6. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží.
Obloha
Měsíc bude v novu v pondělí 8. 2. v 15:39 SEČ. Na večerní obloze se objeví jako tenký srpek od úterka. V pátek 12. 2. bude Měsíc jen 2,5° východně od Uranu. Jak vidíme, Uran a další dvě podobně jasné hvězdy budou vpravo od Měsíce tvořit pomyslný trojúhelník.
Planety:
Jupiter (–2,4 mag) máme stále ve Lvu poblíž hranice se souhvězdím Panny. Přibližně od 22. hodiny už je solidně vysoko nad jihovýchodem. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ještě o kousek níže je poměrně jasný Merkur (cca 0 mag).
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 9. 2. | 2:20; 22:10 | 7. 2. | Io zákryt konec 23:31 | |
| 11. 2. | 4:00; 23:50 | 10. 2. | Ganymed přechod stínu 0:58 – 4:20 Ganymed přechod měsíce 3:37 – 6:44 |
|
| 13. 2. | 5:35 | 12. 2. | Europa přechod stínu 3:01 – 5:50 Europa přechod měsíce 4:15 – 6:59 |
|
| 14. 2. | 1:25 | 13. 2. | Io zatmění zač. 4:01 | |
| 14. 2. | Io přechod stínu 1:18 – 3:34 Europa zákryt konec 1:44 Io přechod měsíce 1:51 – 4:05 |
|||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Kometa C/2013 US10 (Catalina) je vysoko nad severem. Přešla do souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.
Kosmonautika
- Minulý týden nás opustil další člověk, který stanul na Měsíci. Ve věku 85 let zemřel Edgar Mitchell, astronaut z Apolla 14, který jako šestý chodil po Měsíci.
- V minulém týdnu se podařilo vypustit všechny raketové nosiče. Na palubě byly především navigační družice, například čínská Beidou nebo americký GPS.
- Na přelomu roku jsme mohli pomocí webkamer sledovat, kterak technici osazovali jednotlivá zrcadla budoucího vesmírného dalekohledu Jamese Webba. S radostí můžeme konstatovat, že všechny segmenty JWST byly osazeny.
- Drobný problém postihl robotickou paži Curiosity na Marsu. Technici závadu zkoumají a pohyby s paží byly pozastaveny.
- Sonda Juno, která je už jen necelých pět měsíců letu od Jupiteru, provedla jeden ze dvou plánovaných korekčích manévrů. Dráha sondy je však velmi přesná a jedná se jen o nepatrné korekce, které pomohou sondu navést na přesně plánovanou dráhu kolem obří planety 4. července 2016
Výročí
- 12. února 2001 (15 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Jak víme, planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.
Výhled na příští týden
- Večerní Měsíc
- Výročí: Emmanuel Liais
- Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
- Výročí: NEAR start
- Výročí: start prvního modulu Miru
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
