe vyniknou při pohledu s větším dalekohledem.

Aktivita Slunce je zvýšená. Může za to stárnoucí aktivní oblast, která se podruhé natočila k nám. V první polovině ledna zde došlo k silné erupci X1, poté zmizela na odvrácené straně Slunce. Nyní se vynořila a hned vyprodukovala sérii erupcí druhé nejvyšší kategorie M. Skvrna je stále veliká a je poblíž středu Slunce, takže případné erupce by opět mohly mít vliv na Zemi. Další vývoj aktivity bude záviset na tom, jaké jiné aktivní oblasti se skvrnami se na Slunci objeví. Tento vývoj můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Slunce vyjde nad Chang'e 3 na povrchu Měsíce až v neděli, takže o osudu vozítka se dovíme více až za týden, ale informace o tom, že se něco nepodařilo, jsou nejspíš správné. I přes případnou ztrátu vozítka Yutu jde o velmi úspěšnou misi.
     
  • 5. února je v plánu start rakety Sojuz-U s lodí Progress M-22M k ISS.
     
  • Sonda Lunar Reconaissance Orbiter zachytila jinou měsíční sondu LADEE, zrovna když letěla 9 kilometrů pod ní. Vědci provedli geometrickou korekci obrazu, protože rychle letící sonda se jeví jen jako mázlá skvrnka. Na upraveném snímku vidíme i nějaké detaily tvaru sondy o rozměrech 2 × 1 metr. Naopak povrch Měsíce je samozřejmě mázlý.
     

Výročí:

  • 5. února 1974 (40 let) proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše. Gravitační pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné struktury zpozorovat. Lépe je prohlížet si přepracované záběry, protože pak je vidět, že jejich kvalita je vysoká.
     
  • 7. února 1824 (190 let) se narodil anglický astronom William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě (absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra nebeských objektů.
     
  • 7. února 1984 (30 let) se člověk poprvé nespoutaně procházel v kosmu. Z paluby raketoplánu Challenger v rámci mise STS-41B tehdy vystoupil Bruce McCandless s jednotkou MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.
     
  • 7. února 1999 (15 let) odstartovala mise Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank, jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • Výročí: Mars 4, Mars 5
  • Výročí: Galileo Galilei

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »