Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2015

6. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. února 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 2. 2. do 8. 2. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše a kousek výše je také planeta Mars. Planeta Jupiter bude v opozici, je tedy viditelná celou noc. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká až střední. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. února v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku ve středu 4. února. V úterý večer je asi 7 stupňů od jasného Měsíce také planeta Jupiter, která bude okem vidět jako jasná hvězda v záři úplňku.

Planety:
Venuše (−4 mag) a Mars (1,2 mag) se nachází večer asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je celou noc. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 2. 23:35   2. 2. Io zatmění zač. 23:13
3. 2. 19:25   3. 2. Io přechod stínu 20:25–22:42
Io přechod měsíc 20:29–22:46
Europa přechod stínu 23:21–(2:16)
Europa přechod měsíc 23:29–(2:24)
5. 2. 21:05   4. 2. Io zákryt končí 20:03
7. 2. 22:40   5. 2. Europa zákryt končí 20:42
8. 2. 18:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla střední s erupcemi třídy M a nyní je nízká. Jen s malou pravděpodobností jsou nyní očekávány silnější erupce, ale na Slunci je každopádně hodně menších skvrn k pozorování. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na únor 2015
Autor: Aleš Majer
Pozorovatelé komety C/2014 Q2 (Lovejoy) budou mít ideální období od 5. února, kdy vychází Měsíc až na konci soumraku a kometa bude jen necelý stupeň od jasné hvězdy Alamak (gama And). Pohyb komety je nyní už velmi pozvolný, takže hvězda může rušit pozorování komety pouhým okem, protože kometa bude i 6. února jen 1,5° od této hvězdy v Andromedě. Mapku k vyhledání komety vidíte vpravo.

Kosmonautika:

  • 31. ledna byla raketou Delta 2 vynesena družice SMAP, která se bude zabývat sledováním vlhkosti půdy po celé Zemi. Další zajímavý start je v plánu zatím 8. února, kdy by mohla pomocí rakety Falcon 9 v1.1 odstartovat družicová observatoř DSCOVR, která by měla v libračním bodu mezi Zemí a Sluncem sledovat vesmírné počasí.
     

Výročí:

  • 5. února 1835 (180 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.
     
  • 6. února 1865 (150 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.
     

Výhled na příští týden:

  • ESA Intermediate eXperimental Vehicle
  • Výročí: Ōsumi
  • Výročí: Solar Maximum Mission

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »