Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2016

6. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 10. února 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 8. 2. v 15:39 SEČ. Na večerní obloze se objeví jako tenký srpek od úterka. V pátek 12. 2. bude Měsíc jen 2,5° východně od Uranu. Jak vidíme, Uran a další dvě podobně jasné hvězdy budou vpravo od Měsíce tvořit pomyslný trojúhelník.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) máme stále ve Lvu poblíž hranice se souhvězdím Panny. Přibližně od 22. hodiny už je solidně vysoko nad jihovýchodem. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ještě o kousek níže je poměrně jasný Merkur (cca 0 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 2. 2:20; 22:10   7. 2. Io zákryt konec 23:31
11. 2. 4:00; 23:50   10. 2. Ganymed přechod stínu 0:58 – 4:20
Ganymed přechod měsíce 3:37 – 6:44
13. 2. 5:35   12. 2. Europa přechod stínu 3:01 – 5:50
Europa přechod měsíce 4:15 – 6:59
14. 2. 1:25   13. 2. Io zatmění zač. 4:01
      14. 2. Io přechod stínu 1:18 – 3:34
Europa zákryt konec 1:44
Io přechod měsíce 1:51 – 4:05
Časy jsou v SEČ.

Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu došlo k mírné změně, když náhle uprostřed slunečního disku narostly dvě skvrnky. Erupční aktivita se však nezvýšila. Slunce je nyní pokryto mnoha oblastmi s drobnými skvrnami, takře aktivita v nadcházejícím týdnu může jít nahoru. Na skvrny se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je vysoko nad severem. Přešla do souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.

Kosmonautika

  • Minulý týden nás opustil další člověk, který stanul na Měsíci. Ve věku 85 let zemřel Edgar Mitchell, astronaut z Apolla 14, který jako šestý chodil po Měsíci.
  • V minulém týdnu se podařilo vypustit všechny raketové nosiče. Na palubě byly především navigační družice, například čínská Beidou nebo americký GPS.
  • Na přelomu roku jsme mohli pomocí webkamer sledovat, kterak technici osazovali jednotlivá zrcadla budoucího vesmírného dalekohledu Jamese Webba. S radostí můžeme konstatovat, že všechny segmenty JWST byly osazeny.
  • Drobný problém postihl robotickou paži Curiosity na Marsu. Technici závadu zkoumají a pohyby s paží byly pozastaveny.
  • Sonda Juno, která je už jen necelých pět měsíců letu od Jupiteru, provedla jeden ze dvou plánovaných korekčích manévrů. Dráha sondy je však velmi přesná a jedná se jen o nepatrné korekce, které pomohou sondu navést na přesně plánovanou dráhu kolem obří planety 4. července 2016

Výročí

  • 12. února 2001 (15 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Jak víme, planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Emmanuel Liais
  • Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
  • Výročí: NEAR start
  • Výročí: start prvního modulu Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »