Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2016

6. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 10. února 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 8. 2. v 15:39 SEČ. Na večerní obloze se objeví jako tenký srpek od úterka. V pátek 12. 2. bude Měsíc jen 2,5° východně od Uranu. Jak vidíme, Uran a další dvě podobně jasné hvězdy budou vpravo od Měsíce tvořit pomyslný trojúhelník.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) máme stále ve Lvu poblíž hranice se souhvězdím Panny. Přibližně od 22. hodiny už je solidně vysoko nad jihovýchodem. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ještě o kousek níže je poměrně jasný Merkur (cca 0 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 2. 2:20; 22:10   7. 2. Io zákryt konec 23:31
11. 2. 4:00; 23:50   10. 2. Ganymed přechod stínu 0:58 – 4:20
Ganymed přechod měsíce 3:37 – 6:44
13. 2. 5:35   12. 2. Europa přechod stínu 3:01 – 5:50
Europa přechod měsíce 4:15 – 6:59
14. 2. 1:25   13. 2. Io zatmění zač. 4:01
      14. 2. Io přechod stínu 1:18 – 3:34
Europa zákryt konec 1:44
Io přechod měsíce 1:51 – 4:05
Časy jsou v SEČ.

Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu došlo k mírné změně, když náhle uprostřed slunečního disku narostly dvě skvrnky. Erupční aktivita se však nezvýšila. Slunce je nyní pokryto mnoha oblastmi s drobnými skvrnami, takře aktivita v nadcházejícím týdnu může jít nahoru. Na skvrny se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je vysoko nad severem. Přešla do souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.

Kosmonautika

  • Minulý týden nás opustil další člověk, který stanul na Měsíci. Ve věku 85 let zemřel Edgar Mitchell, astronaut z Apolla 14, který jako šestý chodil po Měsíci.
  • V minulém týdnu se podařilo vypustit všechny raketové nosiče. Na palubě byly především navigační družice, například čínská Beidou nebo americký GPS.
  • Na přelomu roku jsme mohli pomocí webkamer sledovat, kterak technici osazovali jednotlivá zrcadla budoucího vesmírného dalekohledu Jamese Webba. S radostí můžeme konstatovat, že všechny segmenty JWST byly osazeny.
  • Drobný problém postihl robotickou paži Curiosity na Marsu. Technici závadu zkoumají a pohyby s paží byly pozastaveny.
  • Sonda Juno, která je už jen necelých pět měsíců letu od Jupiteru, provedla jeden ze dvou plánovaných korekčích manévrů. Dráha sondy je však velmi přesná a jedná se jen o nepatrné korekce, které pomohou sondu navést na přesně plánovanou dráhu kolem obří planety 4. července 2016

Výročí

  • 12. února 2001 (15 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Jak víme, planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: Emmanuel Liais
  • Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
  • Výročí: NEAR start
  • Výročí: start prvního modulu Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »