Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2016

6. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 10. února 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 8. 2. v 15:39 SEČ. Na večerní obloze se objeví jako tenký srpek od úterka. V pátek 12. 2. bude Měsíc jen 2,5° východně od Uranu. Jak vidíme, Uran a další dvě podobně jasné hvězdy budou vpravo od Měsíce tvořit pomyslný trojúhelník.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) máme stále ve Lvu poblíž hranice se souhvězdím Panny. Přibližně od 22. hodiny už je solidně vysoko nad jihovýchodem. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ještě o kousek níže je poměrně jasný Merkur (cca 0 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 2. 2:20; 22:10   7. 2. Io zákryt konec 23:31
11. 2. 4:00; 23:50   10. 2. Ganymed přechod stínu 0:58 – 4:20
Ganymed přechod měsíce 3:37 – 6:44
13. 2. 5:35   12. 2. Europa přechod stínu 3:01 – 5:50
Europa přechod měsíce 4:15 – 6:59
14. 2. 1:25   13. 2. Io zatmění zač. 4:01
      14. 2. Io přechod stínu 1:18 – 3:34
Europa zákryt konec 1:44
Io přechod měsíce 1:51 – 4:05
Časy jsou v SEČ.

Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu došlo k mírné změně, když náhle uprostřed slunečního disku narostly dvě skvrnky. Erupční aktivita se však nezvýšila. Slunce je nyní pokryto mnoha oblastmi s drobnými skvrnami, takře aktivita v nadcházejícím týdnu může jít nahoru. Na skvrny se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je vysoko nad severem. Přešla do souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.

Kosmonautika

  • Minulý týden nás opustil další člověk, který stanul na Měsíci. Ve věku 85 let zemřel Edgar Mitchell, astronaut z Apolla 14, který jako šestý chodil po Měsíci.
  • V minulém týdnu se podařilo vypustit všechny raketové nosiče. Na palubě byly především navigační družice, například čínská Beidou nebo americký GPS.
  • Na přelomu roku jsme mohli pomocí webkamer sledovat, kterak technici osazovali jednotlivá zrcadla budoucího vesmírného dalekohledu Jamese Webba. S radostí můžeme konstatovat, že všechny segmenty JWST byly osazeny.
  • Drobný problém postihl robotickou paži Curiosity na Marsu. Technici závadu zkoumají a pohyby s paží byly pozastaveny.
  • Sonda Juno, která je už jen necelých pět měsíců letu od Jupiteru, provedla jeden ze dvou plánovaných korekčích manévrů. Dráha sondy je však velmi přesná a jedná se jen o nepatrné korekce, které pomohou sondu navést na přesně plánovanou dráhu kolem obří planety 4. července 2016

Výročí

  • 12. února 2001 (15 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Jak víme, planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Emmanuel Liais
  • Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
  • Výročí: NEAR start
  • Výročí: start prvního modulu Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »